Drábová se v televizi zastala budování hlubinných úložišť jaderného odpadu

02.04.2014 21:29

Zátěžové testy, které proběhly po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, neměly odhalit bezpečnostní díry, ale měly odpovědět na otázku, co můžeme udělat pro to, aby jaderné elektrárny vydržely nebezpečné události, které mohou nastat ne s pravděpodobností jednou za tisíc let, ale jednou za deset tisíc či jednou za sto tisíc let. Ve středečním vydání pořadu Hyde park to uvedla Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Drábová se v televizi zastala budování hlubinných úložišť jaderného odpadu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dana drábová

Drábová také zmínila, že přestože na českém území tisíce let nedošlo k zemětřesení, jsou české jaderné elektrárny konstruovány na to, aby odolaly záchvěvům země o síle 5,5 stupně Richterovy stupnice.

Rovněž uvedla,  že české jaderné elektrárny by měly odolat síle větru přes 200 km/hod, přestože tak silné nárazy větru bývají zaznamenávány prakticky jen na vrcholku Sněžky.

Zeď o pět metrů vyšší by zabránila katastrofě

V úvodu pořadu se rozebírala situace v samotné jaderné elektrárně ve Fukušimě a došlo na srovnání této havárie s výbuchem reaktoru v černobylské atomové elektrárně. Podle Drábové byl únik radioaktivity ze všech bloků ve Fukušimě pouze asi čtvrtinový, než ke kterému došlo v Černobylu.

Drábová také podotkla, že stačilo relativně málo a ve Fukušimě by ke katastrofě nemuselo dojít. Stačilo prý jen postavit protipovodňovou zeď o pět metrů vyšší.

Podíl elektřiny z uhelných elektráren v ČR klesl, v Německu nikoliv

Na otázku toho, že Německo svým vypnutím všech jaderných elektráren zastává diametrálně odlišnou energetickou politiku od ČR, pouze uvedla, že nechce hodnotit, která je správná. Až čas prý ukáže, zda se mýlí Němci, nebo my. Poukázala ale na to, že zatímco ČR snížila podíl elektřiny z uhelných elektráren od roku 1990 z 85 % na 55 %, v Německu je tento podíl stále na stejné úrovni. Přechodně poklesl v letech 2008 a 2009, po odstavení tamních jaderných elektráren ale zase vzrostl.  

Drábová se rovněž zastala budování hlubinných úložišť vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Vyhořelé jaderné palivo je totiž potenciální surovinou. Z tuny čerstvého paliva totiž poté, co si „odpracuje v reaktoru to, co má“, vznikne 50 kg produktů jaderného štěpení, ale zbylých 950 kg obsahuje uran, vhodný do jaderné elektrárny. Když se tento uran očistí od produktů spalování, může být znovu využit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Velké dusno kolem Petra Pavla: Novinář vypustil na veřejnost, co prý dělal za komunistů. A generál bouchl do stolu

16:40 Velké dusno kolem Petra Pavla: Novinář vypustil na veřejnost, co prý dělal za komunistů. A generál bouchl do stolu

Server Echo24.cz si posvítil na komunistickou minulost generála Petra Pavla. Ukazuje se prý, že Pave…