Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
Obyvatelé vyloučených lokalit také dle průzkumu bydlí v nevyhovujících podmínkách. „Mezi zásadní potíže se řadí například plísně, které hlásí každý třetí z respondentů. Další se potýkají se zatékáním a vlhkostí, výjimkou není ani přítomnost škůdců ve formě hmyzu nebo hlodavců. Výzkumníci k tomu doplňují, že třicet procent z dotazovaných čerpá příspěvek na bydlení, třiadvacet procent příspěvek na živobytí a šestnáct procent doplatek na bydlení,“ uvádí Deník Referendum.
Na tento průzkum pak reaguje ombudsman Stanislav Křeček, podle kterého mohl být tento článek napsán kdykoliv v posledních třiceti letech, protože zjištění v něm uvedená platí již dlouho. „Opět nám svá zjištění předkládá Agentura pro sociální začleňování, za jejíhož ‚začleňování‘ se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. Nic se nemění a začíná to být už skoro trapné,“ připomíná veřejný ochránce práv.
Věnuje se také Martinu Šimáčkovi z Centra sociálních služeb Praha, který je v článku také zmíněn v rámci kritiky plánů nové vlády. Křeček mu přičítá k dobru to, že Šimáček přiznává, že je souvislost mezi vyloučenými lokalitami a romským etnikem. „Přiznání souvislosti mezi vznikem vyloučených lokalit a romskou menšinou, která je faktem i když ji mnozí salonní ochránci lidských práv popírají, slouží panu Šimíčkovi ke cti, ale zdaleka to nevystihuje realitu,“ říká.
Fotogalerie: - ČSSD na vrátnici
Ale namítá, že vyloučené lokality nebyly vyloučené vždy. „Staly se zdevastovanými a vyloučenými součástmi našeho života až ‚činností‘ zcela konkrétních lidí,“ uvádí ombudsman. Chudí lidé jsou podle Křečka i mimo vyloučené lokality. „Ale ti nedevastují bytový fond a vyloučené lokality nevytvářejí. Ve vyloučených lokalitách bydlí hlavně ti, kteří ke vzniku a existenci vyloučených lokalit přispívají, a to rozhodující měrou. Lidé bez práce, kteří uvízli v systému nárokových sociálních dávek, lidé bez i základního vzdělání a bez snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým…“ namítá.
A dodává, že vzniku vyloučených lokalit společnost přihlíží a není lhostejná. Ale kdo popíše realitu, ten je vzápětí napaden, za údajný rasismus a diskriminaci. Rada vlády pro řešení romských problémů podle něho nemá žádný vliv. „Ministři a zmocněnci pro lidská práva buď naprostým ignorováním reality přispívali spíše k rozdělení společnosti (Stehlíková, Kocáb, Dienstbier), nebo se alespoň pokoušeli o intelektuální formulování příliš složitých problémů (Chvojka, Válková),“ nepochválil ministry. A romští představitelé podle něho nejsou schopni přijmout realitu a mlčením nebo naopak svými projevy pak většinu směřují ke stereotypnímu vnímání věcí.
Podle Křečka zde chybí poznání příčin, proč vyloučené lokality vznikají a nejedná se zdaleka jen o to, že by česká společnost byla rasistická, jak to některé zahraniční instituce vnucují. „Vidím příčinu spíše v malé ochotě zásadněji pozměnit svůj život u těch, kterých se to týká. Bez jejichž zásadní spolupráce tento problém vyřešit nejde. Že na tom má svůj podíl i státem vybudovaný stále zbytňující a pro budoucnost těžko udržitelný systém nárokové kultury mandatorních výdajů, je zcela zřejmé,“ shrnul Stanislav Křeček svůj pohled.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
