Hmyz a škůdci v ghettech? Křeček řekl, kdo za to může. Tvrdě

08.02.2022 13:11 | Ze sítí

Agentura pro sociální začleňování přišla se zjištěním, že obyvatelé vyloučených lokalit jsou méně vzdělaní, více zadlužení a žijí v nevyhovujících podmínkách. Ombudsman Stanislav Křeček na to odpovídá, že se opakuje to samé dokola. A že vyloučené lokality vytváří určitý druh lidí. „Lidé bez práce, kteří uvízli v systému nárokových sociálních dávek, lidé bez i základního vzdělání a bez snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým…“ popisoval a dodal, že probém vychází právě od těch, kteří nejsou ochotní změnit svůj styl života.

Hmyz a škůdci v ghettech? Křeček řekl, kdo za to může. Tvrdě
Foto: Repro ČT
Popisek: Ombudsman Stanislav Křeček

Anketa

Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?

hlasovalo: 48560 lidí
Agentura pro sociální začleňování nedávno zveřejnila výsledky šetření ve vyloučených lokalitách, které následně shrnul Deník Referendum. Obyvatelé vyloučených lokalit jsou mnohem více zadlužení než průměr populace, mají větší zkušenosti s exekucemi, více jich je nezaměstnaných a naopak méně má vyšší vzdělání. Podstatná část z nich má také zkušenosti z dětských domovů. A dle průzkumu se řada obyvatel vyloučených lokalit setkala s diskriminací.

Obyvatelé vyloučených lokalit také dle průzkumu bydlí v nevyhovujících podmínkách. „Mezi zásadní potíže se řadí například plísně, které hlásí každý třetí z respondentů. Další se potýkají se zatékáním a vlhkostí, výjimkou není ani přítomnost škůdců ve formě hmyzu nebo hlodavců. Výzkumníci k tomu doplňují, že třicet procent z dotazovaných čerpá příspěvek na bydlení, třiadvacet procent příspěvek na živobytí a šestnáct procent doplatek na bydlení,“ uvádí Deník Referendum.

Na tento průzkum pak reaguje ombudsman Stanislav Křeček, podle kterého mohl být tento článek napsán kdykoliv v posledních třiceti letech, protože zjištění v něm uvedená platí již dlouho. „Opět nám svá zjištění předkládá Agentura pro sociální začleňování, za jejíhož ‚začleňování‘ se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. Nic se nemění a začíná to být už skoro trapné,“ připomíná veřejný ochránce práv.

Věnuje se také Martinu Šimáčkovi z Centra sociálních služeb Praha, který je v článku také zmíněn v rámci kritiky plánů nové vlády. Křeček mu přičítá k dobru to, že Šimáček přiznává, že je souvislost mezi vyloučenými lokalitami a romským etnikem. „Přiznání souvislosti mezi vznikem vyloučených lokalit a romskou menšinou, která je faktem i když ji mnozí salonní ochránci lidských práv popírají, slouží panu Šimíčkovi ke cti, ale zdaleka to nevystihuje realitu,“ říká.

Ale namítá, že vyloučené lokality nebyly vyloučené vždy. „Staly se zdevastovanými a vyloučenými součástmi našeho života až ‚činností‘ zcela konkrétních lidí,“ uvádí ombudsman. Chudí lidé jsou podle Křečka i mimo vyloučené lokality. „Ale ti nedevastují bytový fond a vyloučené lokality nevytvářejí. Ve vyloučených lokalitách bydlí hlavně ti, kteří ke vzniku a existenci vyloučených lokalit přispívají, a to rozhodující měrou. Lidé bez práce, kteří uvízli v systému nárokových sociálních dávek, lidé bez i základního vzdělání a bez snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým…“ namítá.

A dodává, že vzniku vyloučených lokalit společnost přihlíží a není lhostejná. Ale kdo popíše realitu, ten je vzápětí napaden, za údajný rasismus a diskriminaci. Rada vlády pro řešení romských problémů podle něho nemá žádný vliv. „Ministři a zmocněnci pro lidská práva buď naprostým ignorováním reality přispívali spíše k rozdělení společnosti (Stehlíková, Kocáb, Dienstbier), nebo se alespoň pokoušeli o intelektuální formulování příliš složitých problémů (Chvojka, Válková),“ nepochválil ministry. A romští představitelé podle něho nejsou schopni přijmout realitu a mlčením nebo naopak svými projevy pak většinu směřují ke stereotypnímu vnímání věcí.

Podle Křečka zde chybí poznání příčin, proč vyloučené lokality vznikají a nejedná se zdaleka jen o to, že by česká společnost byla rasistická, jak to některé zahraniční instituce vnucují. „Vidím příčinu spíše v malé ochotě zásadněji pozměnit svůj život u těch, kterých se to týká. Bez jejichž zásadní spolupráce tento problém vyřešit nejde. Že na tom má svůj podíl i státem vybudovaný stále zbytňující a pro budoucnost těžko udržitelný systém nárokové kultury mandatorních výdajů, je zcela zřejmé,“ shrnul Stanislav Křeček svůj pohled.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Kde berete tu jistotu, že si udržíme nejnižší nezaměstnat?

Já spíš v médiích čtu, jak se bude příští rok propouštět. Jak jste na krachy firem a živnostníků připraveni? Stačí se podívat, co se děje na úřadech práce dnes. A vyřešil jste to nějak? Ne

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Neplatná volba prezidenta? „V rozporu s ústavou.“ Hamplová zasáhla

10:52 Neplatná volba prezidenta? „V rozporu s ústavou.“ Hamplová zasáhla

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová má za to, že některé části zákona o přímé volbě prezidenta jsou v ro…