Jak se napravují vězni? Pouštěli nám písničky. Chmurnou debatu o vězeňství u Jílkové osvěžily historky po sedmi letech propuštěného recidivisty

16.04.2015 23:01

Lidé ještě nezapomněli na amnestii exprezidenta Václava Klause z roku 2013 a české věznice už zase praskají ve švech. Čím to je? Proč se tolik lidí tak rádo za mříže vrací? Právě to dnes rozebírali hosté pořadu ČT „Máte slovo“ moderátorky Michaely Jílkové. Ukázalo se, že mnozí prvotrestaní se za mřížemi naučí nové kousky a opouštějí věznice ještě horší. Nejen to prozradili ve studiu dva muži, kteří vězením prošli. Mluvilo se také o lázních a obrovských dluzích, které za katrem narůstají.

Jak se napravují vězni? Pouštěli nám písničky. Chmurnou debatu o vězeňství u Jílkové osvěžily historky po sedmi letech propuštěného recidivisty
Foto: Hans Štembera
Popisek: Moderátorka Michaela Jílková

Hosty pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové byli ředitel spolku Liberty People Jiří Rak, který pomáhá bývalým vězňům, bývalý vězeň – recidivista Josef Král, viceprezident Soudcovské unie ČR Roman Lada, náměstek ministra spravedlnosti pro úsek trestní politiky Vladimír Zimmel, generální ředitel Vězeňské služby Pavel Ondrášek a bezúhonná občanka Petra Bártová.

Dívají se vězni především na televizi?

Pan Rak hned v úvodu konstatoval, že problém současného výkonu trestu spočívá toliko v izolaci vězňů od společnosti, scházejí snahy o nápravu, ale i pochopení občanů pro lidi, kteří si „odkroutí své“. Vězni se v rámci snahy o nápravu věnují např. včelařskému kroužku. „Nejsem si jist, jak to pomáhá nápravě vězňů, vede to jen k tomu, že se do vězení vracejí,“ poznamenal Rak.

Ondrášek oponoval, že tento pohled je příliš zjednodušený. „Rozhodně to není tak, že by se vězni jen dívali na televizi,“ prohlásil ředitel Ondrášek. Ve vězení např. působí specialisté pro drogově závislé a další speciální pracovníci, např. psychologové. Pravdou však je, že je Vězeňská služba v ČR v tuto chvíli poddimenzovaná, ale zaměstnanci dělají, co mohou.

Recidivista Král to viděl trochu jinak. „Resocializace by měla proběhnout tak, aby se vězeň připravil na návrat do života po skončení trestu. Jsou tam malování, šachy a tak podobně, což nemělo příliš vliv na další působení vězňů,“ upozornil Král. Zapravdu mu dal host z publika Jozef Žiga, podle něhož si vychovatelé vybírají vězně pro své nápravné programy. „Dostal jsem se pouze do kroužků, kde jsme si pouštěli jen písničky,“ přiblížil dění za mřížemi.

Podle Krále je navíc problém v tom, že propuštění vězni potřebují pomocnou ruku i poté, co opustí brány vězení, ale této pomoci se jim nedostává. V jistém okamžiku Král přirovnal vězení dokonce k lázním, které by měly pacientům pomoci v „rekonvalescenci“ a návratu do života. Nad tím ale nevěřícně kroutila hlavou paní Bártová. Nechtělo se jí věřit, že by ze svých daní platila vězňům „lázně“.

Ve vězení se naučíte leccos

Lidé trestaní poprvé se setkají za mřížemi i se zkušenějšími kolegy a stává se, že brány vězení opouští horší člověk, než když do nich vstupoval. Když se dostanete do výkonu trestu k vězňům, kteří tam jsou po několikáté, tak od nich převezmete nějaké návyky, a to i proto, že se snažíte nevyčnívat,“ nabídl osobní zkušenosti recidivista. Vězni si na sebe posílají balíky, pak se tam odehrávají černé obchody a tak podobně. Kolikrát jste dělali „přepadové kontroly“?, obrátil se následně Král na náměstka Zimmela.

„Na kontroly máme speciální oddělení kontroly vězeňství, které teď dostalo nové úkoly. Programy zacházení vnímáme velmi citlivě. Pracovníci se zaměří právě na tuto oblast a výsledky očekáváme v několika měsících,“ uvedl Zimmel.

