Na téma rozkladu demokracie a rozkladu občanské společnosti debatovaly v nově opravených libereckých Lidových sadech poslankyně Olga Richterová a Gabriela Svárovská a místní komunální politici z Pirátské strany a uskupení Liberec otevřený lidem blízký Straně zelených, kteří jdou v Liberci do komunálních voleb ve společné koalici. První část programu se věnovala místní komunální politice, po přestávce se hlavně obě poslankyně věnovaly vyšším patrům politiky.
PhDr. Olga Richterová, Ph.D.
„Myslíme si, že je za pět minut dvanáct. To, co dělá aktuálně Andrej Babiš a jeho spolupracovníci, rozkládá český stát a je to opravdu podle Orbánovy kuchařky. Jsme přesvědčeni, že si o tom máme napříč republikou povídat. U veřejnoprávních médií bývá často debata o jednotlivých pořadech. Jaké jsou jejich konkrétní přínosy, co všechno má televize platit a co ne. Já hned na úvod vykopnu, že ono to vůbec o těch pořadech není. Je to o tom, nakolik budou redaktoři nezávislí. Zda bude čtrnáct regionálních studií rozhlasu, dvě velká regionální studia Brno a Ostrava pro televizi, a jestli budou mít veřejnoprávní média infrastrukturu pro kritické okamžiky a pro vyvracení (dez)informací,“ prozradila Olga Richterová, předsedkyně poslaneckého klubu Pirátské strany.
Poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská mluvila nejdříve o státní a veřejné správě. „Olga řekla, že situace ve veřejnoprávních médiích hodně záleží na tom, jak novináři dokážou vzdorovat tomu tlaku. První pokus o rozklad státní správy přišel velice záhy. Už před Vánocemi začaly v některých resortech vyhazovy a cílené útoky na konkrétní lidi v klíčových pozicích. Například měli na starosti rozhodování o dotacích, rozhodování podle pravidel, která nevycházela vstříc zájmům například firmy Agrofert a některých dalších velkých byznysových hráčů,“ domnívala se.
Tohle je útok na páteř státu
Těsně před koncem roku podle jejích slov přistál ve sněmovním systému zákon o státních zaměstnancích, který demontuje zákon o státní službě. „To je věc pro mnoho lidí nepříliš viditelná, ale je to páteř státu. Tam se dějí rozhodování, tam se přijímají politiky, tam se rozdělují peníze. Je extrémně důležité, aby tam seděli lidé, kteří rozumí tomu, co dělají.DokážouDokáží rozhodovat fundovaně vzhledem k problematice, o kterou jde,“ vysvětlila.
„Tohle je útok na jádro státu, na profesionální rozhodování. Minulý týden se ve sněmovně projednával takzvaný nominační zákon, respektive jeho změna, kde jsou cílem lidé ve vedení státních firem. Opět snaha eliminovat jakákoliv pravidla, která v minulosti platila. Tady vidíte v přímém přenosu pokus o únos státu. Je potřeba odstranit kritiky. A kdo jsou ti kritici? Kdo jsou ti, kdo se staví na odpor? Profesionální státní úředníci, novináři a novinářky z veřejnoprávních a nezávislých médií a občanská společnost. Lidé z občanských iniciativ, kteří píší petice, chodí na protesty,“ uvedla zelená poslankyně. „Všimněte si, že útoky jsou vedené přímo na klíčové složky odporu, aby se zlomil a ti lidé, nejvýraznější tváře, nějakým způsobem zpochybnili. Označili se za podvodníky, radikály, za aktivisty nebo dokonce slovy ministra životního prostředí Igora Červeného za teroristy. Nebo slovy zmocněnce Filipa Turka za parazity,“ řekla.
„Vidíte snahu tyto lidi zpochybnit, nějakým způsobem odlidštit. To je ta škodná, které se musíme zbavit. Používají i další slova, třeba chátra a podobně. Opravdu v tom vidím něco, co je přesně způsob, jakým se ve světě chovají autoritářské režimy. Léta jsem pracovala s nezávislými novináři, s ochránci lidských práv, s občanskými aktivisty v Rusku a ve východní Evropě. To, co vidíme teď, například zákon o neziskových organizacích, jehož cílem je takzvaná transparentnost, to je ruský zákon o zahraničních agentech, který byl v Rusku přijat v roce 2012,“ sdělila Svárovská.
