„Na Ukrajině se stal prezidentem oligarcha Porošenko, který tak vystřídá oligarchu Janukoviče. Díky jarnímu vyhlášení pučistické vlády, že na území Ukrajiny bude zakázané užívání ruštiny v úředním styku, vypukly separatistické tendence, které dnes po několika měsících mají rozměr regulérní občanské války. Současná pučistická vláda separatisty nazývá teroristy a uvažuje o vyhlášení výjimečného stavu v oblastech bojů. Separatisté kyjevskou vládu nazývají fašisty a jsou odhodlaní bojovat za možnost odtržení východních území od Ukrajiny,“ uvedl jeden z autorů projektu Debatního klubu na téma Ukrajina.

„Ukrajina má jeden veliký problém – nikdo neví, co to vlastně Ukrajina je. To území sestává z různých historických částí, které dlouho žily odděleným způsobem a postupně se během expanze SSSR vytvořila Ukrajina v uspořádání, jak ji známe teď. To je dílo Stalina,“ shrnul na úvod Stanislav Novotný.

Komplikovaným státem je Ukrajina i dnes, ale nejenom ve východních oblastech. Natallia Sudlianko zmínila celou řadu „separatistických“ tendencí v některých západních částech, kde se rozšiřují nálady ze strany polských či maďarských menšin o připojení k Polsku a Maďarsku. „Ukrajině dnes chybí státník, který dokáže lidi sjednotit. Jenže to je problematické, když pro východ je hrdina maršál Žukov a pro západ Bandera,“ sdělila.

„Spojit úplně různé systémy hodnot, kde pro jedny je Bandera vlastenec a osvoboditel Ukrajinců a pro druhou část je to bezcitný vrah, tak spojit tohle dohromady a udělat z toho stát, je úkol pro člověka s obrovským citem pro různé kultury, zvyky a národy. A takový člověk na Ukrajině chybí,“ pokračovala Sudlianko.

Podle Novotného je neoddiskutovatelné, že v samém začátku majdanských protestů to část lidí myslela skutečně dobře, chtěli se zbavit vlády oligarchů. „Takže z tohoto pohledu šlo o spravedlivý protest, ale to, co se dělo dál, už bylo špatně a mezinárodní vliv tam sehrál negativní roli,“ konstatoval někdejší policejní prezident.

Natallia Sudlianko však upozornila na to, že radikální síly jako Pravý sektor se nezrodily až na Majdanu, ale byly dlouhodobě připravovány a měly výcvikové tábory. „Ta situace by vznikla stejně, dříve nebo později by na to došlo, protože bylo všechno připravené,“ podotkla.

Hosté Debatního klubu se výrazněji dotkli také mezinárodního vlivu a zájmů některých států a velmocí na Ukrajině. „Řeknu jeden příklad. Syn viceprezidenta USA Joe Bidena se dostal do vedení jedné ukrajinské společnosti. Pak se zjistilo, že tato společnost má zájem o břidlicový plyn, jehož největší ložiska se nachází v oblasti Slavjansku, jenže to vůbec není tak jednoduché, protože ta společnost patří do širokého kruhu rodiny Janukovyče. Zájmy se natolik prolínají, že každý to může hodnotit jinak,“ konstatovala šéfredaktorka Pražského telegrafu.

Podle ní se v souvislosti s mediálním referováním nemůžeme jednoduše dostat k pravdě, protože má spoustu odstínů, ale můžeme se dostat k faktům. „Důležité je dodávat lidem fakta a samotné hodnocení nechat na nich. Jakmile začnou moderátoři nebo redaktoři přidávat vlastní hodnocení, z novinařiny se stává propaganda, která bude vždycky na té či oné straně,“ dodala v Debatním klubu Natallia Sudlianko.

• Další podrobnosti o aktuálním Debatním klubu ZDE

Fotogalerie: - Suvenýry z Kyjeva

Psali jsme:

Porošenko chce prý krizi na Ukrajině vyřešit do tří měsíců

Obama, Hollande, Cameron. Jak se zachovali k Putinovi a co mu řekli?

Kyjev zavřel osm hraničních přechodů do Ruska

Hollande jednal v Paříži půldruhé hodiny s Putinem

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.