Vězni se za mříže po odpykání prvního trestu vracejí zhruba v 70 procentech případů. Proč se to děje? Podle Ondráška roli hraje to, že vězeň po odpykání trestu nemívá bydlení, ani práci, takže se poměrně brzy k trestné činnosti vrátí. Nesmíme zapomenout ani na to, že velká část lidí, kteří jsou propuštění na svobodu, bojují s dluhy. Moderátorka Jílková udiveně konstatovala, že tyto dluhy často vzniknou v době, kdy jsou lidé ve vězení.

„Když jste ve výkonu trestu, tak vám naskakují úroky z dluhu. A ne každá věznice je schopná dát práci všem, kteří by chtěli pracovat,“ zaznělo od Krále. Podle Ondráška je ale dobře, že lidem s uvězněním naskakují dluhy. „Vy tam nejste na dovolené,“ poznamenal k samotným nákladům k výkonu trestu.

Jeden trestaný dluží 360 tisíc, druhý milion

V tu chvíli se z publika znovu ozval pan Žiga, který dlouho práci neměl a nakonec se dostal k práci s obálkami, kde si vydělal třicet korun. V tuto chvíli má pan Žiga dluhy 360 tisíc a Král milion korun. „Já znám dokonce člověka, který chodí krást, aby mohl měsíčně dát exekutorovi splátku 500 korun,“ zaznělo také ze Žigových úst. „Já jsem nedávno dostal od paní kurátorky několik adres, volal jsem tam a nedali mi ani brigádu,“ pokračoval. Obratem přišlo překvapení z publika. Dáma sedící kousek od pana Žigy prohlásila: „Pan Žiga může zítra přijít a my mu dáme práci, může u nás třeba uklízet,“ podala pomocnou ruku. Jozef Žiga vypadal velmi spokojeně. „Snad mi zbude i na bagetu,“ zaradoval se.

Roman Lada se ale snažil věci uvést na pravou míru. „Pánové Žiga a Král to tady podávají, jako by se do vězení dostali nějakou vyšší mocí, ale tak to není. Oni spáchali nějaký trestný čin,“ připomněl.

Náměstek Zimmel uznal, že prostor pro zaměstnávání propuštěných vězňů není příliš velký. Resort spravedlnosti se to ale pokouší řešit. Jak? „Máme představu, že tito lidé by mohli být přednostně zaměstnáváni ve službách státu,“ uvedl Zimmel. Šlo by o údržbu staveb, vyklízení objektů a tak podobně.

Peníze posílám exmanželce, jinak bych šel znovu za mříže, prozradil host

Petra Bártová ale vyjádřila plné pochopení pro nechuť zaměstnavatelů dát práci propuštěným. „Jeden známý kradl auta, pak dostal práci, ale za dva měsíce se vrátil ke své původní činnosti,“ uvedla paní Bártová. Z publika se ale následně ozvala dáma, která se živí tím, že pomáhá propuštěným vězňům v hledání práce. Její zkušenost je prý taková, že 70 procent jejích klientů si práci udrží. Zajímavou informaci dodal i ředitel Ondrášek. „K nám také přichází spousta vězňů, kteří nikdy neměli pracovní návyky a získávají je až ve věznici,“ prozradil.

Pan Král si také posteskl nad tím, že ho po návratu z výkonu trestu opustila žena a on prakticky vše, co vydělá, posílá v podobě alimentů na děti. „Kdybych to nedělal, nějaký pan soudce by mě zavřel, a to je ten kolotoč,“ řekl Král. „A to děláte dobře,“ pochválil ho soudce Lada. Následně zmínil i možnost udělovat domácí vězení, které by lidem mohlo pomoci k tomu, aby nevypadli ze svých životních kolejí. Problém je však v tom, že probační a mediační služba má příliš málo kontrolorů na to, aby bylo možné udělovat trest domácího vězení v masovějším měřítku.  

Pár slov na závěr padlo i k elektronickým náramkům pro vězně, o nichž se hovoří už léta. Právě ty by mohly zjednodušit kontrolu vězňů v případě udělení alternativního trestu. „Letos máme v plánu náramky vysoutěžit a v roce 2016 spustit jejich ostrý provoz,“ prozradil Zimmel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Miloš Polák

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Je mi z toho na zvracení. Politický analytik Baránek a jiní o fotce slovenského exministra obrany s českou „nánou“ Černochovou

4:46 Je mi z toho na zvracení. Politický analytik Baránek a jiní o fotce slovenského exministra obrany s českou „nánou“ Černochovou

„Přijde k většímu a staršímu bratrovi, protože tak se to tradovalo, a tak moc se mu chce dostat do a…