Podle Kopečka se lidem řídícím politickou komunikaci ANO podařil před lety výborný tah. Veřejnost navykli na to, že ANO není politická strana, ale hnutí. V podvědomí mnoha Čechů slůvko hnutí rezonuje pozitivně, naopak strana je pro mnohé čisté zlo. Podobně šikovný je mimochodem také o něco novější slogan o „tradičních politicích“, které má Andrej Babiš potírat. Je dobré si ale všimnout, že ANO nijak unikátní v dnešním světě není.
Podle politologa se hnutí ANO od jiných politických stran, s vyjímkou SPD Tomia Okamury, odlišuje mimořádně vysokou mírou centralizace, velmi omezenou autonomií územních struktur a výjimečným postavením předsedy. Z hlediska fungování je podle něj ANO obchodní firma vedená politickým podnikatelem.
V dnešní Evropě nejde prý o výjimečný případ; některé strany politických podnikatelů existují už několik volebních období. „Častější je ovšem situace, že záhy po prvním volebním období takové strany zkolabují, jako naše Věci veřejné na začátku tohoto desetiletí,“ upozorňuje Kopeček.
U většiny stran politických podnikatelů sleduje Kopeček nízkou míru vnitrostranické demokracie. „Závislost na lídrovi s sebou zkrátka nese i tyto důsledky. Někdy mají takové strany tendenci bránit se přílivu členů a dlouhodobě zůstanou spíše uzavřené,“ dodává politolog.
Podle Lubomíra Kopečka neměla vládní role v posledních čtyřech letech zásadní vliv na vnitřní fungování ANO. Pozice lídra, zakotvená ve stanovách strany, se prý spíše posilovala než oslabovala. „Je dobré být skeptický, že by se něco podstatného změnilo, jestli ANO výrazně vyhraje parlamentní volby,“ říká Kopeček.
Větší vliv může mít, pokud by strana zažila nějaký šok typu volební porážky či velké krize. V takovém případě by se dal čekat tlak zevnitř strany a nějaká dílčí organizační adaptace ANO.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dah