„Když jsem to viděl, napadlo mě, že to se asi spoustě lidí přitíží,“ začal Soukup tajemným varováním. Jde o to, aby kdysi mocný Krejčíř nezačal „povídat“. Pak přišla řada na jmenování těch, kterým by Krejčíř v Česku mohl dělat potíže. „První jméno je logické a objevuje se nám v Kauzách celkem často. Je jím doktor Tomáš Sokol, advokát. Ano, ten právník a bývalý ministr, který sám sebe tak rád vydává za ztělesnění dobra a spravedlnosti,“ uvedl první osobu Jaromír Soukup.
O návrat Krejčíře podle něj nestojí ani nikdo v ČSSD. Ve vzduchu totiž visí nejasnosti okolo jedné směnky. Jak známo, Radovan Krejčíř si vedl důkladné složky na mnohé přední české politiky. Jedním z nich má být i „velká ryba“ v současné sociální demokracii. „Totiž, jméno bývalého šéfa ČSSD a premiéra České republiky, Bohuslava Sobotky. A jak už to tak bývá, kde je Sobotka, tam je i jeho věrný přítel Radek Pokorný,“ poodhalil Jaromír Soukup jména dvou dalších klíčových protagonistů.
„A víte, kdo by z případného příletu Radovana Krejčíře do České republiky neměl asi taky vůbec žádnou radost? Bývalý ministr financí Ivan Kočárník. Možná na něj pamatujete. Pak odešel do podnikatelské sféry a byl z něj slovutný funkcionář v soukromých firmách,“ představil Jaromír Soukup dalšího aktéra. „Na stole leží dost podkladů, které naznačují, že nepřímo pan Kočárník pomohl Radovanu Krejčířovi k několika desítkám milionů korun,“ dodal Soukup.
„A pak tu máme možná nejvýbušnější jméno. Současný premiér a nepsaný šéf Agrofertu Andrej Babiš. I on totiž svého času jednal s tímhle mafiánem, protože spolu s Krejčířem snil tenkrát šéf Agrofertu jeden ze svých snů. Ten sen byl o koupi klíčového podílu ve státním podniku Čepro,“ navnadil diváky do dalších minut Jaromír Soukup tím, že se kauza týká i premiéra České republiky.
Fotogalerie: - Jmenování Babišovy druhé vlády
„Konečné slovo v Krejčířově případu mají dva ministři spravedlnosti. A tam by se to mohlo celé zkomplikovat. Věřte mi, že pro všechny ty, které jsem právě zmínil, i pro spoustu dalších, by byl Krejčířův návrat jedno velké mrzení,“ pokračoval Soukup. O tom, zda bude Krejčíř skutečně vydán do Česka, v těchto dnech rozhoduje jihoafrický ministr spravedlnosti Michael Masutha. Na rozhodnutí má ještě několik dnů. Jaromír Soukup spekuluje, že pro jihoafrického ministra bude pohodlnější problémového vězně Krejčíře vydat a tím se ho provždy zbavit.
Když jihoafrická policie provedla v září roku 2015 mimořádnou razii v Krejčířově vězení, hned v několika celách nalezla spoustu zakázaných předmětů. Krejčířova cela obsahovala mimo jiné pistoli, munici, nůž, taser, pepřový sprej, deset mobilních telefonů, diář se jmény svědků a vyšetřujících, nebo třeba detailní plán celé vězeňské budovy. Našel se i deník s podrobným plánem případného útěku. Pro bezproblémový útěk Krejčíře prý bylo připraveno přes 400 milionů korun, jak z deníku vyplývá. Krejčíř byl po odhalení plánů na čas přemístěn do podzemní samotky.
Otázkou podle Jaromíra Soukupa je, jak zareaguje česká strana, když bude Krejčíř vydán. České zákony totiž umožňují zajímavou věc. Pokud je někdo odsouzen v nepřítomnosti jako uprchlík, v případě jeho návratu se celá kauza musí projednat znovu. Trest si totiž odpykává v cizině, kde ho odsoudil soud jiné země. „Všechny důkazy musí být před soudem veřejně provedeny znovu. Tam samozřejmě patří i svědectví a výpovědi Radovana Krejčíře. A v tom bude právě ten problém, protože Radovan Krejčíř bude povídat. Bude naštvaný a bude povídat. Pokud by nepovídal, tak má jistotu, že už v tom vězení shnije,“ vysvětlil divákům Jaromír Soukup. Pokud by však dokázal soudce přesvědčit svými výpověďmi, mohl by si trest zkrátit, třeba výměnou za důležité informace.
Bude prý snaha se tomuto postupu vyhnout. „Já vám řeknu, jak to bude. Nějaký úředník si zaletí do Jihoafrické republiky. Tam jim slíbí traktory, tanky, elektrárnu a bude to. Jiný jihoafrický úředník pak prohlásí, že Krejčíř je gauner a že si musí trest odsedět u nich, protože byl spravedlivě odsouzen za trestné činy, které byly spáchány na území Jihoafrické republiky. Všichni budou spokojeni,“ shrnul potenciální vývoj Jaromír Soukup.