Fotogalerie: - Vláda bez Babiše
„Byl to nástroj, který potom označoval konkrétní organizace a posléze konkrétní lidi, kteří jsou označováni za zahraniční agenty. Což prakticky zabrání těmto lidem se veřejně jakkoliv angažovat. Nemůžou si pronajmout sál, aby uspořádali nějakou akci. Každý se s nimi bojí spolupracovat, protože skvrna na pověsti zahraničního agenta by mohla přistát i na nich,“ zmínila.
Je to podle ní nesmírně nebezpečné, jakkoli to není pro každého zcela viditelné, jakkoli se úplně bezprostředně nic neděje. „Tento ruský zákon nebyl předložen do parlamentu, a různí představitelé vlády tak trochu zpochybňují, že vůbec existuje a jaké jsou jeho skutečné záměry. Myslím, že je hrozně důležité se mít na pozoru a nějakými způsoby si zachovat možnost odporu,“ domnívala se spolupředsedkyně Zelených.
Z její zkušenosti z práce ve složitých zemích jsou možností odporu v síti spolupráce, vzájemné podpoře, schopnosti překonat třeba nějaké staré spory, protože jedině společně je možné tomu čelit. „I když se mohou objevit nějaké cílené kampaně proti jednomu partnerovi či druhému, aby se podryla důvěra. Už teď vidíme na sociálních sítích různé kampaně proti konkrétním lidem, konkrétním stranám. Zpochybňují jejich legitimitu, zveličují nějaké události, které se staly. Manipulují s informacemi. Je hrozně důležitá lidská stránka spolupráce, vědomí společného cíle,“ konstatovala Svárovská.
Hlas Putina v Evropě
Poté se najelo na feministickou linku, kdy nová komunální liberecká politička Pirátů Jiřina Macháčková (na společné kandidátce čtyřka), někde vyčetla, že jsme co se týče rovnosti žen z 27 zemí EU na 25. místě a patříme ke státům, kde je největší mezera mezi platy v EU. Prozradila také, že je pro ni jako pro ženu ještě děsivější spolupráce Aleše Juchelky s Aliancí pro rodinu, která dle jejích slov se snaží prosadit zákaz potratů. „S Aliancí pro rodinu mám nechvalnou zkušenost takovou, že mě žalovali a povedlo se vyhrát. Žalovali mě kvůli televizní debatě, v níž Jan Gregor, tehdy místopředseda tohoto spolku, nechtěl snést to, že když jsem srovnávala výroky Putina a Putinova Ruska týkající se LGBT lidí s tím, co říkají oni v českém mediálním prostoru, že je to velice podobné. Že jsou v tomhle tématu hlas Ruska a hlas Putina v Evropě. Tento výrok naštěstí české soudy podržely, takže ho můžeme všichni ve sněmovně svorně říkat. Je to ale přesně ten směr, kdy oni zkouší, co jim dovolíme,“ řekla Richterová, která také uvedla, že tyto organizace si roky budují velice důsledně sítě.
Aliance pro život má partnerskou organizaci Ordo Iuris v Polsku, se kterou mají přímo smlouvu o spolupráci. „K tomu vlivu Aliance pro rodinu na Aleše Juchelku. Čím hlasitěji na něj budeme Andreje Babiše upozorňovat, tím více ho to bude štvát. Také to děláme. On totiž ví, že Češi nejsou ideologický národ. Proto se snaží tyto věci prosadit pokoutně, zatím se tomu podařilo docela slušně zamezit,“ zmínila předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů.
Gabriela Svárovská si přisadila: „To, že je Aliance pro rodinu Putinovým hlasem v Evropě, jak říká Olga, není nadsázka, ale skutečnost. Spolu s Ordo Iuris a dalšími organizacemi jsou členy platformy, která si říká Agenda Europe. Tam bylo doložené financování ze strany putinovského oligarchy Konstantina Malofejeva. Je to popsáno v investigativních médiích. Jde evidentně o způsob, jednu z linek, kterými ruská propaganda rozkládá veřejné mínění a veřejnou debatu v Evropě. Nutně nejde o to zvrátit názor české veřejnosti na potraty. Jde o to zasít svár a zasít ho co nejvíc a vyhloubit co nejsilnější příkopy, protože se lidé znepřátelí na těchto kulturních věcech, které se jich nemusí ani osobně týkat. Jde o tu nenávist ve společnosti, která se našlehává a eskaluje na sociálních sítích. To vidíme všichni,“ sdělila.
