Minulý pátek finské ministerstvo vnitra přiznalo, že v zemi je v současné době vyšetřováno celkem deset případů znásilnění, ve kterém figurují jako podezřelí právě azylanti. Představitelka ministerstva Päivi Nergová ve finské televizi YLE volala po objektivním posuzování těchto případů a vysvětlila, proč policie všechny případy plošně nezveřejňovala.
Podle jejích slov policie a ministerstvo o těchto případech plošně neinformovaly, protože „... když jsou tyto incidenty zveřejněny, je tu snaha o to, přivést k nim pozornost jako součást širšího celku“. Dále dodala, že policie při vyšetřování těchto zločinů nepostupuje jinak vůči azylantům, než by postupovala vůči obyvatelům Finska. „Každý případ musí být považován za kriminální.“ Nicméně jak dodala, „musíme přiznat, že finská společnost má špatné prvky, které existovaly už předtím“.
Ministerstvo vnitra nicméně už rozhodlo, že v rámci reakce na tyto informace dojde k uzavření azylantských center, která jsou příliš vzdálena od policejních stanic.
Při bližším pohledu se ukazuje – alespoň podle dalších hlasů ve finské debatě –, že přímé úměry mezi znásilněním a migranty či kriminalitou a migranty nebudou tak úplně fungovat a vypovídat všechno o mnohem složitější realitě v této severské zemi.
Podle výzkumu Agentury pro základní práva (http://fra.europa.eu/en/vaw-survey-results) je Finsko jako země na nelichotivé špičce v otázce násilí na ženách (myšleno sexuální, psychologické a fyzické násilí, které výzkum sledoval). S jedním z nich se podle této statistiky setkává celkem 47 % žen starších 15 let, zatímco průměr v EU je celkem 33 % a v České republice má jít o 32% podíl žen nad 15 let s takovými zkušenostmi. Horší výsledky než Finsko má v rámci EU pak už jenom Dánsko s 52 %. Tato nelichotivá čísla o Finsku se dostala do médií jako nedílná součást dnešní debaty.
Další informace uveřejněné ve finském tisku poukazují na to, že policie předpokládá, že ročně dojde v zemi ke 4 000 znásilnění, zatímco asi tisícovka je policejně ohlášená. Tento odhad by znamenal, že je ohlášeno jenom každé čtvrté znásilnění. A podle jiných studií je odhadované, ale neprokázané číslo ještě mnohem vyšší – až 10 tisíc znásilnění ročně. Konkrétní, známá čísla uvedl Helsingin Sanomat, který napsal, že v roce 2000 bylo nahlášeno celkem 488 znásilnění, v roce 2014 šlo o 940 znásilnění a letos od ledna do října je to 864 případů znásilnění. 98 % z nich páchají muži a velká část je spáchána mezi lidmi, kteří se nějak znají.
Helsingin sanomat dále připomenul, že pokud se udělá srovnání, tak ve městě Kerava, které má kolem 30 tisíc obyvatel (zhruba stejně, jako je počet azylantů ve Finsku), došlo minulý rok celkem k 17 nahlášeným případům znásilnění. Letos počet případů do října vykazuje pokles a jde o celkem šest případů. Na azylanty ve výši 30 tisíc lidí tedy nepřipadá nijak statisticky anomální číslo.
Na druhou stranu policejní statistiky také ukazují na to, že cizinci obecně vykazují větší počet znásilnění než domácí populace. Jak píše Helsingin sanomat, počet znásilnění mezi přistěhovalci je 18x vyšší. V případě přistěhovalců z Blízkého východu a severní Afriky je číslo 17x vyšší než ve srovnání s „domorodou“ populací. Nejméně se ve Finsku znásilnění dopouštějí finští Švédi. Potomci přistěhovalců, kteří se už narodili ve Finsku, mají 3,5x vyšší počet znásilnění ve srovnání s rodilými Finy.
Martti Lehti z kriminologického ústavu v Helsinkách potom v rámci širší diskuse o kriminalitě a přistěhovalectví upozornil na to, že neexistuje přímá úměra mezi kriminalitou a přistěhovaleckým zázemím. „První věc, které musíme rozumět, je to, že migranti nejsou homogenní skupinou a že ji není možné vnímat jako uniformní statistickou skupinu. Existují větší rozdíly mezi různými kategoriemi přistěhovalců než mezi většinou finské společnosti a přistěhovalci jako celkem,“ poznamenal. Dále Lehti dodal, že mezi kriminalitou obecně a přistěhovalci není možné prokázat souvislosti: „Není prostě společný jmenovatel v tom být uprchlík a mít mezinárodní zázemí, a tím mít kriminální tendence.“
Roli hrají podle něj následující, především sociální faktory: kvalita života, rodinný život a socioekonomický status. Kromě toho, jak řekl, jdou statistiky kriminality ruku v ruce se statistikami nezaměstnanosti, což se týká jak domácích Finů, tak nově příchozích.
Jen letos přišlo do Finska celkem asi 30 tisíc žadatelů o azyl a podle všeho jde o bezprecedentní situaci, ve které se země s pětimilionovou populací nově ocitla. Podle posledních statistik ale doposud představovali azylanti jenom menší vzorek lidí, kteří se do Finska v minulosti přistěhovali. Jen každý desátý přistěhovalec byl uprchlík, zatímco polovina se do Finska přistěhovala z rodinných důvodů nebo kvůli lásce, jedna pětina za prací, jeden z deseti kvůli studiím. Tato čísla pro rok 2014 (http://www.stat.fi/uutinen/over-one-half-of-those-with-foreign-background-moved-to-finland-for-family-reasons) uvádí nejnovější studie statistického úřadu Finska.
Celkem žilo na území Finska ke konci roku 2014 více než 219 tisíc cizinců. 94 % populace tvoří Fini a finští Švédi, dále Rusové (1,3 %) a Estonci (0,8 %). K největším přistěhovaleckým skupinám kromě toho patří Somálci (0,3 %), Arabové (0,3 %), Kurdové (0,2 %) nebo Číňané (0,2 %). V zemi žijí také obyvatelé z řady zemí Evropské unie. Například Němci, Britové, Španělé, Poláci, Francouzi nebo Maďaři tvořili v roce 2014 celkem 40 tisíc cizinců žijících ve Finsku.
Finská vláda v reakci na novou situaci připravuje striktnější politiku pro tzv. sjednocení rodiny. Podle odhadů finských úřadů si úspěšný žadatel o azyl může pozvat průměrně kolem tří lidí. Podle všeho bude nyní nutné k přistěhování dalších rodinných členů těch, kdo získají ve Finsku azyl: prokázání finančních možností, žadatel bude muset mít práci, bude požadována znalost finského jazyka od žadatele i od členů rodiny a žadatel také bude muset žít ve Finsku konkrétní dobu, kterou stanoví zákon.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vss
_profil_top.jpg)
