Je tu rasismus! Dohlédnu na trestání, udeřila Jourová v ČT. A Jakub Železný...

10.06.2020 9:54

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) se ve včerejším pořadu Události, komentáře vyjádřila k projevům rasismu v Evropě. „Rasismus v Evropě je na vzestupu od roku 2015,“ myslí si mimo jiné Jourová. Její slova následně komentovali i poslanci českého Parlamentu Jaroslav Bžoch (ANO), Pavel Žáček (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Je tu rasismus! Dohlédnu na trestání, udeřila Jourová v ČT. A Jakub Železný...
Foto: Repro Youtube
Popisek: Eurokomisařka Věra Jourová v Otázkách Václava Moravce

„Rasismus v Evropě je na vzestupu, řekněme, od roku 2015, kdy jsme zažili migrační krizi a kdy skutečně ta atmosféra ve společnosti se zhoršila. Ale nemáme v Evropě žádný ze států, který by rasismus nějakým způsobem posvětil nebo byl k němu úplně mlčenlivý. Všude máme zákony, které se ale málo vynucují, a zároveň rasismus probíhá ve velice skryté formě diskriminace, kterou nevidíme, nemáme ve statistikách, ale která v té společnosti existuje. Řekla bych diskriminace skrytá, ale velmi palčivě vžitá těmi, kterých se to týká, takže máme v Evropě hodně co dělat,“ zmínila Jourová.

Anketa

Je dobře, že Miloš Vystrčil pojede na Tchaj-wan?

10%
90%
hlasovalo: 22152 lidí

Ještě před nějakými 100 lety byla Evropa dosti ne snad v zajetí rasismu, ale hodně v zajetí rasistických tendencí. Po druhé světové válce naopak nastal, zvláště tedy v té demokratické části Evropy, jasný odklon, přihlášení se k humanismu, ke svobodě, k demokracii. Na druhou stranu teď, jako by se některé věci vracely. Je to tedy v nějakých cyklech? ptal se Jourové moderátor Jakub Železný. „Je vůbec v silách třeba politiků rasismus opravdu vymýtit? Doslova vykořenit tak, jak se předpokládalo, třeba po druhé světové válce,“ dodal.

„Je to pravda, co říkáte, že po druhé světové válce bylo velice tvrdé poučení, lidé si pamatovali transporty lidí se žlutou hvězdou, kteří už nebyli někde vidět, samozřejmě holokaust bylo otřesné, prostě otřesná situace, která i způsobila, nebo druhá světová válka způsobila, že se přijaly zákony a mezinárodní úmluvy, které daly velký důraz na lidskoprávní tematiku a na netoleranci rasismu. A je pravda, že dneska jako by nám otrnulo, že se, dá se říct, čím dál více toleruje i různé, tolerují různé nenávistné projevy, my to dnes i více vidíme, že to probíhá hodně na internetu, sociálních sítích. A proto je potřeba proti tomu opravdu bojovat na všech frontách, protože to poučení z války nezmizelo. My jsme ho nikterak nezlikvidovali,“ uvedla Jourová. Podle ní se můžou v Evropě stát různé věci, a začíná to podle ní vždycky menšinami a potom se to promítne na všechny.

„Dneska máme situaci, kdy 40 % židovských spoluobčanů říká, že se připravují na cestu z Evropy, že se tady necítí bezpečně, takže je to alarm nejvyššího stupně a musíme jednak aplikovat a vymáhat zákony, jednak zabrat ve vzdělávání tak, abychom znali historii, abychom se učili toleranci. Je tam řada dalších opatření, která se musejí přijímat a v řadě států také přijímají,“ dodala.

Podle jejích slov tu zatím nemáme žádnou ze stran, které vydělávají na strachu lidí a na jejich úzkosti z toho, co se děje, a že do jisté míry je znejistěná budoucnost. „Takže ani jednu z těch stran dneska nemáme v žádném státě u moci do té míry, že by skutečně začala mít hlavní slovo a podporovala, byť třeba skrytě, rasismus. A říkám zatím, a proto je potřeba, aby se demokratické síly opravdu vysnažily a nespoléhaly na to, že jsme se s rasismem vypořádali a že v té době neexistuje,“ zdůraznila Jourová, že před sebou máme hodně práce a je to alarmující.

„My máme legislativu, která má potírat rasismus a xenofobii a která má být zapracována v trestních zákonech všech členských států. Momentálně máme šest států, které to neudělaly dostatečně, kde máme veliké mezery, na které bude Evropská komise tlačit, aby ty zákony, trestní zákon, aby změnily tak, aby se zločiny a výroky nenávisti opravdu zase odstíhaly. A znovu musím odkázat na to, že se nám to velice rozvíjí v on-line prostoru, co je trestně, právně stíhatelné off-line, se musí vztahovat i na on-line svět. A my na tom velice pracujeme – jednak aby státy skutečně měly legislativu v pořádku. Ale abychom taky například donutili digitální platformy, aby proaktivně hledaly nenávistné projevy na internetu, vyhrožování násilím a smrtí, aby spolupracovaly s policií a s prokuraturou,“ dodala Jourová.

Své pak k problému v USA řekli také poslanci Jaroslav Bžoch (ANO), Pavel Žáček (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Je možné to, co nyní sledujeme ve Spojených státech, považovat za začátek nějaké hlubší krize nebo možná hlubší proměny, a nejenom v tom bezpečnostním slova smyslu? 