Doporučujete ÚV KSČM doporučit poslancům KSČM toleranci vlády Andreje Babiše?Anketa
Pak se Jaromír Soukup dostal k rekapitulaci toho, kdo je vlastně Radovan Krejčíř. Koneckonců, v České republice byl Krejčíř naposledy před třinácti lety. Je relativně mladý, vždyť Radovanu Krejčířovi je pořád teprve 49 let. „Vystudoval fakultu ekonomickou na VŠB v Ostravě. Po škole, stejně jako řada jeho kamarádů, začal podnikat. On konkrétně v celé řadě společností. Do světa velkých kluků ale vstoupil až díky kuponové privatizaci, kterou spustil v první polovině devadesátých let Václav Klaus. Na tuhle éru české privatizace a změnu vlastnictví u tisíců českých podniků si nepochybně všichni pamatujete,“ zrekapituloval Soukup. „K bohatství mu tehdy pomohly tisíce kuponových knížek, které dokázal shromáždit. Je třeba uznat, že je Krejčíř dokázal dobře investovat. A je otázkou, nakolik mu pomohlo, že spolužákem jeho otce měl být tehdejší ministr financí Ivan Kočárník,“ zaspekuloval si Jaromír Soukup.
„Hlavní trable ale tenhle pán začal mít v době, když se přesunul ze severní Moravy do hlavního města. Minimálně od přelomu tisíciletí byl policií nepřetržitě vyšetřován kvůli hospodářské trestné činnosti. Dříve, než mohli cokoliv vyšetřit, jim ale v červnu 2005 Krejčíř zmizel do zahraničí,“ připomněl Jaromír Soukup legendární Krejčířův útěk z pražské vily, po kterém se objevil na dalekých Seychelách, kde mezitím stihl zařídit občanství pro sebe i pro svou manželku a syna. V současné době sedí již téměř pět let ve vězení v Jihoafrické republice. „Byl odsouzen na 35 let za únos, mučení, pokus o vraždu, obchod s drogami, a tak dále. Prostě gauner,“ dodal Soukup. V Česku je však Krejčíř odsouzen na 15 let, ovšem v nepřítomnosti, takže by skutečně celý proces musel začít znova.
Jaromír Soukup pak přešel ke kauze, která Krejčířovi nejspíše zlomila vaz. Jde o kauzu Čepro. Státní podnik, který zajišťuje nakládání s ropnými produkty, nakládá se státními ropnými rezervami a provozuje čerpací stanice Euro Oil, se dostal do hledáčku Radovana Krejčíře. Ten si chtěl kousek firmy takříkajíc urvat pro sebe. V polovině devadesátých let začal státní podnik Čepro obchodovat s dvojicí společností Bena a Tukový průmysl Ostrava.
„Těm poskytoval svou kapacitu zásobníků na pohonné hmoty. Firma Bena hrála v zásadě velmi jednoduchou hru. Do skladových prostor Čepra vozila různé množství pohonných hmot. Hlavní trik firmy Bena spočíval v tom, že navážela do skladů státního podniku pohonné hmoty jak z tuzemských, tak ze zahraničních rafinerií. Fígl je v tom, že pohonné hmoty ze zahraničí nebyly nikdy proclené a ani zdaněné. Jinými slovy byly o poznání levnější. Jak asi tušíte, tak zatímco do Čepra navážela Bena jen nezdaněné pohonné hmoty, tak odvážela naoko zdaněné. Tento zázračný byznysmodel fungoval náramně. Bena prodávala pohonné hmoty bez cla a bez daně a tudíž levněji, vše vypadalo jako dokonalý kšeftík,“ začal Jaromír Soukup zabrušovat do detailů kauzy.
Fotogalerie: - Před Klinikou na ulici
„Aby to bylo neprůstřelné, tak se na scéně objevuje firma Tukový průmysl Ostrava. Ten založil a spravoval bývalý obchodní ředitel Čepra Martin Pechan. Tato firma měla jen dva jednoduché úkoly. Zaprvé, být mezičlánkem mezi Benou a Čeprem. Zadruhé, dělat v Čepru co největší zmatky kolem toho, co zrovna v jejich skladech je a co tam není a co je proclené a co ne. Byla to zkrátka firma na výrobu zmatků v Čepru,“ dodal Soukup. Tento jednoduchý obchodní model prý fungoval celé roky. Celní správa poté celkem zčistajasna firmě Tukový průmysl, kterou zčásti podle Jaromíra Soukupa ovládal Radovan Krejčíř, vyměřila doplatek daně a cla ve výši 2,8 miliard korun.
