Nejprve Miloš Zeman přijal demisi jedné vlády, a tak podle Pavla Rychetského logicky nemohl dát možnost sestavit vládu těm samým lidem. Opozice s Bohuslavem Sobotkou v čele mu ale novou vládu odmítla, protože chtěla předčasné volby. „Kdo mu zůstal k dispozici v té sněmovně? Několik přeběhlíků, několik ‚veverek‘ z Věcí veřejných…“ vyjmenovával v Interview ČT24 předseda Ústavního soudu.
„Kam byste sáhla?“ optal se i moderátorky Daniely Drtinové, ale odpovědi se nedočkal. „Prostě ta situace nebyla jednoduchá, jak se může na první pohled jevit,“ míní Rychetský. „Ta situace pro pana Zemana byla velmi svízelná. Stejně, jako je svízelná pro celou zemi,“ dodal.
„Nejen že formálně neporušil ústavu, ale ani fakticky,“ tvrdí Rychetský. Podle něj prezident jednoduše neměl příliš možností. Ještě mohl zkusit projednat podporu Jiřímu Rusnokovi předtím, než jeho vládu jmenoval. Nebo mohl celou situaci protahovat jako předchozí dva prezidenti, dodal Rychetský. „Ale nemyslím si, že by to bylo moudřejší,“ uvedl.
Šéf Ústavního soudu v pořadu popisoval i nastalou situaci, kdy zřejmě bude rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Pro některé normy totiž nastane „zvláštní“ režim. „Pokud tato Poslanecká sněmovna ještě nějaké normy v třetím čtení schválí a postoupí Senátu, tak bude úspěšný ten legislativní proces, pouze pokud Senát vysloví souhlas nebo se jím v zákonné lhůtě nebude zabývat,“ vysvětloval.
„Nová Poslanecká sněmovna nemůže navázat na rozdělanou práci té staré,“ dodal. Znamená to tedy. že pokud nějaká norma nebude úspěšná u Senátu, „spadne definitivně pod stůl“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
