Hampl v Brně zostudil Fialu: Lepší, kdyby ukradli miliardy a zmizeli v Karibiku

Anketa

Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?

98%

hlasovalo: 21467 lidí

„Pokusím se ukázat na současnou situaci, která zřejmě většině lidí v této místnosti připadá tristní, z větší výšky. To, co dnes dělá skupina, kterou typicky reprezentuje vláda Petra Fialy, nemůže být úspěšné ani podle jejich vlastních měřítek,“ uvedl na začátek setkání v Brně známý sociolog Petr Hampl.

„Když pomineme to, že měřítkem úspěchu je, že se odkloní peníze… Dokonce i kdybychom to měli měřit podle odkloněných peněz, tak bych řekl, že daleko efektivnější strategie by byla co nejrychleji převést několik miliard pryč a zmizet do Karibiku, než se tady ještě další roky patlat,“ dodal.

V jihomoravské metropoli přivítal sociologa zaplněný sál.

Petr Hampl se v debatě snažil ukázat i to, že podobný problém má též opozice. Co spojuje Petra Fialu a opozici – je to, že se na svět dívají pohledem minulosti, jenže ta už skončila. Hodně populární vyprávění o tzv. „velkém resetu“ vychází podle něj spíš z představ o tom, jak vypadaly elity před dvaceti lety. Jenže jejich vývoj se posouvá. Jak dál Hampl popisoval, skoro nikdo není spokojený s vládou Petra Fialy, ale chybí vize, která by mířila do budoucnosti.

Západ fandí více ideálům…

Avizoval, že bude velmi kritický k západní civilizaci, i s vědomím, že padne legitimní otázka: Proč, když k Západu patříš? „Ukazuju tady obrázek Vinnetoua, protože otázka mravnosti, vyšších ideálů, je pro nás vyšší než věc vlastních zájmů. Je podstatnější, aby byly realizovány ideály, než aby vyhrál někdo, kdo je občanem Západu nebo ten, kdo má stejnou barvu pleti. Proto jsme hájili indiány proti kovbojům, protože na straně indiánů byl dobrý princip, hájili svoji zemi. Někdo říká, že je to úpadek civilizace, že nejsme na straně bělochů. Ne, není. Takto funguje Západ,“ řekl Hampl.

Přednáška Petra Hampla v Brně. Foto: Daniela Černá

Když Britové kolonizovali Indii, rodil se zase trochu jiný vzorec. „Poté, co úspěšně guvernér potlačil nějaké povstání a vrátil se do Velké Británie, byl postaven před soud za přehnaně tvrdé zacházení s domorodci,“ podotkl sociolog. I Angličané, kteří kolonizovali Indii, si podle Hampla uvědomovali, že by měli dodržovat nějaké principy, i když jim šlo o peníze. Je proto důležité, abychom dokázali být i sami k sobě kritičtí, protože i to nás dělá silnou a ušlechtilou civilizací.

Odkázal na pár týdnů starý článek na britském serveru, kde komentátor rozvíjel vizi, jak USA porazí Čínu a jak Rusko porazí celý svět. Británie bude sloužit Americe a bude mít dobré postavení. Jen se v článku nedá zjistit, kde se co bude vyrábět, a jen jde o mocenské vztahy. „Obávám se, že tohle je do značné míry představa… no, nechci říct české vlády, protože když se podíváme na osobnosti, většina z nich asi není schopná mít nějakou představu… ale když se podíváme na mozky, které jsou za českou vládou, manažeři, filozofové, intelektuálové, ti tlačí republiku určitým směrem. A to, že prý – když budeme ve službách hegemona, budeme se mít dobře,“ popsal Hampl.

Vrátil se do minulosti, kdy podobná otázka rezonovala v době Rakousko-Uherska. „Může to být určitá strategie. Problém je, když je na tom hegemon špatně,“ varoval. Představa, že bychom mohli být služebnou zemí Spojených států je založena na globální dělbě práce. V Číně by mohlo dojít k efektivní, levné výrobě zboží, v Rusku, Africe, Latinské Americe by se mohl vytvářet celosvětový trh potravin. USA to vše budou organizovat, mít banky a všichni budou šťastní. „Jen se vkládá jednoduchá otázka, proč by Číňani nedodali zboží rovnou Afričanům bez toho, že by obchodovali s námi? Samozřejmě i na to existuje argument – americká letadlová loď,“ podotkl Hampl.

„Pokud opravdu vypadá svět takto a pokud odhad je správný, pak bych řekl, že vláda Petra Fialy a parta, co je za nimi, sledují strategii, která je velmi efektivní. Pak nemá smysl vytvářet náš průmysl, protože nikdy nebudeme stejně efektivní jako Číňané, nemá smysl mít vlastní zemědělství, protože z Ruska nebo Ukrajiny přijde pšenice levněji, a nemá smysl vlastně dělat nic. Ale na to je jiné slovo – konkurenceschopnost. To znamená, budeme pro pár korporací užitečnější než jiní. Budeme jim více zvětšovat zisky, vymýšlet, co Američané chtějí, snažit se být užitečnými sluhy... a mezitím zničíme ostatní. Kdyby to tak bylo a Amerika byla skutečně největší a jediný hegemon, pak by ta strategie byla rozumná, protože by nám stejně nedovolili dělat něco vlastního. A že tedy je lepší se s nimi dohodnout. Až sem model funguje,“ popisoval.

