Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?Anketa
„Na jednu stranu mnozí – zejména ve vládě – jásali, že inflace konečně klesá, respektive, že ceny nerostou tak rychle jako předtím, na druhou stranu ale slyšíme, že je inflace stále dvouciferná…,“ komentovala Lipovská růst spotřebitelských cen a zdůraznila, že v médiích příliš nezaznívá, že když se podíváme na jednotlivé položky, ty častokrát zdražily meziročně mnohem více než o 11,1 procenta. „Elektřina zdražila o čtvrtinu, teplo a teplá voda o více než 40 procent a cukr o 60 procent,“ poukázala s tím, že není mnoho důvodů k radosti, že se již začíná zdražovat pomalejším tempem.
Pozastavila se též u Národního plánu obnovy a u půjčky, o niž Česko zažádá u Evropské komise. Finance, které si Česko půjčí anebo je získá skrze granty, mají být podle kabinetu použity na „projekty, které nastartují českou ekonomiku, zajistí čistější a levnější energie, lepší dostupnost bydlení nebo moderní vzdělávání“.
„Sice se nebudeme zadlužovat jako Česká republika u bank nebo u nás – občanů, daňových poplatníků, ale budeme se zadlužovat prostřednictví Evropské komise, před čímž už dokonce začala varovat i Národní rozpočtová rada,“ komentovala.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Zajímavé jsou podle ní zprávy médií o průběhu vládních jednání o půjčce, podle nichž se měl premiér Petr Fiala (ODS) „rozzuřit, protože velmi tlačil na to, aby ta půjčka byla přijata a vše bylo připraveno“.
Podle Lipovské však i přesto vláda ve své snaze o půjčku pohoří, jelikož má vycházet najevo, že Brusel si čerpání půjčky podmiňuje tím, aby se realizovaly projekty na „zelené věci“, a nikoliv ty ve školství či infrastruktuře, jak si plánuje česká vláda. Podle Lipovské by u Evropské komise Česko pochodilo, pokud by peníze použilo na „environmentální“ či „genderovou“ agendu, ale „rozhodně ne na něco pevného, jako budou třeba opravy školních budov a podobně“.
Zvykli si lidé v Česku méně pracovat?
Ekonomku nemálo zaujalo také tvrzení viceguvernérky České národní banky (ČNB) Evy Zamrazilové, že si Češi „za covidu“ zvykli méně pracovat, a právě i proto podle ní Česko zaostává.
„Kladu si otázku, zda trh práce v Česku nezačíná být napjatý proto, že lidé nejsou ochotní pracovat tak intenzivně jako dřív nebo jako v jiných zemích. Preferují volný čas a dodatečný výdělek je tolik nezajímá. Nemám to podložené daty, je to spíš pozorování. Třeba ve službách se těžko shání někdo, kdo je ochoten provést službu v rozumném horizontu,“ pronesla Zamrazilová v rozhovoru pro SeznamZprávy.cz.
Lipovská ukázala, že následně Zamrazilová schytala kritiku od množství dalších ekonomů a „šokovaná“ byla i neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, čímž podle Lipovské přebrala štafetu od senátorky Miroslavy Němcové (ODS), jež na to dosud „měla monopol“. Dodala, že Nerudová kromě svého „šokování“ také projevila kritiku vůči tomu, že Zamrazilová uvedla své pozorování a nemá to nikterak podložené.
Fotogalerie: - Členové bankovní rady ČNB jmenováni
Sama se rozhodla podívat, zdali má Zamrazilová pravdu, a skrze informační systém o průměrném výdělku porovnala předcovidový rok 2019 s rokem loňským. „A co se ukázalo? V tomto období klesl počet odpracovaných hodin a ukázalo se, že nejhlubší pokles v počtu odpracovaných hodin byl u nejmladších pracovníků ve věku 20 až 29 let,“ rozebrala Lipovská s tím, že pokud se podíváme na odpracované hodiny, v Česku skutečně vzrostlo čerpání dovolené a méně pracují i lidé ve veřejném sektoru včetně státních úředníků a učitelů. Úředníci pracují méně o třicet minut a učitelé o čtyřicet.
„Není to tedy nesmysl, Zamrazilová udělala chybu v tom, že tvrdila, že to nemáme podložené daty. Máme to podložené daty,“ doplnila ekonomka a podotkla, že není také úplně správné „do jednoho pytle“ házet všechny povolání.
„Vláda se opírá o společnost, která otevřeně lže“
Lipovská se také vrátila ke kontraktu Ministerstva práce a sociálních věcí se společností Behavio Labs, která má za 605 tisíc korun z veřejných peněz zajistit testování emočních reakcí na články k důchodové reformě či v rámci toho provést „online detekci emocí pomocí neurometod“.
Behavio Labs se na svých webových stránkách také chlubí tím, že svou práci konzultují se světovými kapacitami, jako je americko-izraelský profesor psychologie a behaviorální ekonomie Dan Ariely.
„Zaujalo mě, že by tento špičkový ekonom, kterého každý v oboru zná, měl pomáhat společnosti, jejíž služby si najímá česká vláda,“ podivilo Lipovskou, a Arielymu tak napsala dotaz týkající se jeho spolupráce s Behavio Labs. „Asi během pěti minut nám v sobotu došel od Dana Arielyho velmi rozhořčený e-mail, v němž tvrdí, že o ničem takovém neví a se společností Behavio Labs, kterou mimochodem z pětiny vlastní firma Daniela Křetínského, v životě nespolupracoval a vůbec neví, oč se jedná,“ shrnula Lipovská s tím, že po další komunikaci se světovým odborníkem se ukázalo, že jsou zřejmě jeho jméno a fotografie na stránkách firmy „používány nekale“.
„Nepodílím se na tom a opravdu neznám žádné podrobnosti,“ zaznělo od Arielyho v následném rozhovoru pro pořad Aby bylo jasno.
Ing. Marian Jurečka
Vyjádřil se také k účelu takového výzkumu a zdůraznil, že by vědci i vlády měli oblast behaviorální ekonomie využívat „k dobrému, a ne špatnému“. „Myslím, že v této oblasti chceme získat důvěru lidí, a myslím, že to platí i pro vlády. Pokud vláda chce, aby byly programy přijímané s důvěrou, potřebuje, aby věci vysvětlovala transparentním způsobem. Potřebují, aby lidé věděli, že je vláda na její straně, jinak by jí přestali věřit. Budou více podezřívaví a přestanou přijímat její další programy,“ komentoval Ariely.
„Pan profesor jaksi nepřímo potvrdil, že se vláda opírá o společnost, která otevřeně lže veřejnosti a tvrdí, že spolupracuje se světovou kapacitou, a ve skutečnosti tento ekonom o ní nikdy neslyšel, nikdy s ní nespolupracoval a fotografie pochází pravděpodobně například z nějaké konference, kde se s ním někdo z těch účastníků vyfotografoval,“ shrnula ekonomka Lipovská.
Celý pořad můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
wylly
