Začal bych tím, že policejní zákrok byl naprosto nepřiměřený, hloupý a zbytečný. Je vidět, jak je společnost pod tlakem a jak velmi rychle exploduje,“ říká k situaci ve Francii bezpečnostní analytik Andor Šándor.
„Tohle vidíme běžně ve Spojených státech amerických v rámci tzv. zero tolerance, nulové tolerance. Je sice fajn, že policisté maximálně vyžadují dodržování zákonů, ale přiměřenost použití střelné zbraně není diskutabilní. Je naprosto úplně zhovadilá,“ dodal.
V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se sedmnáctiletým Nahelem, kterého zastřelil při dopravní kontrole policista. Jeho smrt vyvolala ve Francii masové protesty.
Francouzská společnost „je v mnohém socialistická“
Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
„Co vidíme teď, je opětovné vzplanutí vášní migrantů nebo lidí, kteří jsou děti migrantů, jejichž rodičům a prarodičům dala Francie lepší místo k žití a bytí. Tito mladíci se už necítí být ani Maročany, ani Alžířany, ani se necítí být Francouzi. Často jsou nezaměstnaní nebo nezaměstnatelní. Vidíme, co špatný zákrok policie může vyvolat za obrovský hněv,“ popsal.
Bouře a sociální sítě. Není to poprvé…
Svůj lví podíl na tom mají i sociální sítě. „Jejich síla velmi dobře obstarává svolávání těchto bouří. Není to první případ, kdy sociální sítě sehrály roli komunikátora, organizátora a svolávače. Je potřeba říct, že některá města, jako Marseille a předměstí Paříže, jsou bohužel odsouzena k opakovaným excesům. Způsob naprostého selhání integrace muslimských menšin do většinové společnosti je evidentní. Toto se už teď po mém soudu řešit nedá. Bílí úředníci, politici či odborníci v těchto čtvrtích budou velmi obtížně vítáni, aby se snažili mediovat společnost, a z menšinové populace moc takových lidí není. Že Kylian Mbappé, fotbalista Paris Saint-Germain vyzývá k ukončení násilí, je sice hezké, ale nejsem si jist, že to povede k zásadnímu omezení, byť neděle a noc na pondělí už neměly být tak dramatické,“ konstatoval.
Jak dále bezpečnostní expert uvedl, vidíme, že francouzská společnost, která si v padesátých a šedesátých letech přizvala řadu obyvatel z bývalých kolonií, nezvládla jejich integraci a zařazení do většinových společností. „Jsou vytvořeny no-go zóny, kam se bojí jít i policisté ve dne, což je strašné selhání státu. Řešení si myslím, že v tuto chvíli nikdo nemá. Je zaděláno na to, aby příště zase něco takového vzplálo. Frustrace je v mladých lidech napumpovaná. Stačí něco a násilí propukne,“ zhodnotil. Stav představuje problém i z pohledu většinové francouzské společnosti. „Nevidí žádnou šanci na lepší soužití a v mnohém je také obětí násilí,“ vysvětlil.
Žluté vesty? „Nebylo to zase takové drama.“
A jestli čelí prezident Emmanuel Macron největší krizi od protestů žlutých vest? „Dá se to tak říct. Trvaly mnohem déle a narušil je covid. Faktem je, že to nebylo zase takové drama. Kdyby čeští policisté takto tloukli české demonstranty, všichni by se tu zbláznili. Evidentně to Francouzům prošlo, pokud jde o naše hlídače spravedlnosti a demokracie. Čemu čelí Macron, není záviděníhodná věc,“ reagoval Šándor.
Francouzská společnost prožívá zásadní konflikt. „Situace bude samozřejmě dávat vzpruhu silám, které volají po větším zásahu proti migrantům, což už v situaci, kdy máte na území minimálně sedm nebo osm milionů migrantů muslimského původu, bude velmi výbušné,“ uvedl.
Použití zbraní a donucovacích prostředků je vidět na obou stranách. „Pokud se situace nebude zásadně řešit? Přiznám se, že nevím jak. Může to být i zahájením větší občanské války. Není v žádném případě vidět nic, co by mohlo většinovou a menšinovou společnost posunout dál, aby uměly vedle sebe žít, když už nežijí spolu,“ komentoval Šándor.
Reakce českého ministra vnitra a názor Šándora
Připomenout můžeme, že odkazování na nepokoje v západní Evropě v debatách o migraci český ministr vnitra Vít Rakušan odmítá. „Pro násilnosti, které se odehrávají ve Francii, neexistuje omluva. Nepochybuji, že Francie situaci zvládne. Sociální problémy a nepokoje, které mohou být důsledkem nedostatečného začlenění migrantů, jsou jedním z důvodů, proč ČR odmítla povinné přijímání uprchlíků jako nefunkční model. Těm, kdo současné situace ve Francii zneužívají ke kritice migračního paktu a vykreslují apokalyptické vize konce naší civilizace, chci vzkázat, že přihřívat si politickou polívčičku nad požáry ve francouzských ulicích je zoufale ubohé,“ napsal Rakušan na twitteru v reakci na komentáře dávající současné nepokoje do spojitosti s velkorysou migrační politikou.
„Řekl jsem to trošku obdobně. Mám řadu výhrad vůči této vládě. Postoj odmítnutí ze strany Rakušana je naprosto správný. Spíše mě zaráží, že premiér Fiala kritizuje Orbána a Morawieckého za přesně to, co říká jeho ministr vnitra. Pro srozumitelnost vlády České republiky v tak důležité věci, jako je nový migrační pakt, by bylo dobré, aby vláda mluvila jasnou a stejnou řečí. Pokud premiér kritizuje, co chválí ministr Rakušan, pak opravdu nevím, jak vláda, která rozhoduje ve sboru, může účinně hájit zájmy České republiky v rámci EU, které nejsou takové, jako by chtěla EU,“ uvedl Šándor. „Pravda je, že máme výjimku s ohledem na to, jak dobře se postavila Česká republika k migraci z Ukrajiny. Za rok, dva nebo tři to může být jiné,“ poznamenal.
Šándor: Nikdy jsme nikoho nekolonizovali!
Na závěr přidává vzkaz. „Česká republika nesmí být součástí toho, že se bude účastnit na léčení si postkoloniálních traumat, která mají Francie a jiné země. Nikoho jsme nikdy nekolonizovali! Nemáme vůči nikomu v tomto žádný dluh! Přestaňme stírat slovo ekonomický migrant a uprchlík, jsou to dvě rozdílné kategorie,“ uvedl.
A pokud si někdo myslí, že migrací vyřeší problém s nedostatkem pracovní síly na vlastním trhu? „Mýlí se. Je potřeba najít jiné mechanismy. Že jen otevřeme dveře? Hledejme adekvátní způsoby! Pokud nepochopíme, že Evropa musí začít ochranou své hranice, když už není schopná a ochotná uhasit problematické stavy v některých rozbořených a rozvrácených státech, na kterých se také politikou podílela, musí alespoň efektivně chránit své hranice. Alespoň jasně říci, že tu nejsme pro všechny, že právo na lepší život není nikde kodifikováno, a zároveň pokud nedosáhneme schopnosti, že některé efektivně vyhostíme, ohrozíme integrační procesy v EU. Podle mého názoru tento neřešený problém bude mít vážné dopady na evropský integrační proces,“ uzavírá Šándor.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá