Platforma se podle ní obrátila 18. srpna s pomocí berlínské advokátní kanceláře na německého žalobce Petera Franka kvůli tomu, že v Česku vyjma čtyř spíše řadových pohraničníků nebyl nikdo za usmrcení emigrantů potrestán. Jakékoli snahy o potrestání odpovědných činitelů minulého režimu za zločiny proti lidskosti nebyly úspěšné, proto platforma podle Winkelmannové zvolila německou cestu a podala trestní oznámení pro vraždu - zabíjení z nízkých pohnutek.
Konrad Menz z advokátní kanceláře uvedl, že podle německé judikatury jde o nepromlčitelné trestné činy. Upozornil, že podle verdiktu Spolkového soudního dvora zodpovědnost za ně nesou všichni, kdo se na nich podíleli. Oznámení se vztahuje jen na žijící, mezi ně patří hlavně pohraničníci a jejich velitelé.
Oznámení se týká mimo jiné smrti východoněmeckého uprchlíka Hartmuta Tautze, který byl před 30 lety na hranici u Bratislavy roztrhán dvěma psy pohraničníků. Jeho matka Christa Bruniesová uvedla, že byl potrestán za svoji odvahu. "Přesto myslím, že jeho smrt nebyla zbytečná, svým činem přispěl ke znovusjednocení Německa," uvedla. Za jeho smrt nebyl nikdo potrestán.
Další z obětí je Richard Schlenz, kterému se v roce 1967 povedlo přeplavat Dunaj u Děvína a byl českým pohraničníkem Josefem Mlčouškem zastřelen až na rakouském břehu. Mlčoušek byl brněnským krajským soudem před deseti lety odsouzen ke třem letům vězení s pětiletou podmínkou.
Gerhard Schmidt byl zastřelen na Tachovsku, když se s manželkou a třemi dětmi pokusil uprchnout do Bavorska. Pohraničníci byli za jeho zabití odměněni, nikdo nebyl odsouzen. Kurt Hoffmeister byl zastřelen na Domažlicku pohraničníkem Andrejem Terelou, který byl nejprve odsouzen k podmíněnému trestu 14 měsíců vězení, ale před deseti lety Krajským soudem v Plzni osvobozen s tím, že jeho čin byl promlčen.
Pátou obětí je Johann Dick z Bavorska, který byl v roce 1986 při pátrání osmi pohraničníků po polských uprchlících střelen na německém území, odtažen na české a zemřel při převozu do nemocnice. Kvůli jeho zabití byl odsouzen pohraničník Pavel Čada k nepodmíněnému trestu tří let vězení, Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2001 osvobodil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