Firma celní dluh neuhradila a místo toho obvinila Čepro, že pohonné hmoty vydalo neoprávněně a chce od něj sumu 2,8 miliard korun vymáhat. „Je vidět, že Martin Pechan toho od svého učitele, Tomáše Sokola, stihl hodně pochytit,“ dodal Jaromír Soukup. Tomáš Sokol prý mezi Pechanem a Krejčířem fungoval jako jakási spojka. „Ano, byl to právě Tomáš Sokol, kdo dal tyhle dva kumpány dohromady. Radovan Krejčíř nelenil a začal rychle úřadovat. První krok, který udělal je, že do firmy Tukový průmysl dosadil svého člověka, Radka Zwierzinu. Společně s ním a Pechanem pak vymysleli dokonale vymazlený plán. Spočíval v tom, že na kopírce vyrobí falešné peníze a ty navezou do kanceláří této společnosti. Vzápětí se v kancelářích jakoby náhodou objeví celník, který provádí kontrolu a úplnou náhodou objeví úhledně srovnaných pět miliard korun v hotovosti. A protože celník není moc velký koumák a má za svou nedůvtipnost slíbené nějaké peníze, tak neváhá a všechny kopírkové peníze zabaví,“ vykresluje situaci Soukup.
Podle Soukupa měl celník naložit celých pět miliard do své škodovky felicia a odvézt je na úřad. Radovan Krejčíř však měl v plánu ještě jednu věc – celník měl být přepaden, o „peníze“ okraden a zabit. V tu chvíli už měl totiž Krejčíř od celníka protokol, že mu bylo zabaveno 5 miliard. Vraždou celníka by tedy kromě falešných peněz zmizel i svědek. „Krejčíř už by nebyl dlužníkem. Naopak by se dlužníkem stal stát,“ dodal Soukup.
Těšíte se na vládu ANO a ČSSD s podporou KSČM?Anketa
Plán nevyšel z jediného důvodu – Radovan Krejčíř podcenil své kolegy. Krejčířův společník Radek Zwierzina totiž začal Krejčíře podezírat. To v moment, kdy mu Krejčíř měl nabídnout úlohu kaskadéra. „Měl s tím celníkem jet v jednom autě. Nic ve zlém, ale já na místě Radka Zwierziny bych s tou rolí asi také nebyl úplně spokojen, zvlášť, když bych věděl, že toho celníka mají zamordovat,“ vydedukoval Soukup. Radek Zwierzina místo toho odešel na policii a všechno vypověděl. Začal se bát o život. Krejčíř byl poté zatčen v proslulé vile, ze které chvíli poté, jak známo, uprchl.
Nakonec se Jaromír Soukup věnoval Krejčířovým advokátům, kolem kterých se vznáší mnoho podivností. „Policie v dubnu 2004 začala vyšetřovat Krejčířovy advokáty Jiřího Nováka a Tomáše Sokola. Prvně jmenovaný měl z vazební věznice vynášet pokyny Krejčířovým společníkům, ten druhý měl údajně vyprat 26 milionů korun Radovana Krejčíře. Tím nejdůležitějším je u nich ale jiný příběh. V rámci odposlechů policie zaznamenala, jak se oba advokáti dohadují, že na základě Krejčířova nápadu pozvou jednoho ze soudců Ústavního soudu. A skutečně, za tři měsíce Krejčíř odchází z vazby na základě rozhodnutí Ústavního soudu,“ vykresluje Soukup.
„Koncem října 2005 přichází Krejčíř s informací, že ČSSD půjčil 60 milionů korun krytých směnkou. Není asi náhodou, že tuto informaci vypustil krátce poté, co policie zadržela některé jeho blízké spolupracovníky. Nelze vyloučit, že na každém šprochu pravdy trochu. Půjčku údajně poskytnul ČSSD prostřednictvím svého obchodního partnera Jakuba Konečného, který komunikoval přímo s tehdejším šéfem ČSSD Stanislavem Grossem. Radovan Krejčíř k té transakci doslova řekl, že peníze předával přímo v Burzovním paláci Konečnému, který mu za to podepsal směnku na 60 milionů korun. Termín splatnosti byl dohodnut na jedno volební období, tedy na 4 roky. Jako důkaz, že jsou peníze opravdu pro ČSSD, předal Konečný Krejčířovi zase směnku, kterou jemu podepsal Stanislav Gross. Zkrátka jeden podpis sem, druhý tam a šedesát milionů už je na cestě,“ glosoval příběh z éry Stanislava Grosse Jaromír Soukup.
Pak Soukup odhalil poslední bombu. Pro ČSSD si prý Krejčíř nachystal speciální pobídku. Strana by dle Soukupa nemusela půjčku vracet, kdyby se ministrem průmyslu stal poslanec Josef Hojdar. „Druhá podmínka pak byla ta, že státní podnik Unipetrol bude privatizován nejvyšší nabídce. Třetí přání spočívalo v tom, že Krejčíř nebo jemu blízká firma získá podnik Čepro,“ dodal Soukup. Nemůže prý ale vyloučit, že celá věc je jen klamný manévr Krejčíře, ČSSD totiž vše popírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
