Počátkem roku iniciovalo hnutí Nezávislí petici, kterou chce dosáhnout změny volebního zákona o volbách do zastupitelstev obcí a měst tak, aby v těchto zastupitelstvech usedli lidé, kterým dají voliči nejvíce hlasů. Petici podpořila již nejen řada starostů, ale i bývalá senátorka Jana Juřenčáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv, či Svaz měst a obcí. Kolik podpisů je tak nyní pod peticí? A především, domníváte se, že s peticí uspějete u zákonodárců? Kdy za nimi půjdete?

Pokud jde o petici, nejsme nyní schopni říct počet podpisů, protože archy stále kolují Českou republikou. Víme, že se podobná změna legislativně nestihne pro tyto komunální volby, a proto se soustředíme spíše na množství podporovatelů petice a dali jsme si horizont jednoho roku. Pak petici uzavřeme, doplníme pravděpodobně vlastní návrh zákona, popř. spolu se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv. Jde nám o kvalitu návrhu – přímá volba zastupitelů je jediná spravedlivá. Přepokládáme, že to bude v první polovině roku 2015. Každý den se nám ozývají obce i města, takže nyní se soustředíme na distribuci archů a komunikaci se zástupci obcí. Ten zákon by mohl velmi zvýšit kvalitu i autoritu zastupitelstev. 

Vláda také nedávno zamítla návrh zákona o referendu, nejprve hnutí Úsvit a poté KSČM. Do konce roku chce ale předložit vlastní. Domníváte se tak, že bude zákon v tomto volebním období schválen? A byla byste Vy osobně pro?

Referendum dnes prosazované je jen populistický příslib, a podle mého názoru nikdo nepočítá s tím, že bude přijat. Nebo si umíte představit referendum o daních a výši důchodu? Vždy budou muset být výjimky, nebo by si lidé v referendu rozhodli, že se jim rozdá státní rozpočet. Byla bych pro referendum, ale ne tak naivně prosazované, jako je tomu dnes. Navíc v době, kdy chodí hlasovat s bídou polovina lidí, je to stejně nepříliš spolehlivá metoda. Víte, co je podstatnější než referendum? Vzbudit v lidech zájem o veřejný život – což vidím za stávající situace jako velmi těžko splnitelný úkol. Veřejný život, chcete-li politiku, považují lidé za něco degradujícího, ponižujícího, a nelze se divit, pokud vládu pokládá milenka zamilovaného premiéra zneužívající rozvědku. I jasné lumpárny politiků procházejí bez trestu. Sama už nějakou dobu zvažuji, zda není politické prostředí pro mne profesně degradující a zda z něho nemám odejít. A to jsem člověk, kterého politika bytostně zajímá a orientuje se v ní. Co pak ti ostatní?