V evropské politice by se prý nejspíš neměla moc odchylovat od svého předchůdce Jeana-Clauda Junckera. Její vizí je Evropa jako federace ve stylu Spojených států nebo Švýcarska. Zároveň patří mezi tvrdé odpůrce brexitu, který je podle ní „prohrou pro všechny“. Že by do jednání s Británií přinesla vstřícnější tón, se tedy čekat nedá.
Podle premiéra Andreje Babiše bylo při rozhodování podstatné, že zná Českou republiku a střední Evropu obecně.
Fotogalerie: - Výsledky eurovoleb v číslech
Novým předsedou Evropské rady se stane Charles Michel, belgický premiér za liberální Reformní hnutí. Tento syn bývalého eurokomisaře Louise Michela, jenž ve funkci nahradí Poláka Donalda Tuska, se stal ve svých 38 letech nejmladším premiérem Belgie od roku 1845, v tamním parlamentu seděl už jako třiadvacetiletý. Za své vlády přežil i těžkou krizi v podobě teroristických útoků v roce 2016, po kterých několik ministrů z jeho kabinetu rezignovalo.
Jeho vládní koalice se v minulém roce rozpadla kvůli odlišným pohledům na migrační pakt OSN, který Michel za Belgii podpořil. Na žádost krále nicméně Belgii vedl ještě do letošních voleb. Na nominaci do čela Rady reagoval slibem, že bude zastávat solidaritu, svobodu a respekt k odlišnosti evropských národů.
V čele Evropské centrální banky se pak nově ocitne Christine Lagardeová. Lagardeová je expředsedkyní Mezinárodního měnového fondu a konzervativní politička a její působení v MMF je spojené s posilováním pozice Číny ve světové ekonomice i s pomocí zadluženému Řecku.
Fotogalerie: - Dvanáct otázek na EU
Lagardeová v eurozóně prosazuje větší integraci, zároveň dříve vyzývala k vytvoření fondu pro pomoc členským státům při ekonomických útlumech. Varovala rovněž i před škodlivými dopady brexitu.
Vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci se stane Josep Borrell. Nahradí tak ve své funkci Italku Mogheriniovou jako „evropský ministr zahraničí“. Borrell je katalánský socialista a velký odpůrce osamostatnění tohoto regionu od Španělska. Jedná se taktéž o bývalého předsedu Evropského parlamentu a v unijní politice se pohybuje řadu let. Vyznává tolerantní postoje k migraci, mimo jiné minulý rok řekl, že Evropa kvůli populačnímu poklesu potřebuje „novou krev“. Dříve se dostal do konfliktu i s prezidentem Václavem Klausem ohledně evropské ústavy. Obecně v evropských záležitostech razí co nejvíc integrace, stejně jako i jeho předchůdci.
Předsedou Evropského parlamentu byl pak již dnes zvolen italský socialista David Maria Sassoli. Bývalý novinář a vystudovaný politolog působí v politice od roku 2009, kdy byl za Demokratickou stranu poprvé zvolen europoslancem. Ve volbě dostal 345 hlasů, a porazil tak Jana Zahradila z ODS, kterého podpořilo 160 poslanců. Za své priority pro dva a půl roku trvající volební období označil mimo jiné boj za svobodu, solidaritu či vládu práva. EU podle něho musí být připravena čelit klimatickým změnám a migraci a zároveň lépe než dosud pochopit potřeby obyvatel Evropy. „Musíme přijít se skutečnými odpověďmi na problémy občanů Unie,“ řekl Sassoli.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Oliver Adámek svůj souhrn pro server Reflex.cz shrnuje, že se dá celkově definitivně říct, že žádné velké zemětřesení po evropských volbách nenastává. Novinkou je prý snad jen fakt, že bude v čele EU více žen. Upozornil též, že nejdůležitější pozice obsadili zástupci evropských lidovců, socialistů a liberálů, tedy striktně proevropských stran.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
