Franto, máš covid? Mlč! Zápecníci na venkově prý ohrožují Česko

26.11.2020 9:25

Zatímco ještě před pár týdny platilo, že největším ohniskem nového typu covidu je Praha, dnes hlavní město patří mezi premianty a nemoc covid-19 kosí venkov. Z mnoha důvodů. Jedním z nich může prý být i „zápecnictví“. Když se lidem zdá, že jim něco je, raději sedí tiše doma, než aby se nechali otestovat.

Franto, máš covid? Mlč! Zápecníci na venkově prý ohrožují Česko
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident ČLK Milan Kubek

Ministr zdravotnictví za hnutí ANO oznámil, že nemoc covid-19 byla v prvním pololetí roku 2020 hlavní příčinou úmrtí u 27 procent lidí, kteří zemřeli s pozitivním testem. A varoval, že v pololetí druhém to bude až 40 procent.

Podle čtvrtečních Lidových novin teď nemoc covid-19 kosí hlavně venkov.

„Situace na venkově je specifická, pro lidi jsou tam hůře dostupné testy, což znamená nepříjemné cestování. Lidé pak nemají motivaci testování podstupovat, a pokud je jim špatně kvůli něčemu, co může být covid, mají tendenci raději zůstávat doma,“ poznamenal k tomu prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Lidí raději nehlásí kontakty se sousedy, aby neohrozili jejich pozici v práci nebo jim nepokazili jiné plánované aktivity. Před kontaktováním hygieniků podle všeho varují i někteří zaměstnavatelé. Své zaměstnance s příznaky nemoci covid-19 posílají domů vyležet se, ale důrazně jim doporučují, aby se na hygienu neobraceli, aby nedostali do karantény celou firmu.

Jan Říha, ředitel krajské hygienické stanice na Vysočině, říká, že je třeba spustit plošné testování obyvatelstva, jinak hrozí, že bude ještě dlouho pokračovat „zápecnická praxe“.

Kubek dodal, že lidé na vesnicích a malých městech se často znají a když na sobě někdo cítí covidové příznaky, často raději mlčí, aby na něj sousedé třeba nehleděli, jak se říká, skrz prsty.

„Na vesnici, kde žije třeba tři sta obyvatel, nese to onemocnění určitou stigmatizaci. Ve městě, na třítisícovém sídlišti, jste anonymní, nikoho to nezajímá. Na vesnici je z toho událost a všichni to vědí. Lidé jsou pak pod větším tlakem. Většina z nich také pracuje u menších zaměstnavatelů. Při trasování pak dochází k situacím, o nichž už jsme se tu bavili. ‚Hlavně nás nesmíš udat, Franto,‘ řekli by chlapi v dílně. Na venkově je situace zkrátka horší. A pak je tu fakt, že tu máme dvojí zdravotnictví, na což už léta upozorňujeme. Úroveň zdravotní péče je zkrátka jiná ve městech a na venkově, ačkoliv je placená podle stejných principů. Rozevírají se tu nůžky mezi špičkovými zařízeními jako IKEM a lékaři ve městech o pár tisících obyvatel. V IKEM vám transplantují cokoliv kamkoliv, ale na tom menším městě máte problém sehnat praktika nebo pediatra,“ poznamenal Kubek.

Varoval, že až se bude sestavovat konečný účet za epidemii koronaviru, zjistí se, že tato nemoc přispěla k úmrtí mnohem většího počtu lidí, než se dnes zdá. Kupříkladu lidé na venkově opustí tento svět zdánlivě bez přičiny, ale při pitvě by se ukázalo, že jim ze světa bohužel pomohla právě nemoc covid-19.

Podle Kubka je proto naprosto nezbytné s pomocí mobilních týmů testovat i lidi na venkově, ale podle ministra zdravotnictví Blatného na to prý nejsou peníze.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…