Několik hodin poté, co v pátek šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rezignoval z funkce a prezident Volodymyr Zelenskyj ho z funkce odvolal, oznámil Jermak americkému listu New York Post, že se chystá na frontu. Jeho odstoupení následovalo poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
„Jdu na frontu a jsem připraven na jakákoliv odvetná opatření,“ napsal Jermak deníku New York Post v textové zprávě, ve které se označil za čestného a slušného člověka, jenž sloužil Ukrajině. „Byl jsem zneuctěn, moje důstojnost nebyla ochráněna, přestože jsem od 24. února 2022 v Kyjevě,“ napsal dále s odkazem na den, kdy do jeho vlasti vpadla ruská invazní vojska a napadená země se jim od té doby brání. „Možná se ještě uvidíme. Sláva Ukrajině!“ napsal Andrij Jermak. Takové dramatické prohlášení o „odchodu do první linie“ má podle Šika zřejmě signalizovat pocit obětavého vlastenectví a vyvolat pocity soucitu.
Jak ale Šik upozorňuje, jeden z velkých kritiků Zelenského, bývalý ukrajinský poslanec Oleksandr Dubinský, nyní naznačil, že „Jermak neodjel na frontu bojovat, nýbrž se schovat, čímž mu detektivové nemohou doručit oznámení o podezření ani soudní předvolání.“
Šik připomněl, že poslanec Oleksandr Dubinskij má dlouhou historii problémů se zákonem – byl vyšetřován kvůli daňovým únikům, neoprávněnému obohacování i nedovolenému opuštění Ukrajiny. Později ho bezpečnostní služba obvinila ze „zrady“, přičemž trest si odpykává ve vězení, které sám označuje za „politickou objednávku“. Od té doby podle Šika Dubinskij otevřeně útočí na Zelenského, požaduje jeho odstoupení a popisuje jeho styl vládnutí jako „autoritářský“.
Dubinskij nyní tvrdí, že velitelé jednotek na frontě odmítli zařadit Jermaka do bojových struktur a že k převelení údajně došlo až na osobní žádost prezidenta. „Je tam jen fyzicky, nemá žádné úkoly ani přidělenou pozici,“ cituje Šik Dubinského slova.
Geopolitické šachy; podle Šika jde o širší tlak USA, nejen o korupční aféru
V době, kdy jsou na stole úvahy o americkém mírovém plánu, připomíná Pavel Šik analýzu irského novináře Gerryho Nolana. Ten nedávno popsal, že Jermakův pád zapadá do širšího obrazu geopolitického tlaku, v němž Ukrajina hraje jen omezenou roli. Podle Nolana nejde o žádný korupční skandál ani o selhání Jermaka, ale o „tlak Washingtonu, který bouchá pěstí do stolu“. Tvrdí, že kauza je spíše výsledkem snahy Spojených států přenastavit kontrolu nad ukrajinskou politikou. Nolan k tomu dodává, že razie ze strany NABU měla Zelenskému připomenout, že „válka není jeho věcí, mírový proces není jeho věcí, a že vodítko kolem ‚Bankovské‘ (myšleno sídlo prezidentské kanceláře na Bankové ulici) v Kyjevě drží Washington“.
Jermak byl mnohem víc než pouhý šéf kanceláře. Patřil k nejužšímu vedení režimu a fungoval jako „stínový architekt“, přes kterého procházelo prakticky vše – od jmenování a personálních čistek, přes kontakty s oligarchy až po každou žádost Západu a veškerá klíčová válečná rozhodnutí. Rychlost jeho rezignace podle Šika ukázala, že jde nejen o korupční aféru, ale o načasovaný krok „jediného aktéra, který může takovou páku použít – a tím je Washington“.
„Realisté nyní chtějí kontrolovaný diplomatický odchod, který zachová tvář a tiše zafixuje územní ztráty, zatímco Washington bude tvrdit, že ‚zajistil mír‘. Zelenskyj se brání každému centimetru tohoto obratu, protože mír znamená konec jeho moci. A Jermak byl neotřesitelným pilířem tohoto odporu, chránil Zelenského před jakýmkoli tlakem na vyjednávání a byl filtrem, který bránil nežádoucím zprávám v tom, aby se dostaly k prezidentovi. Jeho odstraněním prostřednictvím razie NABU izolovaly USA Zelenského,“ dodal Pavel Šik.
Evropští lídři se bojí míru více než války
Šik tvrdí, že v EU roste panika, protože evropským lídrům může mír přinést nepříjemné otázky – proč obětovali vlastní průmysl, energetickou bezpečnost i ekonomickou stabilitu kvůli válce, kterou teď sám Washington zvažuje ukončit. Podle Šika Brusel podporoval Zelenského ne z přesvědčení, ale z politické sebezáchovy, aby odsunul vlastní odpovědnost a aby se vyhnul zúčtování. Washington si chce zachovat tvář, zatímco Brusel chce oddálit nevyhnutelné. Spor je podle Šika o tom, kdo bude držet časový harmonogram konce války: „Washington to chce zvládnout, a Kyjev to chce popřít. Pouze jeden z nich má moc diktovat tempo – a tím není Evropa.“
Moskva pozorně sleduje chaos a rozpory uvnitř Západu a chápe, že to pro Rusko představuje výhodu. „Putinovo poselství je chladné a konzistentní – buď se budou jednání odehrávat za podmínek, které odrážejí realitu na bojišti a řeší základní příčiny konfliktu, nebo Rusko bude pokračovat v ničení sil NATO, dokud nezůstane nic, o čem by se dalo jednat,“ píše Šik, a že „pro Rusko vedou obě cesty k vítězství, nemá důvod spěchat; je to Západ, kterému dochází čas, zbraně, jednota a důvěryhodnost“.
Teprve až evropská veřejnost pochopí, že lídři obětovali prosperitu, průmysl i geopolitickou autonomii kvůli válce, „bude politické zúčtování otřesné“. Podle Pavla Šika pád Jermaka může znamenat „konec jedné éry“ a „začátek kolapsu EU“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Věříte, že tlak Spojených států sehrál zásadní roli v odchodu Jermaka z funkce?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
