Pro lázeňská města na západě Čech se toho za poslední tři roky změnilo mnoho. Především Mariánské Lázně a Karlovy Vary, které v předválečných letech hostily převážně hosty z Německa a Ruska, si zvykly na přjem z ruských turistů a poslední léta trpí nejen úbytkem příjmů, změnou klientely, ale i přívalem ukrajinských uprchlíků.
„Je to už tak deset, možná i víc let, kdy jsem měla službu v jednom ze zdejších hotelových bazénů a tam jsem dostala šok,“ vypráví Monika N., rehabilitační sestra z Mariánských Lázní pro ParlamentníListy.cz. „Tady v lázních je klid, lidé se sem přijíždějí zregenerovat a jediné, co řeší, je, kam se podívají na výlety, jestli si připlatí za lázeňskou kůru nebo co bude k jídlu, kam se půjdou najíst nebo nakupovat suvenýry a dárky. Takže mě doslova šokovalo, když jsem tehdy zaslechla křik a hádku z nedaleké sauny. Byla tam skupinka Němců a Rusů, většinou starší lidé. A ti se do sebe pustili,“ líčí.
Anketa
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?
hlasovalo: 5925 lidí
„Rusové křičeli na Němce, že za všechno může Hitler a Němci jim opláceli tím, že to je všechno vina Stalina. Já jsem si v první moment myslela, že to je sranda. Přece kdo by řešil takovou dávnou minulost, jestli byl horší Hitler nebo Stalin, a ještě v lázních… Ale nebyla. Oni to mysleli naprosto vážně. A zostřovalo se to. Z bazénu začali prchat další návštěvníci, já jsem nebyla schopna je od sebe odtrhnout. Běžela jsem pro šéfovou. Nějak jsme to tehdy vyřešili, ale nebylo to snadné. Jak Němci, tak Rusové si postavili hlavu s tím, že pokud zůstanou ti druzí, tak oni hned odjedou – tedy ‚oni‘ nebo ‚my‘. Už teď nevím, která skupinka to začala, ale stálo nás to mnoho úsilí, abychom je přesvědčili, aby tu všichni zůstali. Pro naše lázně byli Němci i Rusové důležití. Rusové přinášeli mnoho peněz a kupovali si to, co už Němci nechtěli nebo na to neměli. Ono to nevypadá, ale Němci jsou velmi šetřiví, zvlášť ve srovnání s Rusy. A také jsme byli rádi, že se nám jich podařilo část odlákat z Karlových Varů, kam většinou jezdili a přesvědčit je, že můžou nějaké peníze utratit i tady. A oni si to tu opravdu oblíbili – je to tu menší, malebnější než tam,“ líčí.
Ukrajinci v západočeských lázeňských městech nahradili Rusy
„Němci jsou zase tradičními hosty a jezdí častěji, jak jsou tady poblíž. A jsou v mnoha ohledech kultivovanější než Rusové, kteří se chovali často až velkopansky. Tak či tak, náš zákazník náš pán, prostě nechcete ztratit ani jednoho zákazníka. Tak jsme to udělali tak, že do konce toho inkriminovaného pobytu jsme udělali rozpis bazénu i stolování, kdy byl pro Rusy a kdy pro Němce, aby se pokud možno nepotkávali. Ostatní hosté – Češi, Arabové a další národnosti – těm to bylo jedno, ti mohli chodit kdykoliv. A pak se od té doby začaly rozplánovávat další turnusy na ruské a německé. Takže jsme vždy měli týdny, kdy tu byli Němci a týdny, kdy tu byli Rusové, tak, aby se nepotkávali. No a to bylo už dávno před rokem 2022. Co se mě týče, tak Rusové mi tu nechybí, ale že bych byla nadšená z toho, že je tady ‚nahradili‘ Ukrajinci, to se říct nedá.“
„Ano, měli jsme tu hodně Rusů a teď tu máme Ukrajince,“ přemýšlí Marie Slabá, rehabilitační zdravotní sestra z Karlových Varů pro ParlamentníListy.cz., která v branži pracuje už desítky let. „Rusové sem přinášeli peníze, Ukrajinci nic nepřinášejí, i když ano, hodně z nich pracuje, ale také se často chovají hrozně a dělají bordel a hodně jich žije na dávkách. Hodně se to tu za poslední tři roky změnilo a ne k lepšímu,“ postekne si.
