Koleduje se po domech, koledníci pronášejí veršovaná přání a hlavně šlehají ženy a dívky zelenými proutky, které údajně přinášejí "pomlazení". Velikonoční pomlázka je doložena už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve 14. století. Koledování je ovšem na Velikonoční pondělí tradicí nejen v těch regionech, kde jsou lidové zvyky obecně živější, ale třeba i v Praze a v jejím okolí.
Dnešní vyplácení pomlázkou má zřejmě velmi starý původ, stejně jako zdobení vajíček. Teprve později se z těchto zvyků stala zábava. Chlapci a muži dovedou uplést z osmi, 16 i více prutů pletence pomlázek. Ty malé jsou zpravidla určeny ke šlehání, zatímco objemné "žíly", "korbáče" a "tatary" nosili - a místy ještě nosí - chlapci s sebou při koledě jako symbol svého stavu.
Na oplátku dostávají barevná vajíčka, dnes již ale i různé pochutiny nebo alkohol. Kde se rozdávají kraslice, měla by vajíčka být vždy plná a malovaná, neboť prázdné výdumky věstí opak života a plodnosti. Kraslice je obecně užívaným názvem pro malované vejce, jelikož nejvýznamnější barvou je červená (původně ze staročeštiny krásný - červený).
Zdobných technik je spousta a malování kraslic ve velikonočním čase je dodnes v mnoha rodinách oblíbenou činností.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
