Karel Janeček se střetl s ostatními kandidáty. Už se ví, proč do toho šel

26.10.2022 16:17 | Reportáž

V klimaticky, ekonomicky i sociálně vyhrocené době není čas na dekorativní pojetí nejvyšší státní funkce. Prezident/ka má moc ovlivnit společenskou atmosféru i povahu vládnutí v zemi. Jak se vybraní kandidující stavějí k výzvám nejbližší budoucnosti? Jakým způsobem míní přistupovat k naléhavým problémů chudoby a nerovnosti, kolabujícího životního prostředí, narůstajícího sociálního konfliktu v doufejme brzy poválečné Evropě? Co udělají pro to, aby se v Česku dalo dobře žít? Hosty Inspiračního fóra byli Pavel Fischer, Marek Hilšer, Karel Janeček, Danuše Nerudová a Josef Středula.

Karel Janeček se střetl s ostatními kandidáty. Už se ví, proč do toho šel
Foto: Screen: FCB
Popisek: Prezidentská debata Inspiračního fóra

Anketa

Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?

75%
19%
hlasovalo: 18758 lidí
Úvodem se Janeček vyjádřil k tomu, jak se to stane, že se člověk rozhodne být prezidentem. „Mně se to stalo tak, že ke konci předminulého roku jsem přemýšlel o tom, co se situací, kterou já jsem vnímal, že se děje obrovské ohrožení pro naši svobodu, vzhledem k tomu, co se vyvíjelo v situaci s covidem. A přemýšlel jsem, co bych s tím mohl ještě aktivněji podniknout. A v ten okamžik mi přišla myšlenka, že budou prezidentské volby. Věděl jsem, že prezident má nikoliv až takové pravomoce, primárně, ale má obrovský vliv, protože má pozornost lidí, lidé naslouchají prezidentovi – a že toto by byla moc důležitá možnost i příležitost k tomu, jak ovlivnit, jak pomoci tomu, abychom naši svobodu chránili. Abychom jako lidé dokázali respektovat ostatní, abychom se dokázali sjednotit, abychom dokázali sjednotit tu rozdělenou společnost, kde jsme. A v okamžiku, kdy jsem dostal tuto myšlenku, tak to byl takový ha efekt, jsem měl v okamžiku to rozhodnutí na 121 procent, že do toho rozhodně půjdu, udělám pro to maximum,“ zmínil Janeček. Cestou se pak podle něj jen měnila strategie, jakým způsobem, to se postupně krystalizovalo. „Nicméně to rozhodnutí bylo naprosto pevné od začátku a pevné zůstalo celou tu dobu,“ dodal. Následně ještě doplnil, že by jako prezident vyhnal za naše hranice lež a manipulaci s virem covid-19.

Na obdobnou otázku, a to jak by prospěl své zemi v roli prezidenta, odpovídal senátor Marek Hilšer. „V této republice je mnoho lidí, kteří by mohli této republice prospět velmi dobře. Spíš mně vždy připadlo, že je potřeba zvednout tu hozenou rukavici. A já nechci mluvit úplně o sobě, řeknu, co mě trápí. Mě trápí – a trápila už před těmi pěti lety, mě trápila krize důvěry. Silná krize důvěry ve stát, silná krize důvěry v demokratické instituce,“ popsal Hilšer, jenž by chtěl obnovit tu důvěru. „Nedůvěra sžírá společnost, rozkládá ji. A myslím si, že se to ukazuje i v těch krizích, které tady byly. Vidíme, že když občané, lidé nemají důvěru v ten stát, v instituce, v premiéra, z jakýchkoliv důvodů, tak to může mít velmi špatné důsledky,“ dodal Hilšer. 

