Je fatální, aby nám politici říkali, jak má vypadat naše rodina, co a kde smíme říkat, psali učebnice... Historik Vondruška vyzývá k debatě

27.04.2019 9:39

Historik a spisovatel Vlastimil Vondruška se v sobotním vydání deníku Mladá fronta Dnes rozepsal o chodu společnosti. Je toho názoru, že o něm rozhoduje ideologie demokracie, která se stala náboženstvím bez boha a bohoslužeb. „Současné politice vládne fundamentalismus,“ říká a dodává, že Korán či evangelia byly nahrazeny evropanstvím a lidskými právy. „Chybí nám něco podobného církvi, tedy nezávislá moc, která by se nestarala o politiku, ale o morálku,“ míní historik.

Je fatální, aby nám politici říkali, jak má vypadat naše rodina, co a kde smíme říkat, psali učebnice... Historik Vondruška vyzývá k debatě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel Vlastimil Vondruška

„Současná politika je fundamentální. O chodu společnosti rozhoduje ideologie demokracie, která se stala náboženstvím bez boha a bohoslužeb. Ale protože je to pojem ve své podstatě abstraktní, o podstatě demokracie rozhoduje to, kdo a jak ji vykládá,“ zahájil Vondruška svůj komentář.

Problémem každého fundamentalismu je prý jednostrannost. Ať prý náboženská, nebo světská. Dříve se však prý excesy jedné strany tlumily odporem té druhé, případně byly obě strany rozumné a nevstupovaly si vzájemně do pole působnosti. Poukázal na to, že po staletí bojovali papežové a císaři o dominanci, ale díky tomu, že ani jedna ze stran na sebe absolutní moc nestrhla, moc a ideologie se neustále korigovaly a doplňovaly. „Tohle ostatně platí i pro islám,“ podotkl.

Anketa

Jste spokojeni s našimi vztahy s Čínou?

68%
hlasovalo: 10683 lidí
Teprve ve chvíli, kdy jedna strana začne monopolně rozhodovat o věcech veřejných i soukromých, můžeme tedy hovořit o pokřivení společenského systému. „Pokud je navíc podpořen ideologií, jejíž obsah nechrání někdo jiný než vládcové, naklánějí se misky vah k fundamentalismu a ideologické totalitě,“ zdůraznil Vondruška.

Problémem rovnováhy mocenských a ideologických vlivů v moderní společnosti se v minulém století zabýval funkční strukturalismus Talcotta Parsonse. Jeho teorie ukazuje, že multikulturní představa souznění různých společenských a náboženských systémů je nesmysl a nelze předpokládat bezkonfliktní soužití tradiční evropské civilizace s islámem.

Kritikem moderního politického systému, který na sebe přebírá veškerou moc, se stal Karl Raimund Popper, autor teorie „otevřené společnosti“. Tvrdí, že uzavřené sociální struktury umožňují nástup totality. Demokratické systémy se pomalu mění v totalitní, a to nejen v rovině výkonné, ale i ideologické.

Jako východisko Popper definuje „otevřenou a pluralitní společnost“, která musí fungovat na principu „sociální odpovědnosti“. „Na těchto myšlenkách byl vystavěn svět idejí Václava Havla a jeho podpora aktivismu,“ připomněl Vondruška s tím, že tato cesta není reálná, protože aktivismus bez reálného mocenského vlivu a placený z prostředků vládnoucích elit je jen služebník.

Co udělat pro to, aby ve společnosti existovala rovnováha mezi správou věcí veřejných a soukromých? Obě strany musí mít reálnou a na sobě nezávislou moc. „Je naprosto fatální, aby politici rozhodovali o našem svědomí, o tom, jak má vypadat naše rodina, jak se máme dívat na opačné pohlaví, co a kde smíme říkat. A aby psali dějepis a učebnice občanské nauky,“ poznamenal.

„Tohle není záležitost správy věcí veřejných, tedy politiky. Dnes nám chybí něco podobného církvi, tedy nezávislá moc, která by se nestarala o politiku, ale o morálku,“ řekl Vondruška. Měla by mít takový vliv, že by jí do toho politici nemluvili, ale poslouchali. „To je bohužel utopie. Politici se nikdy nevzdají území, které již jednou „dobyli“,“ míní. Jednodušší je pro ně zabývat se lidskými právy než skutečnými složitými problémy.

„Je na čase, abychom začali diskutovat o tom, do čeho vlastně mají politici právo zasahovat a co je naším osobním a nezcizitelným světem, o němž si rozhodujeme my sami. Nestačí korigovat jen ideologii, je třeba změnit řadu vlastních postojů v našem reálném světě,“ vybídl Vondruška.

Zmínil, že je třeba přistřihnout křídla nadnárodním průmyslovým korporacím, aby nedevastovaly planetu, i když si za to prý můžeme my sami. „Přejídáme se, musíme mít všeho mnohem víc, než reálně potřebujeme. Pak se divte, že se necháme politiky ochotně vodit za ručičku a myslíme si, že zachráníme planetu jen demonstracemi za ekologickou čistotu světa,“ kroutil hlavou.

Závěrem dodal, že v minulosti býval předmětem křesťanského milosrdenství každý konkrétní jedinec. Dnes je předmětem politického milosrdenství celá společnost bez ohledu na to, zda to chce a potřebuje, či nikoli. „Jsme v situaci, kdy se z nás ve jménu jednostranného ideologického pohledu na svět a pokřiveného pojetí demokracie, v němž menšina vládne většině, odlévají ‚ingoty nového světa‘. Vládne nám politický fundamentalismus, v němž Korán či evangelia nahradilo náboženství evropanství a lidských práv,“ dodal na závěr Vondruška.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…