„Neměli jsme se materiálně nikdy tak dobře, nikdy jsme neměli tak silnou záruku, že jsme součástí západního světa, jako máme nyní coby členská země EU a NATO," poznamenal hned na úvod. To vše je zásluha i Václava Havla. Jasně také řekl, že Havla nevnímá jako nekritizovatelnou osobu.
Havel nelhal, spíše se mýlil
„Odkazem Václava Havla v mém vidění věci je především to, abychom jako občané společně udrželi náš demokratický pořádek, abychom ho udrželi v rámci západního světa a abychom hájili princip lidských práv i přes hranice států, protože i nám pomohl k osvobození od totalitního systému," pokračoval. Sám Havel prý na sklonku života vnímal jakousi absenci osobností, které by byly ochotny převzít odpovědnost za vedení státu.
Jeden z diváků v dotazu pro pořad poznamenal, že Havel slíbil ujmout se úřadu prezidenta jen na jedno funkční období. Slíbil, že po rozpadu Varšavské smlouvy nevstoupíme do žádné další vojenské aliance. Neznamená to tedy, že Havel lhal? Podle Dobrovského ne, prezident se spíše mýlil a nedokázal odhadnout, jak moc se promění situace v poměrně krátkém čase.
Podle Dobrovského se prý dokonce bál, aby nepropadl lákadlu moci. Havel prezidentem spíš být nechtěl, ale rozhodl se, že se úřadu chopí a následně toto rozhodnutí vyhodnocoval tak, že v něm setrvá, neboť cítil vůči lidem politickou odpovědnost. A to i navzdory tomu, že se potýkal se svou výchovou, při projevování odporu prý někdy nebyl razantní tak, jak mohlo být v danou chvíli třeba.
Na jedné věci Havel neústupně trval a také udělal chyby
Na jedné věci ale neochvějně trval, na vstupu do NATO, zatímco expremiér Klaus či exministr zahraničí Josef Zieleniec byli proti. Přitom už v dobách války v Jugoslávii se ukázalo, že potřebujeme být zakotveni v nějakých institucích Západu, jako je NATO.
Před kamerami také zaznělo, že Havel udělal chyby. Někteří přátelé mu prý vyčítali, že byl příliš vstřícný vůči komunistům. A sám Dobrovský mu vytýká, že nedostatečně vysvětlil pojem „nepolitická politika". Havel totiž nebyl a priori proti politickým stranám, prý si byl vědom jejich nezastupitelné role, ale občanská společnost měla těmto stranám dávat zpětnou vazbu.
„Občanská společnost dnes nefunguje, jen se za ni vydávají ad hoc vznikající uskupení, která volají po řešení jednotlivých izolovaně viděných problémů," posteskl si Dobrovský.
Lidská práva a situace v Rusku
V závěru pořadu došlo také na obhajobu lidských práv. Prý to není tak, že by mu šlo jen o rozebírání situace v Tibetu, zatímco situace v dalších státech si už tolik nevšímal. „Václav Havel byl otázkou lidských práv zaujat všude na světě," podotkl Dobrovský. A neplatí, že by přehlížel lidská práva v těch zemích, které jsou považovány za spojence USA. Spojené státy potom vnímal jako zemi, která dokázala opakovaně překonat nedostatky demokracie plynoucí z lidského chybování.
A nakonec promluvil i o svém pohledu na Rusko. Na rozdíl od Spojených států prý kroky Ruska ohrožují bezpečnost i v naší zemi. USA například nelžou o tom, že se jejich vojáci neangažují v cizí zemi. Putin je podle jeho názoru dokonce nebezpečnější než Hitler. „I za časů, kdy se Rusko jmenovalo Sovětský svaz, tak nás neohrožovala sama tato země, ale režim, který tam vládl," podotkl Dobrovský, jenž studoval rusistiku. Stejná pravda o nebezpečném režimu v čele s Putinem prý platí i dnes.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