Šéf odborářů Josef Středula následně odpovídal na otázku, zda neuvažoval nad tím, že v současné roli by mohl být více platný pro společnost než v roli prezidenta. „Těch úvah je vždy více, není to jenom jedna jediná. Ale speciálně tady k této. Právě si myslím, že to, co umím a dovedu, bych mohl právě dát více lidem, nejenom těm... – jsem odborový předák, takže pracuji pro ty, kteří mě do té funkce zvolili, to znamená pro odboráře, pro zaměstnance. Ale myslím si, že ta zkušenost s tím vyjednáváním, zkušenost s tím, že vyjednáváte s protipóly, tím, že nejsem členem žádné politické strany, znám tu politiku velmi dobře, přestože tím politikem nejsem... Ta šance tady je obrovská skutečně spojit někdy to nespojitelné. Politik, a obzvlášť v té nejvyšší ústavní funkci, je někým, kdo musí přispět k tomu, aby se společnost k sobě vrátila. Musí najít ten způsob. A ten, který je determinován politickými stranami, bude na tom vždy hůř, než ten kdo není determinován politickými stranami. A pokud hájíte 30 let lidi, tak víte, co je všechno trápí, jaké ty problémy jsou, jak to vypadá na té nejnižší úrovni, stejně jak to vypadá v té úrovni evropské či světové. A to si myslím, že je obrovská možnost, která se dá rozhodně využít,“ odpověděl Středula. 

Svým kolegům říká, že to je win-win. „Říkám, že můžou ztratit Středulu předsedu, ale můžou získat...“ dodal.

Ekonomka Danuše Nerudová
Zdroj: Facebook

Nerudová pak dostala otázku na placení své kampaně a na to, kdo by měl prospěch z jejího vítězství. „Z mého vítězství budou mít prospěch všichni občané, protože já jsem připravena nabídnout svoje nejlepší roky života a na vrcholu sil služby lidem a tomu, aby za pět let naše země byla zemí, která bude vzdělaná, zemí, která bude sociálně soudržná, zemí, která bude dbát na udržitelnost a zemí, kde bude odolná společnost. A kdo mi platí kampaň? Ten bankovní výpis, který visí na našem webu, je už dlouhý asi tak jako toaletní papír,“ zmínila Nerudová. Sponzoři podle ní z její podpory mít žádný prospěch nebudou.

A jak jedná se svými sponzory o společném zájmu senátor Pavel Fischer? „Mám zřízený transparentní účet, je tam necelý milion. A se všemi, kdo mě chtějí nějak doprovodit nebo podpořit, mluvím. Mluvím o svých prioritách, jaká mají očekávání a také o tom, co je v současné chvíli pro ně nejtěžší, protože žijeme v současné době ve velmi složité situaci. Energie vyletěly nahoru, lidé mají obavu z toho, jak se srovnají s těmi měsíčními platbami a podnikatelé jakbysmet. Takže tohle je moje téma,“ zmínil Fischer.

„Jsem známý natolik, že vědí, co v Senátu dělám, takže to mám z tohoto pohledu asi mnohem jednodušší. Dělám zahraničí, obranu a bezpečnost,“ poznamenal dále.

Dvojnásobná vražda gayů na Slovensku

Kolik procent Čechů má podle vás za to, že lidé LGBTQ+ by měli mít stejná práva jako ostatní lidé? Zazněla otázka na všechny prezidentské kandidáty. 65 procent, řekla Nerudová, 57 Fischer, 55 Středula, 61,8 Janeček, 67 Hilšer. Pravdu měl Fischer – 57 procent. 

Senátor Pavel Fischer
Zdroj: Facebook

Umějí si jednotliví kandidáti představit, že by vystoupili v roli aktivisty? „Chtěl bych ocenit, že se ptáte na chování hlavy státu zrovna v takové situaci. Prezidentka Čaputová se zachovala naprosto skvěle. Projevila humanitu a lidskost a dokázala projevit city tam, kde vlastně společnost úplně ztuhla, z toho šíleného činu. Za mě má jedničku s hvězdičkou,“ řekl Fischer.

