„Pramen se při své návštěvě u Ivana Havla dne 4. 11. 1980 setkal s manželkou Václava Havla, Olgou Havlovou, kterou doprovázel do místa jejího bydliště. Olga Havlová Pramenu sdělila, že její manžel Václav Havel prozatím stále odmítá možnost ukončit svůj trest odnětí svobody pod podmínkou vystěhování z ČSSR. Havel prý předpokládá, že během jeho věznění se něco přihodí, co mu pobyt v NZ zkrátí. Havlová tento manželův výrok blíže nekomentovala,“ píše se v úvodu citovaného dokumentu.
Olga Havlová prý k otázce o vystěhování z ČSSR neměla svůj názor vyhraněn. Byla však přesvědčena, že by mohla žít kdekoliv, ale pobyt v zahraničí ji neláká.
„Jak je ze zahraničí informována, tak emigranti jsou čím dál tím víc pro zahraniční vlády nesnesitelní. Tuto skutečnost jí potvrdil Pavel Landovský, který s ní měl dlouhý telefonický rozhovor a sdělil jí, že za rok 1980 zůstalo v Rakousku v emigraci 4.000 československých občanů. Landovský k tomuto dodal, že všichni tito emigranti jsou řezníci, chovají se nemožně a emigrovali proto, že v ČSSR již nemohli dost krást. Dále Landovský Havlové sdělil, že mu pobyt v zahraničí prozatím vyhovuje, bude si žádat o prodloužení pobytu, ale stále si chce zachovat možnost návratu do ČSSR,“ stojí v inkriminovaném dokumentu.
Z jeho dalších řádků můžeme vyčíst tu skutečnost, že vzhledem ke svým postojům a působení byl už v osmdesátých letech Václav Havel velmi váženou a mezinárodně uznávanou osobností. Zřejmě proto ho také řada spolků a západních vlád finančně podporovala. Jak přesně?
I na to mimoděk Olga Havlová během svého rozhovoru s policejním donašečem narazila. A byla překvapivě konkrétní.
„Dále Olga Havlová hovořila o tom, že příjmy jejího manžela ze zahraničí jsou díky jeho popularitě tak rozsáhlé, že jí umožňují žít za nejlákavějších podmínek. V komfortu, pohodlí a nezávislosti. Tuto skutečnost komentovala tím, že uvažuje o koupi nového vozu značky GOLF v Tuzexu,“ zaznamenal příslušník tajné policie.
Které z menších stran byste hodili svůj hlas?Anketa
Zmíněný donašeč byl ze strany policejních orgánů úkolován, aby i nadále udržoval s Olgou Havlovou vztah a využil i její pozvání na společnou večeři. Zároveň byl ponoukán, aby ji nabádal k opuštění Československa s tím, že „v zahraničí by to bylo mnohem pohodlnější". Václav Havel prý jinak zbytečně ztratí pět let života v nápravném zařízení.
Dodejme, že v říjnu 1979 se konal proces se skupinou disidentů a Václav Havel byl za podvracení republiky odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně. Podle biskupa Václava Malého tehdy Havel dostal nabídku vyhnout se vězení a působit jako dramaturg v New Yorku, kterou se ale rozhodl přijmout pouze tehdy, kdyby byli osvobozeni i všichni ostatní členové skupiny. V únoru 1983 mu byl výkon trestu ze zdravotních důvodů přerušen, poté byl ještě v domácím vězení.
Ještě předtím v květnu 1979 byl Havel spolu s ostatními členy VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných) zatčen a strávil následujících pět měsíců ve vazbě. Odtud začal psát své ženě dopisy, které se staly základem knihy Dopisy Olze, vydané roku 1983.
Psali jsme:
autor: Tomáš A. Nový
