Německé úřady se musely ohledně věku, osobních údajů a státní příslušnosti u žadatelů o azyl spoléhat jen na to, co do dokumentů sami uvedli. A to bez ohledu na to, zda data byla pravdivá, nebo ne. V první polovině loňského roku úřady k žádostem o azyl v osmapadesáti procentech neměly k dispozici doklady nebo pas.

Často se tak stává, že žadatel uvede nižší věk nebo jinou národnost. Žádostem mladistvých a nezletilých nebo občanům států, jako je Sýrie, Irák, Írán, Somálsko nebo Eritrea, úřady většinou spíše vyhoví. Zjednodušeně řečeno, azyl v Německu získá spíše sedmnáctiletý Eritrejec než Nigerijec, kterému je ve skutečnosti čtyřicet let, dodává MF Dnes.