Války v Sýrii a na Ukrajině dnes podle Bašty slouží k měření sil mezi Spojenými státy a Ruskem. V Sýrii Američané vsadili na tzv. demokratickou opozici proti současnému prezidentovi Bašáru Asadovi, zatímco ruský prezident Vladimir Putin podporuje právě Asada. A protože se Rusové zaštiťují bojem proti Islámskému státu, mohli oficiálně nasadit svou vlastní armádu, která válku v Sýrii zásadně ovlivnila. U moci zůstává Bašár Asad a v regionu roste vliv Íránu, zatímco Saúdská Arábie, tradiční spojenec USA, slábne. Sečteno a podtrženo, Američané utrpěli v Sýrii strategickou porážku.
Tuto porážku, soudí Bašta, se Washington pokusí Moskvě vrátit. Třeba právě na Ukrajině. Tam americká vláda podporuje oficiální vládu v Kyjevě, zatímco Putin stojí na straně separatistů toužících po tom, aby se východ Ukrajiny připojil k Rusku. Američané se netají tím, že chtějí Ukrajincům poslat moderní zbraně.
Znamená to, že se naplno rozhoří válka mezi Ruskem a USA? Bašta se domnívá, že otevřená konfrontace velmocí prozatím nehrozí. Ale to neznamená, že by Evropané měli zůstat klidní.
„Války od počátků lidských dějin vždy doprovázely epidemie. Platí to i dnes, jak ukazuje studie publikovaná tento týden v USA v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, která si všímá dopadu ukrajinské války na šíření viru HIV. Mezinárodní vědecký tým, který sledoval genom jednoho specifického viru, došel k závěru, že v současné době je jím na Ukrajině nakaženo 220 000 lidí (třicet případů na 100 000 obyvatel). První nositel tohoto typu viru HIV se na východě Ukrajiny objevil v roce 2001. Epidemie se rozběhla až v roce 2014 v souvislosti s vnitřní migrací a zhoršením zdravotní péče v důsledku válečných událostí. Holt se máme na co těšit válka, neválka,“ uzavřel Bašta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
