Už v červnu příštího roku vstoupí v platnost Pakt o migraci a azylu, který vloni za naši republiku podepsal ministr vnitra Vít Rakušan. Tento dokument mimo jiné zavádí povinnost členských států buďto přijmout svůj díl uprchlíků, anebo se z této povinnosti vyplatit.
Čím více se toto datum blíží, tím křečovitější je snaha našich stále ještě vládních představitelů v celé věci mlžit a bagatelizovat možné dopady paktu. Premiér Petr Fiala naposledy v rámci besedy v Turnově uklidňoval veřejnost s poukazem na to, že on osobně patří k těm evropským lídrům, kteří tlačí na příslušné orgány, aby byl zpřísněn boj proti nelegální migraci. Tvrdil, že dříve byla takto odhodlaných lídrů jen hrstka, dnes je jich i jeho zásluhou již většina. Začali prý naléhat na evropské orgány, aby lépe bojovaly s nelegální migrací.
Konkrétně tlačí na lepší definici bezpečných zemí, do nichž bude možno migranty, kteří tady nemají co dělat, odesílat. Tlačí i na zlepšení návratové politiky, tedy na to, aby migranti, kteří se dopouštějí kriminální činnosti, u nás nemohli zůstat. „Nemám ve zvyku jenom říkat, že to nefunguje, proto jsem v té skupině, která tlačí na to, abychom si s nelegální migrací opravdu poradili,“ uvedl premiér.
Jelikož je pan premiér shodou okolností politologem, nepochybně velice dobře ví, že vůbec nic nového nevymyslel a že před ním se přesně o totéž pokoušeli neméně slavní lídři. Jednou z priorit prohlášení Evropské rady z 13. prosince 2005 byl právě boj proti nelegální migraci. Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu z roku 2008 obsahuje již v úvodu varování, že nezvládnutá migrace může způsobit řadu těžkostí. Důraz je kladen na boj proti ilegálnímu přistěhovalectví a na zajištění odchodu neoprávněně pobývajících cizinců.
Ve zprávě Evropské komise z května 2011 se naléhavě sděluje: „Pokud bude málo pravděpodobné, že nelegální migranti, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu, budou navráceni zpět, bude to pro ně povzbuzením a poškodí to důvěru veřejnosti ve vnitrostátní a evropské orgány.“
Je tomu přesně deset let, co Evropu zaplavila obrovská migrační vlna. Ani v nejmenším to nevedlo k pokroku v boji s nelegální migrací, nijak se nepodařilo vylepšit definici bezpečných zemí, nezlepšila se návratová politika. I ti migranti, kteří se dopouštějí kriminálních činů, se v Evropské unii cítí jako doma. Jediné, k čemu došlo, jsou opětovné snahy o zavedení mechanismů, které budou migranty přerozdělovat do zatím ještě méně dotčených zemí. Všechny takové návrhy v podstatě usilují o to, co nalezneme již ve sdělení Evropské komise ze 4. května 2011. Ve zmíněném dokumentu se konstatuje, že pokud by se migrace vymkla zpod kontroly, bude zapotřebí zavést zvláštní „nouzový mechanismus, který by byl poslední možností v případě výjimečně velkého tlaku“.
Od jara roku 2015 tak příslušné orgány přicházejí s nejrůznějšími návrhy na přerozdělování. Dlouho se to nedařilo, až jeden z nich nakonec prošel. Podepsal ho ministr vnitra, který spolu s premiérem jeho obsah dodnes bagatelizuje. Tato vláda a jmenovitě její premiér se vydávají za osoby, které usilují o zvýšení ochrany evropských hranic a o zpřísnění postupu vůči těm, kdo je přecházejí neoprávněně. Ujišťují veřejnost, že spolu s ostatními lídry zvládnou to, co před deseti lety zpackala Angela Merkelová.
Jsou zde vlastně jen dvě možnosti. Buďto politolog Petr Fiala o těchto základních dokumentech nic neví, anebo premiér Petr Fiala lže o tom, že se svými kolegy vymyslel něco nového. Která z těchto možností je horší?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský