Ministr Marian Jurečka se v rámci vládních reforem chystá zásadně měnit pravidla pro vyplácení důchodů. Po jednorázovém snížení valorizace by se tak jednalo o další snížení životní úrovně seniorů. Už je známo, jak by tyto změny měly vypadat?
Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Jurečkův návrh snižuje rozsah řádné valorizace ze současného procentuálního poměru odpovídajícího polovině růstu reálných mezd na třetinu tohoto růstu a mimořádné valorizace rovnou ruší a nahrazuje je tzv. sociálním příspěvkem na časově omezenou dobu maximálně šesti měsíců, který by se nestal součástí výše důchodů nastálo a byl by u všech příjemců důchodů mnohem nižší než objem současné zákonné mimořádné valorizace. Toto opatření by přineslo markantní zhoršení příjmové a existenční situace všech důchodců – a nejvíce těch nízkopříjmových a středněpříjmových.
Mohlo by také docházet i k tak absurdním situacím, že po odebrání tohoto sociálního příspěvku vždy k 31. 12. daného kalendářního roku a po následné řádné valorizaci k 1. 1. by v závislosti na růstu inflace a reálných mezd mohlo dojít i ke snížení důchodů u všech jejich příjemců.
Současně si musíme uvědomit, že v situaci, kdy reálné mzdy klesají, nebudou se v tomto parametru (zvyšování důchodu o část růstu reálných mezd) důchody třeba i několik let zvyšovat vůbec, a jejich růst bude tedy mnohem nižší než v minulých letech i tehdy, pokud by vláda schéma valorizací neměnila vůbec.
My v SPD požadujeme, aby institut mimořádných valorizací důchodů zůstal zachován a aby tento typ valorizací probíhal vždy o plný růst inflace tzv. důchodcovského spotřebního koše. A aby navýšení důchodu formou mimořádné valorizace bylo trvalé.
U valorizací důchodů jsme ochotni jednat maximálně o takové jejich změně, která by jejich mechanismus nastavila co možná nejspravedlivěji – tak aby nepoškozoval nízkopříjmové důchodce, k čemuž nyní dochází.
Proto už dlouho navrhujeme, aby byla v rámci valorizací co nejvíce zvyšována, v závislosti na růstu míry inflace a reálných mezd, o stejnou finanční částku (vypočtenou například z aktuálního průměrného důchodu) základní složka důchodů, která je pro všechny jejich příjemce jednotná. Při současném zachování určité míry zásluhovosti.
Ministr chce zvýšit minimální dobu práce pro odchod do předčasného důchodu na 40 let z dosavadních 35. Souhlasila byste s tím?
Co se týče parametrů systému předčasných důchodů, uznáváme určitou potřebu jejich mírné úpravy směrem k jejich spravedlivějšímu nastavení, tak aby předčasný důchod nebyl výhodnější a vyšší než řádný důchod. Což se nyní někdy děje.
Ohledně úpravy předčasných důchodů ministr Jurečka zde nenavrhuje pouze prodloužení doby odvádění důchodového pojištění z 35 na 40 let, ale ještě další tři zpřísňující podmínky: právo na odchod do předčasného důchodu maximálně tři roky před vznikem nároku na řádný důchod namísto současných pěti let, jednotný (a vyšší, než je tomu teď) koeficient krácení výše důchodu po celou jeho předčasnou fázi a také výrazné omezení valorizace předčasných důchodů pouze na základní složku důchodu, která představuje významně menší část valorizace.
My jsme ochotni jednat o některých z těchto podmínek a jejich podobě, ale jen s tím, že je pro nás vyloučené, aby byly uplatněny do zákona všechny současně. Naprosto pak odmítáme to, aby předčasné důchody byly valorizovány jen částečně. To je diskriminační a možná i protiústavní návrh. A naprosto nedůvodně nespravedlivý.
Fotogalerie: - Déčko pokračuje
Vládní návrh ohledně změny pravidel předčasných důchodů by tedy nevratně a neúměrně poškodil občany, kteří tvrdě pracuji od 18 let, často v těžkých profesích, ale i mnohé další občany.
Ale abych neodbíhala od vaší otázky. Zvýšení minimální doby účasti na důchodovém pojištění z 35 na 40 let pro nárok na odchod do předčasného důchodu by dávalo hypoteticky smysl například v situaci, kdyby už tento důchod pak nebyl oproti řádnému důchodu nijak krácen – takto jde o dvojí trest.
A je zde samozřejmě i otázka vysokoškoláků. Někdo mohl vystudovat vysokou školu, nastoupil do práce například ve 25 letech, část života klidně mohl i pracovat manuálně v těžké profesi, může být v 62 letech ve špatném zdravotním stavu apod. – a najednou by vůbec neměl ani teoretický nárok odejít do předčasného důchodu a musel by třeba žádat o invalidní důchod na jeden až dva roky atd. Takže tato část vládního návrhu je nedomyšlená a v této podobě ji nepodporuji.
Podařilo se ministru Jurečkovi už nějak vyřešit urgentní situaci na úřadech práce?
Nikoli. Tisíce lidí dále čekají i několik měsíců na vyplacení státních sociálních podpor, na které mají zákonný nárok, mnohé pobočky úřadu práce jsou přetíženy, vznikají zde ve frontách i násilné potyčky mezi jejich klienty a žadateli o podporu, jak jsme viděli nedávno v Praze. Stále zde chybí mnoho pracovníků, stále jsou zde velmi nízké mzdy a minimální benefity.
A bohužel podobná je situace na České správě sociálního zabezpečení a jejích územních pobočkách, kde je opět obrovský nápor žadatelů o důchody, zejména ty předčasné, a z toho vyplývající dlouhé čekací lhůty – a rovněž tak se i prodlužuje faktická doba vyřízení přiznání důchodu, a to často nad zákonem předpokládanou hranici 90 dnů.
