Líbil se vám plakát „Putin v pytli na mrtvoly“, který vyvěsil Rakušan?Anketa
Dodala, že současná inflace je navíc spojena i se zdražováním energií. „Oblast energií bývá často dávána do souvislosti s válkou na Ukrajině. Říká se, že ‚kdyby nebyla válka, tak není drahota‘ a ‚nejsou drahé energie‘. To není pravda. Je to jen záminka a časová shoda, která se moc pěkně hodí na vysvětlení těch drahých cen,“ podotkla, že válka této situaci pouze „napomáhá“, ale hlavní příčinou vysokých cen energií je Green Deal Evropské unie.
Současná inflace je kromě této specifické situace na energetickém trhu podle ekonomky způsobena jak ze strany poptávky, tak i nabídky, a míní, že se s aktuální situací nejsme příliš schopni popasovat, jelikož nejsme schopni identifikovat její příčiny.
Příkladem ekonomka ukázala na růst nákladů výrobců v Německu. Podotýká, že tamní společnost by jen těžce nesla, „kdyby se v Německu začalo mluvit o tom, že máme v Evropě na straně výrobců obrovskou, na straně výrobců téměř 50procentní, inflaci a ta je způsobena zadlužováním či monetizací veřejného dluhu“, jelikož to u tamních obyvatel vrací vzpomínky na hyperinflaci, která v Německu vedla k nástupu nacismu a k rozpoutání války.
Fotogalerie: - Po hlasování o rozpočtu
„Tamní společnost by se vyděsila. Němci by začali demonstrovat a bylo by z toho jedno velké zle,“ upozornila ekonomka. Proto prý tamní politici raději vysvětlují, že „za růstem cen stojí válka na Ukrajině“ či za příčiny inflace dávají i jiné příčiny, které sice „okrajovou roli hrají, ale nejsou ty základní“.
Tištění peněz v minulých letech Šichtařová označila za „letadlo“. „Ta inflace musela přijít… Jakmile tiskneme peníze, které nejsou kryté skutečnou prací a zbožím a službami, tak to vždycky přinese inflaci. Jenom to nepřijde okamžitě, a to spoustu politiků a rádoby ekonomů uklidňovalo a mysleli si, že jsme v nějaké nové době, kdy už jsme inflaci ‚zrušili‘,“ zmínila.
Že je aktuálně v eurozóně inflace nižší než u nás, ekonomka nevnímá jako ukazatel toho, že bychom měli přijmout euro. „Eurozóna je oproti nám o fázi posunutá a v době, kdy už bude u nás inflace klesat, tak v eurozóně ještě poroste,“ predikuje.
Fotogalerie: - Tvrdá rána ekonomice
Dodává, že za příčinou vyšší inflace u nás je navíc covidové období, kdy se zvýšilo zadlužování státu a přerozdělování. „Lidem, kteří byli doma, jsme platili výplaty. Ke standardní inflaci, která je způsobená i jinde ve světě ‚tiskem peněz‘, jsme si tak přidali ještě další ‚rozdání peněz z české dílny‘. Tím jsme si tu inflaci ještě navýšili,“ řekla Šichtařová s dodatkem, že vyšší inflace v tomto ohledu nemá nic společného s tím, že nemáme euro, ale je způsobena právě i tím, jak se náš stát choval během epidemických uzávěr.
Euro pokládá za rizikovou měnu. „Eurozóna je zónou světa, která jako jedna z nejvíc tiskne nekryté peníze – to ‚nekryté‘ zdůrazňuji. Dochází v ní také právě na monetizaci veřejných dluhů, jako to bylo i v tom předválečném Německu. Je to sice ústavami jednotlivých evropských států zakázáno a zakazují to dokonce i stanovy ECB, ale když se to udělá skrytě a chytře a trošku se to okecá, tak se to udělat dá, aniž by to bylo vidět,“ vyjádřila se s připojením, že několik opatření ECB narazilo u německého ústavního soudu, jelikož upozornil, že se jednalo o monetizaci státního dluhu.
Upozorněním nám má být také stav jihoevropských států, jako je Itálie, kterým by již aktuálně na finančním trhu „nikdo při smyslech nepůjčil“. Že dnes Itálie extrémně vysoké úroky neplatí je dle ekonomky možné jen díky tomu, že ECB „skrytě monetizuje italský veřejný dluh“. „Evropská centrální banka nakupuje italské státní dluhopisy a italské vládě pak přímo půjčuje peníze,“ vysvětlila, jak monetizace italského dluhu probíhá.
Fotogalerie: - Čtvrtstoletí české ekonomiky
Konec tohoto dění podle Šichtařové nějakým „velkým držkopádem“ nenastane. „Ono by to sice bylo nejlepší, protože by to byla taková katarze, která by způsobila obnovení normálního systému v ekonomice. Prošli bychom si sice krátkou a bouřlivou fází krachů, ale to si myslím, že nenastane. My už totiž dávno nejsme kapitalistická ekonomika, my jsme zhruba z poloviny státní ekonomika. A jsou země, kde je tenhle poměr ještě drtivější a stát může klidně nařídit, že nikdo nezbankrotuje… Je to sice ekonomicky naprostý nesmysl, ale v reálu se může pokusit každého zachránit… Postupně budeme ztrácet naši efektivitu a směřovat k něčemu, co bude jako RVHP před rokem 1989. Akorát tentokrát nebude od středu Evropy na východ, ale na západ,“ zaznělo.
Celou debatu můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
