Svět dětí se za posledních dvacet let změnil k nepoznání. Tam, kde kdysi zněl smích na hřištích a v lesích, dnes často vládne tichý pohled upřený do obrazovek. Přirozený pohyb nahradila obezita, volnou hru a fantazii vytlačily úzkosti a diagnózy. Dnešní děti jsou zahlcené podněty, přetížené školními požadavky i sociálními experimenty – a paradoxně čím více „pečujeme“ o jejich wellbeing, tím křehčí se zdají být. Rodiče ztrácejí důvěru nejen ve školství, ale i ve zdravotnictví. Místo systémových řešení často narážejí na byrokratické překážky nebo vágní sliby politiků. Jak se tahle realita podepisuje na dětském zdraví? Moderátorka Jana Bobošíková hovořila s lékařkou a političkou hnutí Stačilo! Alenou Dernerovou, která se celý život věnuje dětskému zdraví.

„V době covidové děti rok dva nechodily do školy. A počítače, které jsme jim zakazovali, měli jako jediné vyžití, protože se přes ně dorozumívali. Sociální sítě je tak lapily tak, že se jich do současnosti nezbavily. Populace dnešních dětí je velice křehká, jedná se hlavně o adolescenty kolem šestnácti až osmnácti let, kteří mají neuvěřitelné psychické problémy, s jakými jsem se nikdy předtím nesetkala. Situace je vážná. Velkou část podílu mají i rodiče,“ upozorňuje dětská neuroložka.