Paní Hečková má za to, že děti s hendikepem by měly chodit do normálních škol, pokud je to jen trochu možné, protože je to lépe připraví na život. Dítě vychované na speciální škole bude mít potíže se začleněním se do běžného života. Stejně tak považuje za správné, aby zdravé děti věděly, že ve společnosti žijí děti se zdravotními problémy, a aby se s nimi nebály mluvit. Děti s hendikepem jsou navíc motivovány dokázat totéž, co děti zdravé.

Tolik vychvalovaná i kritizovaná inkluze není jednoduchá. Rodiče musí obětovat dost času tomu, aby se jejich hendikepované dítko cítilo mezi vrstevníky co nejlíp. Aby zvládlo prakticky totéž, co jiné děti, což nebývá snadné. Vyžaduje to větší porci učení, než u zcela zdravých dětí. Ale podle právničky rozhodně stojí za to tento čas investovat.