„V rámci mé profese rehabilitační sestry vidím, že mě Ukrajinci s dočasnou ochranou přijdou žádat o rehabilitaci s tím, že mají plnohodnotnou péči. Kartičky pojišťovny mají prodloužené, a když se jich zeptám, jestli pracujou, většina říká, že nikde nepracuje. Teď dělám v rehabilitačním centru a na práci se jich ptáme proto, abychom věděli, jestli mají sedavé zaměstnání a jak zatěžuje jejich pohybový aparát a na co si dát pozor při rehabilitaci. To se ptáme každého, vždycky, když přijdete se žádankou od doktora, tak se ptáme všech – i Čechů, abychom nastavili léčbu přesně, proto to vím,“ líčí Marie Slabá.
„Takže korunu do systému nedají, ale všechno chtějí a ještě hned a vyžadují to jako by na to měli nárok,“ míní.
Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny je Ukrajinců s dočasnou ochranou registrováno v současnosti zhruba 330 tisíc, z nichž pracuje nebo podniká a hradí si z těchto příjmů zdravotní pojištění pouze jedna třetina, tedy 130 tisíc Ukrajinců, z toho 110 tisíc jich pracuje a zdravotní pojištění za ně odvádí zaměstnavatel, 20 tisíc pak odvádí pojištění jako OSVČ.
„Šedesát tisíc je pak samoplátců, kteří si měsíčně platí 2 808 – OBZP, tedy skupina bez zdroje příjmů z práce či podnikání, za 80 tisíc pojištěnců, dětí do 18 let pak hradí pojistné stát,“ uvádí tiskové oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny pro ParlamentníListy.cz.
Jen pojištění dětí do 18 let vychází při měsíční platbě 2127 korun za jedno dítě, což jsou přibližně 2 miliardy ročně z kapes daňových poplatníků plus zbylých 60 tisíc pojištěnců pojišťovnou nespecifikovaných, tedy lidí nad 65 let krát stejnou částku a studenti do 26 let věku, studenti do 26 let. apod., což by se násobilo stejnou částkou hrazenou daňovými poplatníky. „Lidé 18 – 65 let se řídí danou legislativou, včetně povinnosti úhrady zdravotního pojištění dle životní situace,“ doplňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Ukrajinci si nechají proplácet i rehabilitaci, často ji i vynucují
„Co mě ale na Ukrajincích tady štve nejvíc je to, jak až někdy agresivně péči vyžadují,“ pokračuje Marie Slabá, rehabilitační sestra. „A nejde o akutní péči, ale rehabilitaci, která často vůbec není nutná. Dám příklad – tam, kde jsem dělala dřív, přišli Ukrajinci s A4 a na papíru měli napsáno plnohodnotná péče, takže jsme je museli vzít. Zažila jsem situaci, kdy přišla ukrajinská pacientka s tím, že chce rehabilitaci, ale měla to špatně vypsané, tak jí recepční řekla, že s tím nic neudělá. A ta Ukrajinka jí drze řekla ‚tak mi řekněte, co mi tam ten doktor má napsat, protože já chci jít na rehabilitaci a on mi to napíše‘,“ kroutí hlavou.
„Takhle to ale nejde. Nevíme přece, jakou má diagnózu, to musí vědět ten doktor, který ji posílá a musí jí to napsat on. Oni – Ukrajinci – jsou prostě arogantní,“ zlobí se, pak se na chvilku zarazí. „No, někteří ne, samozřejmě nehážu všechny do jednoho pytle – někteří už to pochopili, že jsme Češi a že chceme pronárodní politiku a vládu, a vlastně s námi souhlasí a chápou, že jsou tady na návštěvě, že jim pomáháme a že to nemyslíme proti nim,“ dodává.
