Jed v Istanbulské úmluvě. Vládní senátor překvapil, o tom se nemluvilo

13.04.2023 8:05 | Ze sítí

Istanbulská úmluva je otráveným jablkem a její ratifikace je zbytečná. V tomto smyslu se vyjádřil senátor Zdeněk Hraba k dokumentu, který má řešit domácí násilí a násilí na ženách vůbec. Senátor zvolený za vládní hnutí STAN používá tvrdé slovo: Úmluva obsahuje „jed“. Předkládá důvod, o kterém se zatím nemluvilo. Jde o azylové právo.

Jed v Istanbulské úmluvě. Vládní senátor překvapil, o tom se nemluvilo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Schůze Senátu. Senátoři projednali také ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO

Na úvod je třeba říci, že Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí je mezinárodní smlouva Rady Evropy zaměřená na potírání a prevenci násilí na ženách a domácího násilí.

Tak by se dal shrnout velmi stručně obsah tzv. Istanbulské úmluvy.

Někteří její odpůrci ale poukazují i na její sporná ustanovení a ve svém důsledku i na její zbytečnost.

„Istanbulská úmluva je bohužel otrávené jablko. Dnes jsme tento ideologický dokument řešili na senátním podvýboru pro rodinu,“ napsal si na svůj twitter třeba senátor Zdeněk Hraba, který před časem opustil senátorský klub STAN a svůj příměr k oblíbenému ovoci také vysvětlil.

„K chutné dužině práv, která nemůže snad nikdo soudný kritizovat, je přidán jed v podobě zásadní změny azylového práva,“ upozorňuje na součást textu úmluvy, se kterým nesouhlasí a nejprve vyjmenovává zásadní věci Istanbulské úmluvy, se kterými naopak problém nemá.

 

„Snad žádný rozumný člověk nemá sebemenší problém s věcným obsahem Istanbulské úmluvy, tedy ustanoveními mající za cíl mimo jiné chránit ženy před domácím násilím. To je závažné téma, které samozřejmě musíme řešit,“ je si Hraba jistý.

Nicméně upozorňuje na fakt, že většinu opatření vyplývajících ze zmíněné úmluvy už v našem právním řádu v současnosti máme.

„Z tohoto pohledu je tedy ratifikace úmluvy nadbytečná.“

Dále pak Hraba pokračuje objasňováním částí textu, se kterými má skutečný problém.

„S čím ale mám zásadní problém, to je čl. 60 odst. 1 Úmluvy, který stanoví, že genderově podmíněné násilí zakládá nárok na dodatečnou ochranu,“ uvádí.

Abychom měli úplný přehled o tom, co senátorovi vadí, pojďme se podívat přímo na zmíněný text a článek 60.

Ten nese název „Genderově podmíněné žádosti o azyl“ a obsahuje následující tři odstavce.

„Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření pro to, aby genderově podmíněné násilí vůči ženám bylo uznáno jako forma perzekuce ve smyslu úmluvy z roku 1951, upravující status uprchlíků, a jako forma závažné újmy, zakládající potřebu doplňkové/dodatečné ochrany.

Strany zajistí, aby každé zdůvodnění opírající se o tuto úmluvu bylo interpretováno genderově citlivě, a pokud se zjistí, že obavy z perzekuce vyplývají z jednoho nebo více těchto zdůvodnění, žadatelům by měl být v souladu s relevantními použitelnými nástroji udělen status uprchlíka.

Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření pro zavedení genderově citlivých postupů a podpůrných služeb a genderových vodítek při přijímání uchazečů o azyl, včetně rozhodování, zda udělit status uprchlíka či požádat o mezinárodní ochranu.“

Právě tyto formulace a údaje se ale Zdeňku Hrabovi nezdají.

„Tento článek vychází z pojmově úmyslně zmatečného termínu „gender“ a také posunuje princip „obavy před pronásledováním“ na „perzekuci gendrově podmíněným násilím“. Prokazatelnost úmyslu jednání (podmíněnosti – tedy že důvodem násilí je jinakost pohlaví, ne něco jiného), je navíc silně diskutabilní,“ píše Hraba s tím, že spolehlivé prokázání takových skutků bude problém.

„Prokazování motivu (protože ten musí být spolehlivě prokázán) ‚genderově podmíněného násilí‘ je navíc např. přes Středozemní moře a půl Afriky čistá science fiction. To nejde. A pokud to myslí předkladatelé tak, že prokazování bude probíhat ‚s přimhouřeným okem‘, tak to bude tragédie. Pro nás,“ varuje senátor před důsledky schválení takového textu.

„Znovu říkám: Přijměme všechna opatření týkající se ochrany vůči násilí, která z Istanbulské úmluvy plynou a která ještě v našem právním řádu případně nemáme, ale nepřijímejme úmluvu jako takovou,“ vrací se poté Zdeněk Hraba k faktu, že mnoho z toho, co Istanbulská úmluva obsahuje, už v našem českém právním řádu máme a to, co ne, lze podle něj doplnit.

 

Jeho stanovisko může souviset i z výše  zmíněným odchodem z hnutí STAN, které opustil, protože se podle něj posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi, kteří mají rádi a preferují svůj suverénní stát, svůj národ, svůj domov, svou rodinu, značně k prosazování postojů a názorů v podstatě opačných, k aktivistické politice.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tehdy považoval Hrabovo rozhodnutí za přirozené vyústění dlouhodobého procesu. „Jeho názory se postupně vzdalovaly tomu, jaké pozice STAN zastává například v otázce manželství pro všechny, ale i v dalších oblastech,“ napsal tehdy server iRozhlas.cz.

V současné době je Zdeněk Hraba členem Senátorského klubu ODS a TOP 09.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: MaA

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

boj s dezinformacemi

Dobrý den, proč se podle vás šíří dezinformace? Není to náhodou proto, že vy politici špatně komunikujete? Ostatně na špatnou komunikaci této vlády poukazují mnozí. A jak přesně s nimi chcete bojovat? Budete odsuzovat všechny názory, které se neslučují s těmi vašemi? To totiž teď děláte. A ještě je...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Čisté a spokojené Bavorsko se nekoná. Viděli jsme úplně jiné

4:46 Čisté a spokojené Bavorsko se nekoná. Viděli jsme úplně jiné

Bývala to městečka, o kterých se nám jen snilo. Bavorské úhledné vesničky, čistá, „vypíglovaná“ měst…