Turecký prezident Recep Erdogan zareagoval na uváznutí jednání mezi EU a Tureckem o zrušení vízového styku před několika dny stažením pohraničních hlídek na několika místech linie dotyku s Evropou. Na pochod do EU si ihned vydalo několik desítek tisíc migrantů. Erdogan dohodu oficiálně nevypověděl. Jen její část přestal plnit. Stejně jako EU neplní jinou část týkající se zrušení víz. Může jít o jednu z forem použití „migrační zbraně“ k potrestání EU. Stejně tak ovšem může touto cestou usilovat o vyplacení další a větší tranše „migračního výpalného“.
O benevolenci tureckých úřadů vůči migraci již před časem informoval řecký tisk
Podle zpravodajského serveru chorvatského deníku Jutarnji Vijesti táhne nyní Balkánem směrem na Chorvatsko víc než 60 tisíc migrantů. V různě velkých skupinách hledají nové migrační trasy na cestě přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu. Stará trasa z roku 2015 vedoucí z Řecka přes Makedonii a Srbsko je nyní neprůchozí. Makedonské a srbské hranice střeží početné jednotky pohraniční stráže značně posílené armádními jednotkami. Migranti tedy nyní hledají nové trasy.
Jejich předvoj o síle asi 5 až 6 tisíc mužů již dorazil do Bosny. Bosenská federace je na centrální úrovni prakticky paralyzovaná. Od války v letech 1992 až 1995, kterou ukončila Daytonská mírová dohoda, sice federální orgány existují, ale fakticky téměř nefungují. Jedinou činnost, kterou provádějí, jsou jednání s EU o budoucím členství v Unii.
Muslimskou částí Bosny, která je označována jako Federace Bosny a Hercegoviny, skupina několika tisíc uprchlíků prošla bez nejmenších problémů. Část z nich dokonce stanuje na náměstí hlavního města Sarajeva. Stovky dalších obsadily prázdné domy na hranici se srbskou částí, která je označována jako Republika srbská v Bosně. Bývalé frontové linie z bosenské války jsou na mnoha místech nyní vyklizené do hloubky několika kilometrů. Bývalé válečné strany v těchto pásmech oddělují hlídky mírových sil OSN (SFOR). Ty však nemají od Rady bezpečnosti OSN žádný mandát k bránění migrantům v průchodu.
Armádní mobilizace bosenských Srbů
Na zhoršení bezpečnostní situace reagoval ve středu 16. 5. 2018 prezident Republiky srbské v Bosně Milorad Dodik vyhlášením částečné mobilizace armády. Prezidentským dekretem nařídil od čtvrtka 17. 5. 2018 povolat do zbraně 4 ročníky vojáků v záloze. Postupně během roku by se povolaní záložáci měli vystřídat při ochraně hranic i vnitřního území. Při vyhlášení mobilizace uvedl, že se vynasnaží, aby silové složky ochránily dosavadní styl života. „Vůbec si nepřejeme, aby došlo ke změně struktury obyvatelstva a přijmeme taková opatření, abychom zabezpečili majetek a bezpečnost našich lidí,“ prohlásil bosenskosrbský prezident Dodik. Současně přitom vyzval federální vládu v Sarajevu, aby provedla úplné uzavření stáních hranic pro migranty. Podobně jako to udělalo v roce 2015 Maďarsko a později i Srbsko a Makedonie. Centrální bosenská vláda označovaná jako Rada ministrů však na tento požadavek zatím nereagovala.
Bosna a Hercegovina je od války v letech 1992–1995 protektorátem OSN. Formálně jde o federální stát složený ze tří samosprávných obvodů: Republiky srbské v Bosně, Federace Bosny a Hercegoviny a distriktu Brčko. Část správních funkcí v zemi mají vykonávat federální orgány, kterými jsou kolektivní Předsednictvo, Rada ministrů a Státní parlament.
Předsednictvo má 4 členy, kteří jsou voleni přímo z jednotlivých oblastí. Jeden je Srb, jeden Chorvat a dva členové jsou muslimové – nyní v rámci politické korektnosti označovaní jako Bosňáci. Ačkoli většina takto úředně evidovaných obyvatel sama sebe označuje jako muslimy.
Bosenského premiéra, označovaného jako předseda Rady ministrů, by podle provizorní ústavy mělo jmenovat a odvolávat na základě návrhu ve formě parlamentního usnesení kolektivní předsednictvo. Premiér by si pak měl o své vůli jmenovat a odvolávat své ministry. Ve skutečnosti je však praxe taková, že do činnosti vlády mnohem více než Státní parlament zasahuje Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu (OHR). Jde o jakousi formu protektora, který je jmenován Radou pro implementaci Daytonských mírových dohod. Má obrovské pravomoci, mezi nimiž je možnost odvolat kteréhokoli člena federální vlády bez ohledu na názor parlamentu. Nebo dokonce parlament i rozpustit. Stejně tak může suspendovat i jednotlivá rozhodnutí vlády. A v některých případech může vyhlásit i dočasnou nebo trvalou neplatnost některého federálního právního předpisu. Ve vztahu k jednotlivým republikám, které tvoří součást federace, jsou však pravomoci OHR podstatně omezené. Pokud by protektor chtěl zasáhnout proti republikovým představitelům, tak by k tomu potřeboval souhlas Řídícího výboru OHR. V něm zasedají zástupci USA, zemí EU a Ruska. Každý z nich má právo veta podobně jako v Radě bezpečnosti OSN.
