Hejtman Netolický protestuje. Vláda prý chce kuchařky a školníky jen přehodit na kraje a obce

08.12.2023 17:02

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM) nesouhlasí se změnou financování nepedagogických pracovníků ve školství. Podle vládního návrhu má odpovědnost za platy nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci) větší měrou spadnout na zřizovatele škol, čili na kraje nebo města a obce. Nízké platy těchto pracovníků byly také jedním z klíčových bodů nedávné masové stávky, do níž se zapojilo na 7200 škol po celé republice.

Hejtman Netolický protestuje. Vláda prý chce kuchařky a školníky jen přehodit na kraje a obce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Netolický

Netolický v pátek navštívil setkání dvou svazků obcí v Pardubickém kraji. Ráno jednala valná hromada Svazku obcí Orlicko-Třebovsko a odpoledne proběhlo valné shromáždění Dobrovolného svazku obcí regionu Moravskotřebovska a Jevíčska. Tam se debatovalo o krajských dotacích, o záležitostech v oblasti zdravotnictví a zejména o financování nepedagogických pracovníků ve školství.

Stejně jako vedení Pardubického kraje, ani obce nesouhlasí s navrhovanou změnou v odměňování nepedagogických pracovníků, kdy by podle návrhu ministerstva školství mělo docházet k dofinancovávání platů ze strany zřizovatele, tedy měst, obcí a krajů. „Obce se shodují, že nejlepší je zachovat stávající stav z hlediska financování nepedagogických pracovníků. Města a obce jsou zřizovateli mateřských a základních škol. Často se jedná o malé obce, které nemají aparát na to, aby na ně tato kompetence přešla, nehledě na další zátěž na rozpočet,“ sdělil v tiskové zprávě Netolický, jenž zastává s obcemi stejný názor.  

„Neumím si představit, že by na nás a na obce stát bez jakékoliv kompenzace převedl povinnost hradit vybrané nepedagogické pracovníky na školách. Je to nesystémový návrh, který si neumím představit, že by mohl fungovat. Školství je navíc nutné brát jako celek. Vedle vzdělávací části musíme zohledňovat také další profese, které jsou pro chod školy nezbytné. Navíc všechny tyto debaty mohou způsobit výraznou nervozitu v celé škole, což rozhodně není dobré. Pevně věřím, že ministerstvo školství také vzhledem k nevoli, kterou tato myšlenka na úrovni škol, ale i zřizovatelů vyvolala, celý návrh přehodnotí nebo výrazně upraví,“ prohlásil Netolický v listopadu, jak informuje server pardubicezive.eu.

I kvůli nízkým platům nepedagogických pracovníků, jejichž tabulky se aktuálně pohybují pod hranicí minimální mzdy a plat jim musí dorovnávat školy, se v pondělí 27. listopadu konala velká stávka, do které se zapojilo přes 7200 škol. V Praze zároveň probíhala masová demonstrace pod vedením odborů; podle některých informací šlo o největší protestní akci od roku 1989.

Netolický v pátek na setkání svazků obcí hovořil také o krajských dotacích, které budou od příštího roku už plně v elektronické podobě. „Krajské dotace pro příští rok budou podávány plně elektronicky s výjimkou, kterou je první kolo dotací v oblasti krizového řízení a požární ochrany. Jsem přesvědčený, že tento elektronický způsob komunikace patří do 21. století. Věřím, že díky školením a seminářům zajistíme dostatečnou osvětu tak, aby všechno proběhlo bez komplikací. Samozřejmě jsou naši pracovníci připraveni žadatelům, a to nejen z řad obcí, ale i různých spolků, pomoci,“ řekl Netolický.

Zmínil i přípravu krajského rozpočtu a s tím spojený boj některých regionů o změnu rozpočtového určení daní pro kraje. „Jednání o změně rozpočtového určení daní naštěstí neutichají, což je pro nás dobrá zpráva. Pro náš kraj bychom v případě nového propočtu mohli získat 1 až 1,5 miliardy korun, což je částka, která by nám výrazně pomohla v rámci investiční činnosti. Zároveň bychom chtěli přibližně jednu pětinu z tohoto navýšení promítnout do krajských dotačních programů a tím ještě více pomoci území,“ dodal hejtman.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…