Merkelová je podle Banáše pragmatická žena, ale nikoliv vizionářka či státník. „Je to politička. A je smutné, že Němci nemají lepší. Tedy i mají, ale politické strany je nepostaví, politická pyramida, která je na ně navázaná, je už vystavěná,“ vysvětlil Banáš. 

Následně se pak pustil do Martina Schulze, kandidáta sociálních demokratů, který Merkelovou vyzve ve volbách na souboj. „Sledoval jsem jeho názory v Evropském parlamentu. Však se jen podívejte, jaké ti lidé mají charizma, jak působí,“ poukázal pak opět na oba kandidáty. 

A vrátil se k Merkelové. „Nevzpomínám si na žádnou její zapamatovatelnou myšlenku či historický akt. Její fenomén bude asi i v tom, že německý volič je do velké míry konzervativní. Chce mít zajištěnu svoji životní úroveň a Mutti Merkel mu to svým způsobem garantuje. A když mu ta životní úroveň neklesá, ačkoli střední vrstva i důchodci to též nemají bůhvíjaké, má pocit jistoty,“ sdělil. 

Banáš pak poukázal také na jeden dominantní fenomén v Německu. „Němci vám mezi čtyřma očima přiznají svůj neustálý pocit viny za druhou světovou válku, jíž jsou neustále vydíraní. A Merkelová tím, že je akceptovaná v politických kruzích, jim dodává určité sebevědomí. Takový pocit, že toto je naše Mutti Merkel, která nás Němce drží na akceptovatelném podstavci. Ale to německé sebevědomí jako velkého historického národa, mi tam právě v důsledku jejich pocitu viny chybí. 

Závěrem se pak Banáš vyjdářil k migrační krizi a k uprchlíkům. „Od svých německých přátel vím, že v některých městech je to velmi napjaté a je to časovaná bomba, která může vybuchnout nejen v Německu, ale i například ve Francii,“ sdělil s tím, že má pocit, že se v Německu uplatňuje takzvaná salámová metoda. „Když něco děláte pomalu, člověk si zvykne, až si najednou poví, však je to dobré, nic se neděje. A tak se potom může stát, že vám někdo začne diktovat podmínky ve vašem vlastním domě, což se už v takzvaných no-go zónách děje,“ uzavřel Banáš. 

Původní text ZDE