První otázkou Lidových novin je, zda prezident jedná v souladu s Ústavou, když jmenuje vládu proti vůli sněmovny. „Řekla bych to takto: Anglická královna má možnost nepodepsat zákon. Každý to uznává, píše se o tom v odborných knihách – ale naposledy se to stalo v roce 1711. Vláda se přece sestavuje proto, aby získala důvěru a vládla. To jde proti Parlamentu dost těžko," řekla právnička LN.
Jindřiška Syllová potvrdila LN, že se Parlamentní institut zabýval i otázkou vyslovení nedůvěry vládě hned po jejím jmenování. Podle Syllové nejde o triviální problém. Podle ní se názory na to mezi odborníky na Ústavu liší a výklad není jednoznačný.
Na otázku, kdo jiný by to měl vědět než právě ona, která psala pasáž v Ústavě o Parlamentu, Lidovým novinám mimo jiné odpověděla: „Když se píše Ústava, nemíní tím často nikdo nic. O této pasáži se nijak zvlášť nediskutovalo. Převzala se v podstatě úprava z první republiky, kdy sice vláda nežádala o důvěru, ale hlasovalo se o jejím programovém prohlášení.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr