Česko v závěrech Evropské komise sklidilo chválu za pokrok v reformě soudnictví. Pokročilo podle ní zavádění reforem týkajících se výběru soudců a jejich disciplinárního režimu, které mohou posílit nezávislost justice. Zvýšila se i efektivita občanských, obchodních a správních soudů.
Co je problémem romského etnika v ČR?Anketa
Naopak nedostatky unijní exekutivy spatřuje v zavádění do praxe vládní protikorupční strategie. Problémy má hlavně se střetem zájmů. České zákony podle Komise sice obecně řeší boj s korupcí, nedaří se však převést do praxe vládní protikorupční strategii počítající například se schválením zákonů o lobbingu či ochraně oznamovatelů korupce.
Co Komise hodnotí negativně především, je vývoj v Maďarsku a v Polsku, země se dlouhodobě snaží přesvědčit, aby respektovaly vládu práva a evropské hodnoty. Systém hodnocení všech členských států zavedl Brusel poté, co mu vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly údajnou zaujatost vůči Maďarsku a Polsku.
V maďarském případě má Evropská komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí. U Polska má zase unijní exekutiva výhrady zejména k reformě soudnictví, která podle ní ohrožuje nezávislost soudců. Reformy polského soudního systému včetně posledního vývoje jsou podle Komise nadále důvodem k vážným obavám.
Místopředsedkyně Komise Věra Jourová dnes odpoledne oznámila, že Komise dala Varšavě lhůtu do 16. srpna, aby se podřídila verdiktu Soudního dvora EU z minulého týdne. Podle unijní justice odporuje právu EU nový disciplinární řád polských soudců, který může ohrožovat jejich plnou nezávislost a nestrannost.
Polský ústavní soud však v téže době uvedl, že jiný verdikt soudu EU týkající se téhož problému odporuje polské ústavě. „Pokud se Polsko rozhodnutí soudu v Lucemburku nepodřídí, požádá Komise unijní soud o udělení pokuty,“ uvedla eurokomisařka Jourová.
V rámci komentáře k hodnocení právního státu ze strany Evropské komise Jourová zmínila velké obavy z útoků na evropské novináře. „Z mnoha členských států slyšíme, že jsou novináři a novinářky vystaveni hrozbám a nátlaku,“ zmínila v projevu vysílaném na ČT24, že situace médií a bezpečnost novinářů je v současné době velmi znepokojující. Poukázala také na nedávnou smrt dvou žurnalistů v Řecku a v Nizozemsku.
„Vedle toho máme také zprávy z médií, podle kterých byly určití novináři z EU špehováni, byli pod dohledem, to je neakceptovatelné, protože svobodná média jsou základem pro fungování jakékoliv demokracie,“ zdůraznila dále, že pluralita a svoboda médií je jedním z pilířů druhého ročního hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie.
V Komisi prý hledají cesty, jak v budoucnu zajistit, aby evropští novináři mohli bez obav plně vykonávat svou práci. „Snažíme se nalézt nástroje, jak zaručit bezpečnost novinářů dalších subjektů,“ doplnila Věra Jourová.
Závěrem dodala, že po zveřejnění každé zprávy o právním státu se bude diskutovat na úrovni Evropské rady. „Tato zpráva je preventivní a velice užitečný nástroj, jak dosáhnout našich cílů,“ věří Jourová.
Dnešní hodnocení nemá mít vliv na vývoj řady řízení, která Komise v minulosti zahájila s Maďarskem či Polskem. Může být však jedním z významných zdrojů informací při spuštění nového systému podmiňujícího čerpání unijních peněz dodržováním principů právního státu. Komise k němu poprvé hodlá sáhnout na podzim a europoslanci ji vyzývají, aby s odebráním fondů Polsku a Maďarsku neváhala.
Kromě vývoje v Polsku a Maďarsku upozornila Komise například na sílící omezování svobody a plurality médií ve Slovinsku, které v současnosti EU předsedá. Zhoršující se bezpečnost novinářů včetně zastrašování a útoků jsou však podle Komise jedním ze závažných trendů ve více unijních státech.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