Očekáváte, že koalice tyto změny ve Sněmovně prosadí silou 108 hlasů, jako tomu bylo doposud u všeho?
Nechme se překvapit. Pokud vláda předloží své návrhy na úpravy důchodového systému tak, jak je prezentoval ministr Jurečka, poslanci hnutí SPD proti tomu budou ve Sněmovně bojovat a já určitě budu podávat pozměňovací návrhy.
A pokud mám správné informace, i uvnitř vládní koalice jsou k předloženým návrhům určité výhrady, podobně jako je tomu u různých vládních návrhů na zvyšování daní a povinných odvodů.
Premiér Fiala označuje vládní opatření nejčastěji jako „správná“ a jejich kritiku jako „populismus“. Dbá podle vás vláda dostatečně na sociální dopady svých reforem?
Nedbá na ně vůbec, nedisponuje žádnými kvalifikovanými studiemi odhadu jejich dopadů. Navíc nejde čistě jen o dopady sociální. Markatní zhoršení příjmové situace důchodců a pokles reálné síly jejich důchodů povede i k poklesu jejich koupěschopné poptávky, k dalšímu poklesu maloobchodních tržeb, který už probíhá, k horšímu plnění příjmové stránky rozpočtu atd.
A samozřejmě bude dále růst počet občanů v příjmové chudobě, mezi nimiž je právě enormní počet seniorů. To pochopitelně obnáší i další růst náporu na systém sociální podpory a pomoci – a tedy na přetížené úřady práce.
Navíc je hanebné a nedůstojné, když senioři po celoživotní tvrdé práci, kdy odvedli státu statisíce až miliony korun na daních a pojistném, se musejí jít v sedmdesáti a více letech postavit do fronty na sociální dávky.
Možnosti podpory nízkopříjmových by se mohly nabízet i na straně příjmů, například v DPH, které dopadá na všechny spotřebitele. Ministr financí Zbyněk Stanjura ale prohlásil, že DPH není nástroj sociální politiky a ulevovat na něm nehodlá. Co říkáte na tento jeho postoj?
Je to kombinace arogance moci a asociálnosti typické pro tuto vládu a také neznalosti a nekompetentnosti.
Je triviální pravdou, že zvýšení nepřímých daní, kam DPH patří, vždy nejsilněji postihne nízkopříjmové občany, kteří jsou už mnohdy dnes na konci měsíce tzv. v minusu, kdy jejich náklady na základní životní potřeby převyšují jejich příjmy.
Zvýšení DPH u většiny zboží a služeb je tak už mnohdy požene do dluhových a exekučních pastí nebo do dilemat, zda si mají koupit jídlo, potřebné léky nebo zaplatit náklady spojené s bydlením.
Zvýšení DPH rovněž povede k dalšímu růstu inflace, což je to poslední, co naši občané a naše veřejné finance nyní potřebují.
Ministr Stanjura současně čelí kritice za nerealistický rozpočet, ve kterém ubývají plánované příjmy, a naopak přibývají výdaje. Mají se lidé obávat, že to dopadne i na ně, že třeba nebude na některou podporu?
Jak pozoruji tuto asociální vládu, tak bych se tomu ani nedivila. Jediné, co tzv. umí, je šetřit na lidech, hlavně na těch nejbezbrannějších občanech typu důchodců, zdravotně postižených nebo rodin s dětmi.
Ukazuje se, že propad veřejných příjmů kvůli nadsazenému odhadu výnosů z tzv. windfall tax (na což SPD opakovaně upozorňovalo před schválením této nové daně) a z tzv. emisních povolenek se bude pohybovat minimálně někde na hranici 100 miliard korun a podobné to bude i na jeho výdajové stránce, hlavně kvůli nesmyslně vysokým kompenzacím překupníkům energií.
A Fialova vláda, která se bojí velkých nadnárodních korporací, bank, Evropské unie, politických neziskovek atd., v těchto případech vždy sahá ke krácení sociálních výdajů směrem k českým potřebným občanům (důchody, slevy na jízdném pro seniory a studenty atd.) nebo ke zvyšování daní českým občanům a firmám.
Ze strany vládní koalice stále zaznívá, že se lidé budou muset uskromnit. Skutečně je to podle vás nezbytné, nebo vidíte nějakou jinou možnost, jak uvést veřejné rozpočty do větší rovnováhy?
Rozpočet má dvě strany, příjmovou a výdajovou. S šetřením musíme začít na straně výdajů, a to tak, že zcela škrtneme výdaje zbytné, které neslouží českým občanům a k financování veřejných služeb, které musí stát zabezpečovat.
Jako první by měly proběhnout plošné škrty ve výdajích jednotlivých vládních resortů. Poté musí proběhnout audit veřejných výdajů a audit činnosti státu a veřejné správy, přičemž ty nadbytečné a nepotřebné agendy mají být zrušeny.
Zásadně omezeny musejí být všechny platby do zahraničí včetně plateb mezinárodním a nadnárodním organizacím. Omezeno až zrušeno musí být vyplácení veřejných dotací soukromým podnikatelským subjektům typu solárních baronů a dalších a dotací neziskovým organizacím s politickou agendou či zahraničním napojením.
Na straně příjmů pak máme ohromné rezervy v tom, že vůbec nezdaňujeme dividendy zahraničních společností ze zemí Evropské unie, které v České republice generují miliardové zisky vyváděné mimo naše území – a ani zisky internetových a digitálních gigantů typu Google, Facebook či Twitter.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Brich
_profil_top.jpg)