V průběhu času došlo k tomu, že orgány republik tvořící Federaci Bosny a Hercegoviny převzaly na samosprávném principu téměř všechny pravomoci státní správy. Etničtí Srbové, Chorvaté a muslimové – nyní označovaní jako Bosňáci – si více méně žijí ve svých republikách odděleně. Vzájemně je od sebe oddělují koridory střežené vojsky SFOR. Činnost federálních orgánů je po řadě zásahů protektora prakticky paralyzována.
Chorvatsko posiluje policii na hranici
Ve středu 16. 5. 2018 vyhlásil chorvatský ministr vnitra Davor Božinović nejvyšší policejní pohotovost. Do okresů, které sousedí s Bosnou, ihned odeslal policejní posily z ostatních částí Chorvatska. V policii po celém Chorvatsku byly do odvolání zrušeny dovolené. Velitel každého policejního okresu, který nesousedí s Bosnou, musel ihned převelet na hranice veškeré rezervy. Do příštího týdne má být počet policistů na hranicích zdvojnásoben. Vláda ve středu jednala i o možnosti nasazení chorvatské armády na hranicích. Zatím se však rozhodla si ji ponechat v záloze.
Podle deníku Jutarnji list se Chorvatsko může dostat „do kleští“.
Rakouská armáda na hranicích
Nová rakouská vláda kancléře Sebastina Kurze již po svém jmenování počátkem roku rozhodla o nasazení armády na hranicích. Od března jsou postupně vytvářeny zvláštní vojenské oddíly pohraniční stráže. Ve středu v noci rakouská vláda na návrh ministra obrany Maria Kunaseka rozhodla vyslat na východní hranici další pohotovostní brigádu s cílem posílit ostrahu hranice.
V dubnu rakouská vláda na návrh ministra vnitra Herberta Kickla vydala nařízení, podle něhož mají být všichni migranti, kteří do země vstoupí ze sousedních států za účelem azylového řízení, neprodleně deportováni do země, odkud do Rakouska přišli. Nové nařízení vlády vychází ze stále ještě platného systému společné azylové politiky EU označované jako Dublin III. Podle ní má migrant, který v EU žádá o azyl, svoji žádost předložit v první členské zemi EU, na jejíž území vstoupí. Rakousko podle něj již deportovalo do Slovinska několik desítek nových migrantů.
Je to jen předvoj?
Otázkou ovšem je, jestli provizorní chorvatský a rakouský systém ochrany hranic vydrží. Podle bosenskosbrkého prezidenta Milorada Dodika, kterého citoval server Jutarnji Vijesti, migranti na trase z Turecka do Chorvatska budují něco jako systém karavanserajů. „Ti, co jsou nyní na cestě, to jsou jen průzkumníci. Hledají nové trasy, zkoumají terén a vytvářejí záchytné body,“ varoval Dodik. Malé tábory migrantů jsou podle něj rozmístěny po cestě vždy v odstupu jednoho dne chůze.
Prezident Republiky srbské v Bosně upozornil rovněž na to, že na turecké části hranice s Evropou čekají stovky tisíc uprchlíků. A brzo se mohou dát na pochod také.
Naši politici zatím jednají o tom, jestli posílat více českých vojáků na mise NATO do zahraničí. Přitom vláda od štábního cvičení z roku 2016 ví, že česká armáda není při současném počtu vojáků schopna střežit hranici v délce více než tří okresů. Hranice před migranty není naše armáda při zajištění rotací trvale schopna uhlídat ani ve spolupráci se všemi policisty, celníky a příslušníky vězeňské služby.
Brusel je v klídku
Evropský komisař pro otázky vnitra a migrace Dimitris Avramopulos upozornil, že navzdory tomu, že z Turecka do Řecka přichází stále více migrantů, je situace stále výrazně lepší než před uzavřením dohody s Ankarou. „Mohu vám říci, že situace je pod kontrolou,“ řekl Avramopulos. Migrační dohoda s Tureckem podle něj celkem funguje.
Eurokomisař zároveň odmítl, že by EU na turecko-řecké hranici chtěla postavit plot. „Jsme proti stavění zdí,“ řekl. „Evropa nikdy nebude pevností,“ dodal.
autor: Martin Kunštek
