Minule jsem psal o tom, že díky moderním technologiím — TV, internetu, sociálním sítím a nejnověji i AI — hloupneme. Dnes se na ten mechanismus kognitivního úpadku pojďme podívat podrobněji. A řekněme si i, jak takovému úpadku u sebe samotného předejít. Bude to trošku delší, protože nejde ani o jednoduché, ani o příliš známé téma.

Úvod

Moderní technologie nás negativně ovlivňují vícero způsoby. Zmíním tři, ale například u sociálních sítí je těch negativních dopadů celá řada (viz např. známá kniha Jonathana Haidta „Generace úzkosti“—The Anxious Generation).

Podpora pasivity a konzumního přístupu

První negativní efekt moderních technologií má co do činění s podporou naší pasivity a konzumního přístupu. Zatímco čtení knih a časopisů je podmíněno zájmem o nějaké konkrétní téma a zahrnuje nutnost daný „informační nosič“ vybrat a zakoupit, u televize už stačí jen sesunout se na gauč s pytlíkem brambůrků a zapnout ji. Pro internet, streamovací platformy a sociální sítě platí totéž, jen s tím rozdílem, že výběr naučných i zábavních témat je v podstatě neomezený. Generativní AI jde zdánlivě proti tomuto trendu, protože nám sama od sebe nic nenabízí, a je třeba ji napromptovat; avšak hlasová rozhraní, ke kterým vývoj neodvratně spěje, promptování zase o něco zjednoduší a naši pasivitu tak opětovně podpoří.

U generativní AI je ale mnohem větším problémem to, že nás staví do pasivní role přímo v kognitivní rovině. Okamžitá dostupnost libovolné informace v jakési zprůměrované, vycizelované, o detaily očištěné podobě nás okrádá o možnost, abychom si k takové „syntetické“ informaci došli sami. Odpadá pracné hledání zdrojů, jejich postupné procházení, i namáhavý proces jejich syntézy. Ale výsledek je podobný vysoce procesovaným potravinám. Dokumentární film Super Size Me vypráví o člověku, který 30 dní nejedl nic jiného než hamburgery od McDonalda, a totálně si tím rozhasil metabolismus i psychiku. Generativní AI sice nabízí stravu méně jednotvárnou, ale zato obdobně předžvýkanou, rozemletou, zmrazenou a zase rozmrazenou, v rychlosti naservírovanou, a ve spěchu konzumovanou. Stejně jak hamburgery z fastfoodu, i generativní AI nám šetří čas, ale obojí nás nechává nutričně podvyživené a skrytě obézní.

Naše pasivita v online světě je dále stimulována sofistikovanými doporučujícími algoritmy, které — jak už se vesměs ví — mají za cíl udržet nás přilepené k obrazovce co nejdelší dobu, aby se zvýšil počet reklam, které uvidíme. U generativní AI zatím nic podobného není, ale to je jen otázka času. Čekám, že co nevidět přijdou semi-autonomní agenti, kteří budou monitorovat naše chování skrz mobil (a naši ledničku skrz apku pro chytré domácnosti atd.), aby nám vemlouvavým hlasem doporučili vše možné, od sušenek s vlákninou, přes maso ze zkumavky, až po nejnovější zaručeně autentický online kurz jógy. Už jsem narazil například na ChatGPT kouče pro osobní rozvoj.