Je to zlé. Za střelbu v Praze prý zaplatíme. Penězi

22.12.2023 8:21

Ekonom Lukáš Kovanda vyvodil možné ekonomické důsledky ze čtvrteční události na FF UK v Praze. S odkazem na studii The Economics of Mass Shootings uvedl, že v místě střelby v následujících letech klesá zaměstnanost, ceny nemovitostí i důvěra lidí v ekonomiku. Upadat bude i cestovní ruch. Zásadní je role médií. Podle studie jedna další zpráva v médiích vede k poklesu celkových reálných příjmů o 0,66 % na obyvatele.

Je to zlé. Za střelbu v Praze prý zaplatíme. Penězi
Foto: Screen Facebook
Popisek: Střelec na ochozu Filozofické fakulty míří do lidí

„Masová střelba s oběťmi je především lidskou tragédií, má ale i statisticky významný ekonomický dopad. V dotčeném místě klesá zaměstnanost a ceny nemovitostí, obecněji se snižuje důvěra v ekonomiku,“ napsal na sociální sítí X ekonom Lukáš Kovanda. „Nepříznivé ekonomické dopady jsou tím zásadnější, čím silnější je mediální pokrytí události,“ doplnil.

Kvůli střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která se nachází v centru Prahy, je podle Kovandy možný pokles turistického zájmu v této oblasti: „I vzhledem k tomu, že se dnes střílelo v historickém jádru Prahy, může alespoň přechodně dojít k poklesu turistického zájmu o tuto vyhledávanou metropoli.“

Ekonom Kovanda vycházel ze studie s názvem The Economics of Mass Shootings (Ekonomika masové střelby) z IZA Institutu ekonomie práce od Abela Brodeura a Hasina Yousafy z října 2019. Tato studie se zabývala jak sháněním informací o totožnosti a situaci pachatelů v době střelby, tak i ekonomickými důsledky střelby, přičemž studie vychází z případů masových střeleb ve Spojených státech amerických během let 2000 až 2015.

Ve spojení s pachatelem studie uvádí, že 40 % pachatelů mělo historii duševních poruch a 40 % se ocitalo ve finanční tísni. 95 % pachatelů v USA byli muži.

Autoři studie dále porovnávali ekonomické dopady „úspěšné“ střelby a „neúspěšné“ střelby, kdy se pachatele podařilo zastavit, a zjistili, že „úspěšné“ masové střelby snižují počet pracovních míst a provozoven v cílových okresech a významně snižují celkové příjmy.

V oblastech se po střelbě v následujících letech snižují i ceny bydlení. „Ceny bydlení se v letech následujících po úspěšné masové střelbě snižují přibližně o 3 %,“ píše se ve studii.

Oproti tomu nebyly nalezeny žádné důkazy, že neúspěšné střelby by výrazněji ovlivňovaly ekonomiku, a to právě možná i kvůli tomu – jak zmiňují autoři studie, že neúspěšným střelbám je v médiích věnováno méně prostoru.

„Masové střelby, kterým média věnují větší pozornost, vedou k většímu snížení zaměstnanosti a výdělků v cílových okresech. Naše odhady naznačují, že jedna další zpráva o masové střelbě v celostátních médiích vede ke snížení zaměstnanosti v okresech o 0,3 %,“ udává studie. „Úspěšným masovým střelbám v našem vzorku, s výjimkou největší masové střelby, bylo věnováno v průměru 3,7 zpravodajských příspěvků. Tato zjištění naznačují, že průměrný počet zpráv v celostátních médiích o masových střelbách vede k poklesu zaměstnanosti na obyvatele o 1,1 %.“

Zároveň větší počet zpráv o masové střelbě v celostátních médiích vede i k většímu poklesu reálných příjmů. „Jedna další zpráva o masové střelbě v celostátních médiích vede k poklesu celkových reálných příjmů o 0,66 % na obyvatele,“ udává studie.

Studie se zaměřila i na televizní vysílání a odhalila, že průměrný počet minut, který je věnovaný k pokrytí masové střelby v celostátních médiích vede k poklesu zaměstnanosti na obyvatele o 1,6 %. „Průměrné masové střelbě v našem vzorku (s výjimkou tří největších střeleb) bylo v celostátních médiích věnováno 14,5 minuty zpravodajství. Odhady tedy naznačují, že průměrný počet minut pokrytí masových přestřelek v celostátních médiích vede k poklesu zaměstnanosti o 1,6 %,“ uvádí studie s tím, že každá minuta navíc vede k 0,11% nárůstu snížení zaměstnanosti a „jedna minuta zpravodajství o masové střelbě v celostátních médiích navíc vede ke snížení celkových reálných příjmů na obyvatele o 0,21 %“.

V místech střelby dochází k snížení zaměstnanosti, ale i v odvětví volného času a pohostinství, což ukazuje na negativní dopad masových střeleb na odvětví cestovního ruchu. „Ačkoli naše analýza je na úrovni okresů, domníváme se, že klíčové je sledovat celostátní mediální pokrytí, protože střelba, o níž se více píše na celostátní úrovni, může zůstat v povědomí lidí déle. To může znamenat, že lidé z jiných okresů budou o střelbě vědět a mohou se na ni více a déle ptát obyvatel cílových okresů. To se může projevit v menším turistickém ruchu a menších investicích mimo okres,“ uvádí studie.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Kroutilová

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…