Fotogalerie: - ANO, Babiš na Opatově
Podle vyjádření Tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny pro ParlamentníListy.cz z dat VZP vyplývá, že zde Ukrajinci péči příliš nečerpají.
„Lékaře vyhledal zhruba každý druhý, přičemž ve většině případů šlo o nejméně nákladné zdravotní služby, to jest do 5 000 korun. Nejčastěji dosud Ukrajinci vyhledali péči všeobecného praktického lékaře,“ komentuje tiskové oddělení pojišťovny současný stav.
„Každopádně plnohodnotnou péči tady dostávají a my to tady v praxi vidíme,“ říká Marie Slabá. „A my tady pak vybíráme pro naše české občany, pro vozíčkáře, to, co potřebujou. Bývalá kolegyně má postiženého chlapečka, kterému je patnáct a potřebovala pro něj speciální židli, křeslo, vozík a různé pomůcky a na speciální rehabilitaci si musela sehnat peníze, od státu nic nedostala. Takže samozřejmě, že nás pak štve, když víme, že Ukrajinci tady mají placené rehabilitace od VZP. Když vezmeme zpočátku ten příval v roce 2022, tak chápu. Dobře, já jsem solidární, ať dostanou základní péči. Ale oni si sem jezdí nechat odoperovávat chronická onemocnění, a nemocnice a lékaři je berou, protože to je velmi dobře placené,“ dodává.
Řada Ukrajinců je zde léčena dlouhodobě
Zdravotnice, která pracovala v Karlovarské krajské nemocnici, její slova potvrzuje. „Ukrajinci si tu léčí vážné nemoci jako onkologické, tuberkulózy, AIDS,“ líčí zdravotnice Alena, jejíž jméno jsme na její žádost pozměnili. „Ráda bych ve zdravotnictví pracovala dál, mám tu práci ráda a dnes není doba, kdy by člověk mohl říct vše, co vidí a zažívá,“ vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
„Řada Ukrajinců je zde léčena dlouhodobě. Když jsem pracovala na plicním oddělení, tak jsem zažila neuvěřitelné věci. Přivezli tam třeba plný autobus tajně, během dne do nemocnice, protože pacienti z Ukrajiny měli skoro všichni otevřenou tuberkulózu. Pak je odváželi do léčebny v Janově, tam je takzvaná tuberárna. Všechny je tam lifrovali. A pak jsme měli třeba přímo na plicním izolovaného mladého Ukrajince, který měl AIDS a do toho měl rozjetou tuberkulózu. To vám garantuju, že se člověk štítí sáhnout na kliku od dveří, i když tam chodí v ochraném obleku. Ta praxe a to, co se říká oficiálně, je velký rozdíl – něco neskutečného,“ uzavírá zdravotnice.
Ukrajinským uprchlíkům, kteří byli registrováni v on-line systému do konce minulého měsíce a potvrdili zájem o prodloužení, byl status uprchlíka prodloužen do konce března dalšího roku.
V rámci migračního paktu se Česká republika zaručila za to, že bude jako jeden z členských států dobrovolně nabízet z humanitárních důvodů útočiště lidem, které za uprchlíky uznal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a kteří se na území unie přemístí legálně, organizovaně a bezpečně.
Zvláštní pozornost se bude věnovat ohroženým ženám a dívkám, lidem ohroženým násilným návratem do jejich zemí, obětem násilí a mučení, nezletilým bez doprovodu, lidem se zdravotními potřebami či postižením a dlouhodobým uprchlíkům. Pakt má začít platit od června příštího roku.
Zdali bude financována zdravotní péče dalších uprchlíků z dalších částí světa stejným způsobem jako nyní – v případě uprchlíků z Ukrajiny, a kde na ni Česká republika vezme a jak to ovlivní hospodářskou situaci země – v ParlamentníchListech.cz intenzivně zjišťujeme a brzy zveřejníme další detaily.