Červnový průzkum agentury STEM/MARK zmapoval předvolební postoje české veřejnosti, ze kterých plyne, že „hnacím motorem volební účasti ve sněmovních volbách bude nespokojenost a touha po změně“. Není to překvapivé, nespokojenost a touha po změně je všeobecný evropský trend, ale některá zjištění překvapivá jsou.
Průzkum odhalil, že znechucení Fialou je 5x větší, než znechucení Babišem. To musí šokovat konzumenty mainstreamu, který je Babišem znechucen 5x více, než Fialou. Anebo že volby do Poslanecké sněmovny, které důvěřuje pouze 19 % občanů, považuje za důležité 87 % voličů. Nic lépe neilustruje hloubku voličovy beznaděje. Výsledky průzkumu pak ukazují na generační konflikt: „Kolem 85 % se domnívá, že Česko stagnuje nebo se dokonce vyvíjí nesprávným směrem. Mladší generace mají pozitivnější názory, ovšem s rostoucím věkem se pohled na náš stát stává čím dál negativnějším.“
Obecně lze o průzkumech veřejného mínění říct, že vždy jde o smíchání jablek s hruškami. To je princip kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání a bydliště. Když se udělá průměr z prvovoličů a seniorů anebo z Pražáků a vidláků, vznikne průměr, který nikomu nesouzní s jeho osobní zkušeností. Je o tom statistický vtip, že když jeden sní celé kuře a druhý nic, pak si v průměru oba pochutnali na polovině kuřete.
Zjištění, že devět prvovoličů z deseti je spokojených se svým životem, neznamená, že v populaci časem optimisté vystřídají pesimisty. To určitě nehrozí. Zárukou, že generační konflikt nikdy nepomine, je život, čili stárnutí, kdy mladickou naivitu střídá realismus, který se snoubí s metodickou skepsí. Řečeno jednoduše – s věkem přibývá zkušeností a rozumu. Je pouze otázkou času, kdy statistický člověk prohlédne a dojde mu, že žije „v chudé, nestabilní a zkorumpované zemi se špatnými mezilidskými vztahy“. Zmínění konzumenti mainstreamu žijí v iluzi, že to jsou senioři, kdo kazí průzkumy veřejného mínění. Ve skutečnosti jsou to prvovoliči, kteří všeobecně pociťovaný úpadek, lehce lakují na růžovo.
Předvolební průzkum jako klíčová politická témata identifikoval drahotu, zdravotnictví, ceny a kvalitu potravin, bydlení, korupci či energetiku. Vesměs se jedná o problematiku, která nebyla prioritou končící vlády. Ta se soustředila na zachování prozápadní orientace, což je podle citovaného průzkumu STEM/MARK prioritou pro 3 % voličů, a pilně odezírala Bruselu ze rtů obavy o klimatickou budoucnost planety. Když se podíváme na seznam čtrnácti priorit, které respondenti seřadili podle důležitosti, na chvostu tohoto seznamu najdeme životní prostředí i klima a předposlední je zahraniční politika.
Končící vláda samozřejmě necílí na statistického voliče, co si pochutnává na polovině kuřete. Mobilizuje ty, co si dopřávají kuře celé, tedy na voliče, co stojí na správné unijní straně. Upozorňuje je, že jde o všechno, neboť jsou zde ty hladové krky, co také chtějí obědvat. A sytý nejenže hladovému nevěří. Především se s ním nechce dělit. Končící vláda v reakci na převládající nespokojenost a touhu po změně v nouzi kontruje spokojeností a strašením před změnou. V šachu se tomu říká vynucený tah.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Dala nám Fialova vláda důvody ke spokojenosti?
autor: Ivan Hoffman
