Za posledními útoky na české banky podle Kintra stála ruská hacktivistická skupina, která se snaží svojí aktivitou poškodit důvěryhodnost těchto institucí a chce tím prosadit svoje politické vidění světa. „To se jí daří, pakliže jsou ty útoky schopní provádět takto kontinuálně dlouho a těm útokům je dávána mediální pozornost a z toho oni profitují a motivuje je to k další podobné činnosti,“ uvedl Kintr, že nebude skupinu jmenovat, ale jedná se o ruskou činnost.
„To lze usuzovat z prohlášení na sociálních sítích, kde ten útočník zveřejňuje seznam svých obětí. Další faktory, podle kterých usuzujeme, jsou používané techniky, jako je DDOS útok. Ten vyžaduje zapojení počítačů klidně z celého světa a tu síť lze budovat dobrovolným zapojením nebo zaútočením na nějaká zařízení a jejich převzetí a taková zařízení pak dále útočí. V tomto případě se ale jedná o tu první variantu, kdy se do sítě dobrovolně zapojuje velké množství útočníků,“ vysvětlil Kintr v rozhovoru pro Český rozhlas.
Lidé se prý nemusejí bát, že by po tomto typu útoku mohli přijít o své finance na bankovních účtech. „Ty útoky jsou nepříjemné tím, že znepřístupní ty stránky, to bankovnictví všem uživatelům. Jinak ten útok nemá jak jinak škodit, určitě se nedostane třeba na peníze na účtech nebo přihlašovací údaje. Jde jen o to, že běžným uživatelům jsou nedostupné ty stránky,“ ubezpečil Kintr s tím, že těmto útokům se nelze účinně preventivně bránit.
Fotogalerie: - Tahle země není pro vědce
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Objevuje se také množství útoků, které cílí na jednotlivce, na občany. „Například koncem srpna se rozšířil počet útoků, kdy se pachatel vydává za někoho z Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jde o podvodné vishingové techniky, kdy ten manipulátor dostane svoji oběť do nepříjemné situace a přiměje ji sdělit citlivé údaje a podobně,“ uvedl Kintr a poradil, co má oběť při přijetí takového hovoru dělat.
„Ve chvíli, kdy se stáváte obětí takového hovoru, vás bude útočník nabádat k nějaké rychlé reakci a v tu chvíli je potřeba zpozornět, protože žádná banka ani žádný úřad typu NÚKIB nikdy nebude konkrétní jednotlivce tlačit k nějakému převodu nebo poskytnutí citlivých údajů. Banka, pokud by měla podezření, že může dojít k odcizení prostředků, má mechanismy, jak tok zastavit. Určitě nebude volat majiteli účtu, že hrozí ztráta peněz a je potřeba je převést na jiný, bezpečný účet,“ vysvětlil s tím, že klíčová je obezřetnost.
Lidé by podle něj také měli v takových případech raději zavěsit a najít si oficiální čísla dotyčných institucí, za které údajně osoba v telefonu jedná. „Útočník umí podvrhnout telefonní číslo, ale neumí ten hovor poté přijmout. Takže tímto krokem se dostanete ze smyčky s útočníkem a u banky ověříte, zda je váš účet v nějakém nebezpečí,“ dodal Kintr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