Podle ní jsou studie ukazující, že mladí lidé ve věku 18 až 24 let jsou vystaveni většinově na sociálních sítích ultrapravicovému obsahu. „Respektive pravicovému obsahu. Tady mluvíme o tom konzervativním. To znamená tradiční rodina, nechceme potraty, nechceme emancipaci žen a podobně. Jde o eskalování emocí a také o odvádění pozornosti od věcí, které nás nerozčílí, když si je přečteme na sociálních sítích, jako je zrušení zákona o státní službě. To nikoho asi do vrtule nevytočí, ale o to právě jde. O kouřovou clonu, na kterou se všichni soustředí a pak jde o ty skutečné věci, které se dějí v pozadí. Rozklad v rozhodování, vliv oligarchů na peněžní toky, na zákony, na regulace,“ měla jasno spolupředsedkyně Zelených.
Všichni bez výjimky máme velice špatnou zkušenost s úředníky
V reálné komunální politice jsou však zkušenosti s úředníky ve státní správě jiné. Mluvila o tom další z diskutujících z publika, která sedí za Piráty v kulturním výboru města Liberce. „Co se týče tématu státní správy, musím říci, že když jsme nespokojeni s nějakým úřednickým šimlem, tak je to naprosto bezvýchodná situace, protože tam je právě tento zákon o státní službě. Vlastně jsem kvůli tomu přestala sledovat Události a komentáře, stalo se to pro mě naprosto nesledovatelným pořadem, a to jsem na ně předtím koukala dost. Hrozný problém je ten, že všichni, bez výjimky úplně všichni, máme velice špatnou zkušenost s úředníky. Ve smyslu, že zdržují, když se to má pozdržet, dávají to do bodu různé, takovéhle manipulace. Trvá vám dvě nebo tři volební období, než se do toho dostanete,“ konstatovala nejen svoji zkušenost.
„Vím, že je to na té nejnižší úrovni, ale vysvětlete to, že ti nahoře jsou dobří, když ti dole odvádějí velmi často úplně příšernou práci. Teď bych měla jít demonstrovat za to, aby zůstali ve svých pozicích? Když roky říkáme, jak tohohle právníka, který se na městě nezastává těch správných věcí, jak ho odtamtud dostat. Všichni vám řeknou, že je to neprůstřelné. On je tam dosazen, má prošlé zkušební období a prostě tam bude. Nejde ho vyšachovat,“ rozhorlila se.
„Právě proto je to tak dobře vybrané téma. Je hrozně těžké zastat se profesionálů a expertů ve státní správě. Zítra budu v kontrolním výboru, kde se budeme věnovat, jak se bude rozdělovat několik set miliard, peněz z Evropské unie v příštích letech. To znamená obrovské peníze. Dám příklad - ministerstvo pro místní rozvoj poslalo podklady po třech týdnech urgování asi před deseti minutami. Na tomhle je dobře vidět, jak se začali chovat přesně podle notiček, jak si přeje vládnoucí parta, abychom měli informace co nejpozději a na tyto velké objemy peněz se vidělo co nejmíň,“ navázala Olga Richterová.
„A to, že je spousta konkrétních lidí, kteří se úplně stejně nekompetentně nebo podle zadání chovají v dalších situacích, je taky zkušenost, kterou máme mnozí z nás. Nic to nemění na tom, že část lidí, kteří jsou profesionálové a stojí si za dodržováním určitých standardů, se v posledních letech snažila vybudovat ve státní správě nějakou jinou kulturu. Měli systém, když začali podporovat nejvyššího státního úředníka, takzvaného superúředníka. S ním jsem v minulém volebním období spolupracovala, aby se podařilo zpružnit státní správu a zavést nějaké rozumné postupy známé z byznysu, ze soukromé sféry. A tohle všechno bylo jedním rozhodnutím rozprášeno. Ano, zkušenosti jsou často tristní. Ne, nejde to vyřešit šmahem. Zároveň všechno dobré, co se začalo v posledních letech dít, bylo jedním rozhodnutím rozprášeno, ten člověk skončil v prosinci. Přitom se po letech někdo velmi systémově a trpělivě snažil,“ doplnila.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
„Měla jsem možnost dva roky fungovat na krajském úřadě a pak na městě, a to je tak neuvěřitelný diametrální rozdíl v tom, jak úřady fungují, jakým způsobem se tam přistupuje k zadaným úkolům. Na krajském úřadě, když se má něco udělat, tak konkrétní úředník hledá způsoby, jak to udělat. Na městě velmi často je první odpověď, že to nepůjde, a teprve potom zjistí, že je na to z určitých politických míst tlak, a že je to žádáno, tak se teprve začne snažit,“ objasnila.