Konec dějin. Západ je celý svět

Pak se Hampl vrátil k počátku devadesátých let, k rozpadu sovětského bloku a ke knize, kterou napsal Francis Fukuyama: Konec dějin a poslední člověk. Onen pohled byl v té době nejen Fukuyamův, ale také části americké elity, výzkumníků, profesorů, manažerů, komentátorů. Fukuyama napsal, že došlo k tak totálnímu vítězství liberální demokracie, že nikdo jiný už nepovstane; že vítězství je absolutní a věčné. „Jeden bod je, že nové uspořádání je bezrozporné, všichni se v zásadě budou mít dobře a reptat budou okrajové skupiny nebo psychiatrické případy. Počítá s tím, že Západ je celý svět,“ parafrízoval Hampl. Podle něj je důležité rozumnět tomu, že Fukuyama není úplně izolovaný, ale navazuje na něco, co existuje na Západě stovky let. V té době fungoval určitý konsenzus. Připomíná, že za sto let se situace otočila.

Hampl upozornil, že o pár let později vyšla kniha amerického politologa Samuela Huntingtona a jeho pohled je úplně jiný. „Tvrdí, že svět je rozdělený na různé civilizační okruhy a každý z nich se vyvíjí úplně jinak, podle jiné logiky. Nejde o to, že by následovali naši cestu. Všechny civilizace se více vracejí ke svým kořenům,“ analyzoval. Vracejí ke své vlastní historii. Předpověděl, že velké konflikty se budou dít na rozhraní civilizací a že celý svět se nakonec proti Západu spojí. „Jeho logika se ukázala hlubší,“ poznamenal Hampl.

„Pro nás konkrétně je Huntingtonovo rozdělení civilizací obtížné tím, že slovanské země jsou na pomezí pravoslavné a západní civilizace. Jsou najednou ve dvou civilizacích,“ podotkl. „U vládnoucích elit vyvolává slovanství velkou nervozitu. Mluví se o tom, že by se ve školách nemělo vyučovat obrozenectví atd.,“ připomněl.

Rozdíly civilizací nejsou kvůli vládám, ale proto, že rozvoj civilizací, jejich existence i každodenní styl je úplně jiný. Hampl připouští, že jsme schopní převzít jeden prvek odjinud, a s ním pak daná civilizace pracuje.

Čína se vrátila na pozici země nejbohatší a technicky nejpokročilejší

Svět rozdělený na různé civilizační okruhy by ještě nemusel tak vadit. „V posledních dvaceti nebo pětadvaceti letech Západ upadá ve všech oblastech, není žádné měřítko, které by mohlo říct, že je na tom stejně jako před třiceti lety, to nemají v jiných civilizacích. Je to jediná část světa, která úpadkem prošla. Všechny části světa udělaly významné kroky k samostatnosti,“ popsal Hampl.

Podle něj největší zlom představuje, že „Čína se vrátila na pozici nejbohatší a technicky nejpokročilejší části světa. V roce 1000 byli také bohatší než Evropané, ještě v roce 1820 na tom byli lépe. Vrací se to, co bývalo. Jenže my pořád žijeme v představě, že nám Číňané pouze kradou naše vynálezy. Dámy a pánové, když se podíváme na to, která firma má nejvíce patentů na světě... Když se podíváme do recenzovaných časopisů, kolik má kdo článků... Dramaticky nedoceňujeme také počty kvalifikovaných lidí,“ poznamenal.

Co se stane, když hegemon přestane budit hrůzu? „Z barevných revolucí nebyla úspěšná ani jediná. Přestaly se dařit,“ konstatoval Hampl. Svět se mění; nejvíce je to vidět v Latinské Americe. „V prvním pololetí letos došlo k pokusům přimět státy, aby munici, kterou mají, poskytly Ukrajině. Žádný tamějšístát neposkytl ani náboj. Čekal jsem, že se budou měnit režimy. Nic,“ popisoval. Mexiko podává přihlášku do BRICSu. A Čína zřejmě staví vojenskou základnu na Kubě.

„Americký model začíná být nezajímavý. Dámy a pánové, něco si přejte, protože padá impérium,“ podotkl Hampl.

Položil otázku, co může do budoucna nabídnout ostatním Západ? „Fabriky, zemědělství už nemáme, vědu jsme si zkazili a už i hollywoodské filmy nejsou, co bývaly. Zbývá jediná věc, kterou můžeme Číňanům, Jihoafričanům, Jihoameričanům dodat, co oni nemají, a sice blonďaté prostitutky a manželky,“ konstatoval s nadsázkou Hampl, který už prý dostal i informaci o tom, že v Číně mají technologii, aby vlasy rostly blonďaté. „Nezačínáme stavět naše fabriky, nezačínáme zakládat nová vývojová centra, naopak půjdeme cestou, že máme energie, ocel ještě dražší, takže i stavba fabrik bude čím dál více obtížnější,“ uvedl.

V závěru konstatoval, že nic starého se neobnoví – je potřeba se dívat do budoucnosti.

Nová univerzita pro dospělé – Jungmanova národní akademie

Po slovech sociologa přišla na řadu diskuse s občany, kteří se zabývali postavením České republiky a rozebírali geopolitickou sociaci.

Na setkání s Petrem Hamplem zazněla také informace o vzniku Jungmanovy národní akademie, která začne působit po Praze i v Otrokovicích. „Kdo chce může strávit celý den s Ilonou Švihlíkovou a bavit se s ní o ekonomice, nebo s Ivo Budilem a hovořit o civilizačních trendech. Je to poměrně v malých skupinách do patnácti lidí, aby byla pro každého příležitost mít otázky a nechat si to vysvětlit. Cílem je postupně vytvořit kontraelitu, skupinu lidí, kteří budou vlastenci, ale vzdělanější než lidé, kteří vycházejí z humanitních fakult,“ řekl Hampl.
V úterý v Brně šlo o běžnou přednášku a besedu sociologa, do studia Jungmanovy národní akademie nebyla zařazena.

Více o nové škole pro dospělé se můžete dozvědět na adrese www.junaak.cz.