Věříte, že je prezident Zeman ve stavu, kdy není schopen ničeho?Anketa
Jak píší deníky po celé Evropě, ceny energií a energetických surovin prudce stoupají. Své následky to už má na Slovensku. Slovenští podnikatelé, sdružení v Klubu 500, upozorňují, že vysoké ceny mohou vést k uzavírání továren, růstu nezaměstnanosti, zdražení základních výrobků a k sociálním nepokojům. Zaměstnavatelé a Slovenská obchodní a průmyslová komora prý podpořili návrh na kompenzaci ceny energií pro obyvatelstvo. Podle Klubu 500 má stát možnosti tento nárůst cen kompenzovat a tvrdí, že energetická a regulační politika jak na Slovensku, tak v EU, je nastavena špatně. A pokud se nezmění, tak firmy prý nebudou mít prostředky na zabezpečení výroby a začnou zavírat provozy.
Zasažen je například slovenský výrobce hnojiv Duslo, který spadá pod holding Agrofert. Firma používá zemní plyn na výrobu močoviny a používá ho značné množství. Její generální ředitel říká, že kvůli cenám plynu bude muset výrobu přerušit do té doby, než budou podmínky příznivější. Už teď je provoz slovenské chemičky ztrátový a je omezený na minimum. Co také generální ředitel firmy tvrdí, je, že kdyby firma měla svůj provoz v Česku, platila by na plynu a energiích o 20 milionů eur (cca půl miliardy korun) ročně méně.
Stát by dle slovenských podnikatelů měl snížit tarify za provoz systému a také by měl platit významnou část nákladů na podporu obnovitelných zdrojů. A tyto změny by se podle výkonného ředitele Klubu 500 měly zavést hned, není s nimi prý možné čekat do roku následujícího. Kromě toho slovenští podnikatelé říkají, že je potřeba zreformovat trh s emisními povolenkami, aby na něm mohli obchodovat jen ti, kdo je potřebují. „Na co jsou bankám emisní povolenky?“ tázal se předseda Klubu 500 v této souvislosti.
Fotogalerie: - ANO je druhé
K situaci u našich blízkých sousedů se vyjádřil také vědec a protievropský aktivista Martin Konvička. Ten upozorňuje, že rostoucími cenami energií trpí zejména energeticky náročné provozy. Tedy hutní výroba, těžký a chemický průmysl, výroba aut či stavebních hmot.
„Jenže když se nad tím zamyslíte, tak je to přesně to, co začalo během průmyslové revoluce 19. století, která nás zase osvobodila od závislosti na větru, slunci, vodě a práci lidských a zvířecích svalů,“ připomíná vědec a podotýká, že náročná je také produkce integrovaných obvodů (čipů – pozn. red.), ale ta se stejně v Evropě nenachází.
Závěry vyvozuje Konvička dost temné. „To vše jsme měli díky fosilním energiím. No a bez nich to mít nebudeme. Pak si ale uvědomme, že preindustriální Čechy uživily nějaké 2 000 000 lidí – z nichž 90 procent dřelo v potu tváře na polích. A to zde byla základna tažných a jatečných zvířat, bylo kam ta zvířata ustájit atd. Takže bez zvířat ... milion? Zbytek pomře hlady nebo zimou nebo chorobami nebo se vymlátí navzájem. A přesně tam míříme, a tam dospějeme, dokud s euroleftardy neučiníme rázný konec.“
Psali jsme:
_635330511473257143.JPG&id=21652)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