„Ono je to těžké odhadnout v tuto chvíli, protože samozřejmě Spojené státy jako jiné země mají své občany, kteří žijí v chudinských čtvrtích, tak jako my bychom to nazývali nějakou vyloučenou lokalitou, jsou tam velké rozdíly, dnes bojují s koronavirem, nezaměstnanost roste. A tady to, si myslím, byl takový spouštěč všech těch problémů dohromady. A nejen ten rasismus. Samozřejmě to byl to nešťastný zákrok, byl to hrubý zákrok a nemělo se to nikdy stát. Ale byl to ten spouštěč podle mě všech těch faktorů dohromady, takže nevím, těžko říci, jestli to nastartuje Ameriku v nějakém přerodu, protože to už se snažil Barack Obama a za svou dobu s tím nijak nepohnul,“ poznamenal nejprve Bžoch. Podle něj také bude záležet na tom, jak asi dopadnou prezidentské volby.

Poslanec Žáček následně vyjádřil svůj názor, že současná situace může dozajista promluvit do prezidentských voleb. „Je to otázka přístupu nakonec i prezidenta Trumpa k těm sociálním problémům, které vlastně ve Spojených státech jsou obrovské. Je to země, která má, myslím si, demokracii velmi širokou, má řadu programů mimochodem sociálních a také má vlastně nejednotnou bezpečnostní politiku. To vše podle mě vytvoří koktejl. Ono se to politicky vrací,“ sdělil Žáček s tím, že je to běh na dlouhou trať, možná i nekonečný příběh.

Své k tomu, zda současná situace má potenciál změnit cokoliv v USA, se vyjádřil i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „V zásadě každé 2–3 roky ve Spojených státech amerických nastane takováto tragická událost, takovéto obrovské příkoří na konkrétním Afroameričanovi, často s následkem smrti, poté jsou demonstrace, které v tomto případě jsou mimořádné, asi největší za poslední 20 let, bohužel spojené často i třeba s rabováním a jinými nezákonnými projevy, a pak se situace uklidní. Naposledy se k tomuto tématu velmi výrazně vyjadřoval prezident Obama. V jeho éře nastaly dva takovéto případy, dva takovéto incidenty, ale skončilo u pěkných slov, žádné změny nenastaly. Je to podle mého názoru výzva pro budoucího prezidenta, budoucí administrativu, je třeba řešit koncepční problém americké trestní justice, protože 80 % černých Afroameričanů nevěří americké trestní justici a ta nedůvěra v právní stát v Americe, to mě třeba jako bývalého ministra spravedlnosti obrovsky trápí,“ sdělil Pospíšil s tím, že to je však systémový problém.

Následně se hosté pořadu vyjadřovali i k rasismu v Česku, kdy podle Harvardovy univerzity a jejích údajů z let 2002 až 2015 jsou Češi jedním z nejrasističtějších národů Evropy. 

Zda je česká společnost rasistická, nejprve opatrně odpovídal Bžoch. „Já to můžu posoudit, já bydlím v Teplicích, my tam máme jak romskou menšinu, tak nám tam přes léto jezdí dost, dost návštěvníků lázní arabských, takže já bohužel musím přiznat, že ano, společnost u nás je nastavená, nemá ráda nic, co je, co je trošku jiné, co se odlišuje, a je to, je to smutné, a jestli to vyšlo i v tom průzkumu, tak to pouze potvrzuje mou zkušenost, ale zase my si můžeme říct, že to je u nás také nastaveno systémově. My se bavíme neustále o nějakých sociálních, sociálních věcech v Parlamentu a i u nás, i u nás ten problém je a myslím si, že je spíše systémový o tom, jak lidi přistupují k tomu a jak se chovají,“ uvedl Bžoch.

Zpráva Evropské komise z letošního roku pak o rasismu říká, že v Česku přetrvávají vážné problémy, znepokojivě pokračuje rasově motivované násilí hlavně proti Romům, diskriminace ve všech oblastech života včetně výkonu práva, nerovnost v zaměstnání, vzdělání, jaksi jejich uzavírání do ghett, jsou to nejmíň oblíbení sousedi.

„Tak co s tím, je naprosto klíčová otázka, ale že bych vám byl schopen tady říct nějaký recept, to nemám,“ uvedl Žáček ke znepokojivým datům. 

„My často debatujeme o problémech rasismu nejen v České republice, ale i v jiných státech Evropské unie. Podle mého názoru je třeba lidi vzdělávat, umožňovat studovat v jiných státech Evropské unie a zkrátka vytváří vše pro to, aby se lidé nebáli svých sousedů, kteří mají jiné vyznání, jinou barvu pleti a tak dále,“ zmínil následně v závěru tohoto tématu europoslanec Jiří Pospíšil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vef

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Jebáj*m, kluci!“ Schillerová se vypravila do bašty socdem, na vlastní poslance kašlala. Babišovo hnutí sklízí výsměch

20:45 „Jebáj*m, kluci!“ Schillerová se vypravila do bašty socdem, na vlastní poslance kašlala. Babišovo hnutí sklízí výsměch

Je paradoxní, že se o tom redakce dozvěděla od zástupce ODS v Pardubicích. Řeč je o mediálně nezajím…