Šéf státní kasy věří, že snížení červnové valorizace penzí se podaří vládě prosadit i přes ohlášené obstrukce opozice, která stejně jako odbory kritizuje, že senioři přijdou v průměru tisíc korun měsíčně, aby vláda ušetřila. „Odborům a opozici je asi jedno, jak vysoký bude deficit. Já mluvím o mezigenerační solidaritě. Přijdou generace, které to budou muset všechno zaplatit,“ připomíná Stanjura.
Na dotaz, proč vláda přišla s jednorázovým – a ne se systémovým řešením, tj. s trvalou úpravou mimořádné valorizace, která kvůli přidání jen do procentuální části důchodů zvýhodňuje lidi s vysokými penzemi – Stanjura odvětil, že na to nebyl čas. „Museli jsme řešit dopady války a energetické krize, šest měsíců jsme byli předsednickou zemí Evropské unie. Nás to vytížilo natolik, že na debaty o systémovém řešení zatím nebylo tolik času. Jestli to někdo není schopen zohlednit, tak nevnímá realitu,“ řekl ministr financí.
Toho, že mimořádná valorizace skončí kvůli zrychlenému projednávání a kvůli retroaktivitě u Ústavního soudu, se neobává: „Myslím, že to je v pořádku. My jsme přesvědčeni, že postupujeme v souladu s Ústavou. Pokud má někdo pocit, že ne, tak od toho tady Ústavní soud je,“ poznamenal Stanjura.
Nepřipouští názor, že nárok na plnohodnotnou mimořádnou valorizaci lidem vznikl už v lednu, kdy byly zákonné podmínky pro ni splněny. „Takto to nevnímám, a ani lidi, se kterými jsme se o tom bavili, to takto nevnímají,“ podotkl ministr financí.
Připouští, že právě nyní je ideální čas se pustit do škrtů. „Jsou tu dvě příznivé okolnosti. Máme za sebou úspěšné předsednictví a současně máme příští volby v květnu 2024 a na podzim 2024,“ dodal, že nyní bude čas na debatu o systémových změnách.
„Jedno je úplně jisté, ta opatření nebudou populární. Chcete-li snížit deficit státního rozpočtu, nemáte žádné populární opatření. Budeme poctivě sledovat mezigenerační solidaritu a to, aby byly chystané úspory sociálně únosné,“ pokračoval Stanjura s tím, že to musí mít razantní fiskální dopad.
Následně hovořil také o změnách ve státních příspěvcích u třetího důchodového pilíře. Debata se vede i o tom, že ti, kdo si měsíčně ukládají méně než pětistovku měsíčně, stát příspěvek vyplácet nebude. I o tom, že štědřejší podporu od státu získá ten, kdo si bude spořit více než dnes: „Vedeme o tom debatu. Hlavní pro nás je zvýšit motivaci občanů, aby spořili,“ dodal Stanjura.
Dále vláda zvažuje snížit státní příspěvky u stávajících smluv stavebního spoření. „Snížení státní podpory u stavebního spoření je skutečně jedna z variant, o které velmi vážně uvažujeme,“ zmínil Stanjura. U nových smluv by se mohly státní příspěvky zrušit úplně.
Mimo to je v plánu zrušení celé řady daňových slev: „Navrhnul jsem jich zhruba 10 nebo 11 a poslal jsem je k debatě svým kolegům ve vládní koalici. Všechny jsou ze své podstaty nesystémové a komplikují či zatěžují daňový systém,“ přiblížil Stanjura.
Debata se zde vede o daňové slevě na manželku a na manžela na polovinu, tedy na maximálních 1000 Kč ročně. „To je jedna z věcí, kterou v kontextu hledání úsporných opatření debatujeme," připustil..
Závěrem Stanjura uvedl, že ve hře je zvýšení daně z nemovitostí až o dvojnásobek. „Je to jedna z variant, která se zvažuje, a s ohledem na naše velmi nízké majetkové daně v evropském kontextu by to byl, dle mého názoru, ospravedlnitelný krok,“ dodal ministr financí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
aspan
