Nejvíce Macháčka rozčílilo to, že podle tvrzení některých ústavních soudců je je EET protiústavní. Soudci Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř se svým stanoviskem lišili od většinového názoru Ústavního soudu, který za protiústavní označil některé části zákona a mimo jiné zastavil rozjezd třetí a čtvrté vlny EET v příštím roce, dokud zákonodárci přesně neurčí, koho se má týkat.
Tento výsledek lze tak prý považovat za Babišův neúspěch s nejistým výhledem v názorově roztříštěné sněmovně. Zmíněná pětice soudců však šla ještě dál a zaútočil na ně šéf ideového think-tanku hnutí ANO.
„Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou (legitimním cílem). Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat,“ uvedl Macháček z jejich stanoviska.
A za ocitování prý stojí i další část z „filozofování ústavních soudců“. „Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny a samozřejmě i daní.“
Dále také uvedli, že stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost.
„Takové ‚filozofování a mudrování‘ nesouvisí s ústavou a k likvidaci živnostníků nedochází,“ řekl Macháček. Podle komentátora deníku Forum24.cz Jiřího Sezemského ale souvisí a dochází. „To by jen ideový vlajkonoš hnutí ANO nesměl žít ve slonovinové věži odtržený od reality a vytrhávat pojmy z kontextu,“ napsal.
Macháčka zejména rozčílil výrok „daňová disciplína není vždy tou nejvyšší hodnotou“. Už ale nedodává, že ústavní soudci jej uváděli v souvislosti s drobnými podnikateli, kterým má stát administrativu spojenou s podnikáním co nejvíce ulehčit poté, co důkladně prověří všechny možnosti nikoli tak invazivního systému daňového dohledu.
Podle komentátora by měl Macháček úvést také, pokud se na portálu Institutu pro politiku a společnost tituluje jako „jeden z nejlepších ekonomických komentátorů a analytiků“, že drobní podnikatelé vlivem uplatnění výdajových paušálů a daňových odpočtů daně z příjmu do výše zhruba čtyři sta tisíc korun ročního příjmu neplatí.
Zavedení a provoz EET pro ně prý znamenají zbytečné náklady navíc a stát na nich stejně nic nevydělá. Celkový daňový přínos u prý malých podnikatelů je v porovnání s daňovými úniky velkých firem marginální.
„Co je však na tomto expozé myšlenkového trustu hnutí ANO nejhorší? Trefuje se do ústavních soudců, kteří se zastali malého podnikání. Na druhou stranu od vzniku institutu nevěnoval jedinou kritickou větu podnikání svého chlebodárce, které je do značné míry závislé na dojení státu miliardovými daňovými úlevami, investičními pobídkami a dotacemi všeho druhu, někdy na hraně zákona,“ dodal komentátor.
Původní zdroj ZDE.
„Doposud navíc není vyšetřování vydání korunových dluhopisů Agrofertu v celkové hodnotě jeden a půl miliardy korun uzavřeno. Babiš jako jediný majitel svému holdingu půjčil peníze s úrokem šest procent na deset let, ačkoli v té době dostával bankovní úvěry v průměru za necelá dvě procenta. Jen loni a letos do května mu tyto dluhopisy vynesly nezdaněných sto osmdesát milionů korun,“ upřesnil.
„Pokud vydáváte soukromé emise svým známým privátním investorům v objemech desítek milionů až jednotek miliard korun, tak nominální hodnota každého jednotlivého dluhopisu jedna koruna za mě nemá byznysově vůbec žádné opodstatnění jiné, než dosáhnout na daňové výhody. To přesně naplní definici zneužití práva,“ sdělila bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.
Komentátor objasnil, jak to tedy podle něj s daňovými úlevami pro Agrofert je. „Jen jeho provoz na výrobu biopaliv Preol dosáhne do roku 2019 na daňových úlevách celkovou podporu šest set milionů korun, což je zhruba čtyřicet procent na jeho výstavbu. V roce 2015 dosáhl Preol tržby téměř šest a půl miliardy korun, z toho mu vznikla daňová povinnost přes třiapadesát milionů. Díky daňové úlevě však zaplatil jen 363 tisíc a jeho představenstvo současně navrhlo vyplatit dividendy ve výši dvě stě milionů korun,“ řekl.
Pokud tedy Jana Macháčka dráždí výroky ústavních soudců vztažené na nejmenší podnikatele, měl by se prý nejdříve zaměřit na „daňovou disciplínu“ majitele Agrofertu. „Takového výkonu však není schopen, tak si raději kopne tam, kde se zavděčí,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