I současný náměstek libereckého primátora, Pirát Jan Hruška, jednička společné kandidátky Pirátů a LOL, prozradil své zkušenosti s úředníky. S těmi ze samosprávy je má dobré. „Problém je státní správa, která je uzavřená v nějakých mantinelech, nekouká dál. Co je ještě horší, když víte, že v jiném městě se ten stejný problém úředník ze státní správy dokázal bez problémů vyřešit, ale na liberecké radnici si s ním nedokáže poradit. Ukazujete příklady odjinud, ale stejně to nefunguje, protože státní správa v tomhle konkrétním měst rozhoduje zkrátka jinak. Pro mě je to nečitelné a složité,“ prozradil.
Uvedl příklad se zavedením Dobré adresy, kdy kontrolují ubytovny, spolupracují s hasiči, policií, hygienou, či ve státní správě se životním prostředím a stavebním úřadem. „Moje zkušenost se stavebním úřadem je velmi špatná v tom, že jsou liknaví, neúčastní se toho. Zrovna v tomhle případě bych si dokázal představit větší tlak třeba na pozice konkrétních lidí, aby tento segment radnice fungoval daleko lépe. Na druhou stranu si nemohu vynachválit spolupráci s životním prostředím, pomáhají nám udržet ubytovny ve stavu, v jakém mají být. Je to opravdu úředník od úředníka, ale bohužel ve chvíli, kdy tam není tlak třeba od tajemníka, s tím jako politik velice složitě nakládáte,“ vysvětlil.
Je spousta lidí, kterým práce nezajistí důstojný život
Zvláště vrcholné političky v závěrečném kole otázek dostaly dotaz, kde mají jejich politické subjekty získávat podporu ve společnosti a s jakými tématy. „Myslím, že se musíme seriózně zabývat tématem životních nákladů. Co mají lidi za konkrétní problémy. Dostupnost bydlení, vysoké zdanění příjmů a práce. Fakt, že v Česku se pokud nemáte majetek, tak vás práce nikam nedostane. Je spousta lidí, kterým práce nezajistí důstojný život, pokud nemají například vlastní byt nebo nějaké dědictví. Obrovský problém v České republice je sociální mobilita. Vždycky se říká, že když budeš mít dobré vzdělání a budeš se snažit, vyhoupneš se na společenském žebříčku, zajistíš si dobrý život. Ale čísla ukazují, že v České republice překonat bariéry své sociální skupiny je nesmírně těžké. Na to se chceme jako Zelení soustředit - vysoké životní náklady. Důstojnost života. Přesto, že lidé pracují nebo mají dvě práce, v některých případech dokonce tři. Tam je ta skupina, která nechodí k volbám, nebo volí extremistické strany, protože jsou zkrátka naštvaní a chtějí dát najevo tu negativní emoci a volí proti vládě. Myslím, že je to náš dlouhodobý úkol se na ně soustředit,“ objasnila Gabriela Svárovská.
Na otázku okolo hodnot v politice a vytváření koalic i s těmi, kteří je mají jiné, odpovídal Pirát Jan Hruška. „Hodnotový střet může nastat ve chvíli, kdy do politiky chodí lidi, kteří zastávají nějaké hodnoty. To se ale vždycky tak neděje. Máme na to pár příkladů z Liberce. Ne náhodou tady zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu a rozhodně to nebylo kvůli nějakým hodnotám. Bylo to naopak proto, že do politiky občas chodí lidi, kteří chtějí nějaké osobní výhody, bonusy a mít z ní prebendy. My to máme jinak, jdeme po hodnotách a názorech a bude pro nás stěžejní a zásadní při jednání o koalici jasně definované body a cíle, které chceme doručovat našim voličům. Někomu stačí, že je zván na chlebíčky nebo má nějakou dozorčí radu navíc. Bohužel i to je politika, my každopádně jdeme po hodnotách,“ zdůraznil Hruška a tím zakončil pirátskozelenou debatu.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Souhlasíte s Olgou Richterovou?
Achtung
