Která z těchto záležitostí vás naštvala nejvíce?Anketa
Režisér Vít Olmer, který byl před dvěma roky kandidátem Věcí veřejných do Senátu, natočil druhé pokračování filmu Bony a klid, jenž vzniknul v osmdesátých letech minulého století. Zatímco scénář k prvnímu a dnes již legendárnímu dílu sepsal expředseda VV Radek John, scénář k novému filmu psal sám Olmer.
„Bony a klid 2 jasně ukazuje, jak se posunula doba, ve které žijeme. Zatímco v prvním díle vystupují veksláci, v tom druhém už ti samí lidé sedí na ministerstvech, zastávají vysoké posty ve státní správě a velmi často v pozadí ovládají politiky,“ říká k tomu Olmer, jehož film bude mít premiéru už v květnu.
„Tuhle jsem si přečetl v nějakém článku, že jsme po sametovce budovali ´vekslácký kapitalismus´. Bývalí ´penězoměnci´, obdaření nesporným obchodním nadáním, se dnes překabátili, jsou z nich podnikatelští podvodníci, kmotři, dokonce poslanci. Policie se jim v poslední době snaží jít po krku, ale je to obtížné, protože jsou, stejně jako kdysi, pevně propojeni s politickými a justičními špičkami,“ zmiňuje Olmer další vysvětlení toho, proč vlastně natočil Bony a klid 2.
Podle něj jedna z hlavních postav „jedničky", kterou ztvárňuje Roman Skamene, tedy Bíny-Klídek, ve filmu zůstala jako jediná chudá, a to i přesto, že má svůj předobraz v bývalém vekslákovi.
Kterého z těchto bývalých vrcholových politiků byste chtěli zpět?Anketa
„Bíny nahání s jídelníčkem v ruce turisty do jedné pražské restaurace. Richard je zase tak trochu otisk jednoho západočeského kmotra,“ neskrývá Olmer to, čím se film zabývá.
Oni se ti veksláci ani nezměnili...
„Při sběru materiálu jsem vyhledával bývalé veksláky a překvapilo mě, že se v podstatě nezměnili, jsou veselí, hluční, sprostí, z ničeho si nic nedělají. A používají i dřívější slovník, na který jsem si opatřil celý notes,“ sděluje také režisér, který si prý nedělá ani hlavu s tím, že by mladá generace neznala bony, což byly poukázky do obchodů ze západním zbožím, ale takzvaní veksláci na nich vydělávali tím, že je prodávali lidem buď za „pět pade“, nebo je směňovali za valuty.
„Na začátku filmu je takový krátký písemný návod k použití. Potěšilo mě, že při pracovním promítání měl film Bony a klid 2 úspěch i u mladých diváků,“ vysvětluje Olmer.
Film Bony a klid 2 totiž podle tvůrců filmu namísto světa kšeftů s valutami a bony nabídne jakýsi náhled na podvody s dotacemi, úplatky, tunelování a i krádeže. Možná ale bude pro někoho velkým překvapením, čím se hlavní postavy filmu Bony a klid dnes, s odstupem pětadvaceti let, živí. Tak třeba někdejší šéf bandy Richard je dnes starostou malého městečka Brod.
Karel dnes sedí na ministerstvu a rozhoduje o razítkách
V Brodě pak má advokátní praxi Martin, který v „jedničce“ přijel z Boleslavi do Prahy, aby si v hlavním městě vydělal nějaké peníze. Film Bony a klid končil před lety tím, že právě Martina za podvody s valutami zavřeli do vězení, zatímco jeho dívka - Evička tričko - se mezitím výhodně provdala. Evička má ale podle všeho dnes kontakty „všude", a to dokonce i na ministerstvu, kde zná šéfa dotačního odboru. To je ale velká příležitost pro partu... Jenže, jak se záhy ukáže, na ministerském odboru sedí Karel, capo di tutti, tehdejší šedá eminence, která před pětadvaceti lety všechny veksláky obrala a poté naservírovala spřáteleným policistům. Karel převezme tučnou zálohovou obálku a slíbí razítko na dotační titul s tím, že po razítku musí následovat poněkud větší doplatek.
Že si režisér Vít Olmer, který je zároveň i scenárista „dvojky", vzal ponaučení z dnešní doby, kdy je podle mnohých lidí byznys často propojen i se světem politiky, je tak ze synopse filmu více než zřejmé.
Je zapotřebí bojovat
Podle Olmera prý naše společnost velmi často rezignuje na snahu o nápravu.
„Nejen v diskuzi, která k filmu probíhala, ale i v životě často slýchám, že je zbytečné se zajímat o politiku, že se nic nezmění. Myslím si, že o to více musíme připomínat, že se změní, a snažit se dál,“ zmínil nedávno Olmer, když představoval knihu Bony a klid 2.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