„Toto musí být součástí prakticky každodenní agendy prezidenta či prezidentky republiky. Protože v České republice máme stále velké množství nerovností, to není jenom o této komunitě, to je také o lidech, kteří jsou postižení, je to otázka postavení žen ve společnosti, těch věcí, které máme nedořešeny, je obrovská spousta a prezident republiky v tom musí sehrát klíčovou roli, právě proto, že je tím, kdo může ovládnout ten český společenský diskurz, který může a musí udělat mnohé proto, aby ta společnost byla společností 21. století. Nezáleží na zemi, záleží na ochotě,“ podotkl Středula. 

Další otázka se týkala toho, na které skupině lidí daným kandidátům záleží nejvíce a na kterou budou klást důraz. „Děti,“ odpověděl Fischer. „Občani České republiky,“ řekla Nerudová. „Rodiny s dětmi,“ zmínil Středula. „Vzdělání dětí,“ řekl Janeček. „Senioři,“ zaznělo od Hilšera.

Klimatická změna. Co s ní?

Probíraným tématem současné doby je také klima. Co by jako prezident dělal za konkrétní kroky Pavel Fischer? „Začal bych malými krůčky. Obora Lány by neměla být lomem, kamenolomem nebo těžařským místem pro těžbu dřeva, jak se to stalo teď, a to v rozporu se zákony ČR. To je potřeba pojmenovat. Tam je možné se chovat velmi ekologicky a šetrně. A vlastně ohleduplně a udržitelně. Ale teď k těm prezidentským pravomocem. Prezident může chodit vládě naslouchat a přinášet určité impulzy. Klimatická změna, kterou řešíme, není jenom rozštelované počasí, ale to jsou třeba také chytré přístupy k cirkulární ekonomice. A v tom přece prezident může jít příkladem. Tady bych docela rád, aby ten potenciál ke zlepšení, který je obrovský, aby v tom prezident sehrál nějakou roli a chopil se té legendy způsobem – třeba že půjde příkladem nebo vládě pomůže, protože jde o meziresortní otázky, nad tím budovat konsenzus,“ řekl. 

„Dal bych si záležet na tom, aby na Hradě, kde je celá řada příležitostí při různých oficiálních společenských akcích, tak by se podávaly lokální produkty. To znamená, aby tam vždy byla příležitost pro nějakého pěstitele nebo chovatele nebo vinaře, aby se z toho stala věc, která symbolizuje tuto zemi a prezentuje to nejlepší,“ dodal. 

Šéf odborářů Josef Středula
Zdroj: Facebook

„Prezident republiky by měl mít rozhodně ambici, společně s vládou, společně s Poslaneckou sněmovnou a Senátem vytvořit koncepci hospodářské politiky a směřování České republiky nejlépe na jednu až dvě dekády právě proto, abychom věděli, kam směřujeme. Na to použít evropské prostředky, už jsem o to požádal vládu, abychom na jednání tripartity se tím zabývali, jak finance použijeme na bezuhlíkatou ekonomiku, takže to má přímé konkrétní dnešní podoby, nejsou to žádná vzletná slova napsaná na stěně nebo třeba na obloze, ale to už má konkrétní podobu a ta se musí realizovat dnes. Když teď zaspíme, budeme mít opravdu velké problémy,“ dodal Středula. 

„Prezident je symbol. A já bych si tady dovolila vzpomenout na Václava Klause a na to, jakým způsobem vlastně on zasáhl diskusi a veřejný prostor, který se týkal globální změny klimatu. On v podstatě na deset let ochromil Českou republiku, protože jsme nebyli schopni nazývat věci správnými jmény a deset let jsme vedli diskusi o tom, zda globální změna klimatu existuje nebo neexistuje a všechny ekonomiky kolem nás realizovaly politiky a připravovaly se na to, že prostě přijde změna energetického mixu a že přijdou další věci. Já v tomto vidím roli prezidenta, nikoliv v té provozní části, ale já ji skutečně vidím v tom symbolu, v otvírání diskuse a především v tom, že pokud se podíváte na tři nejvíce konkurenceschopné ekonomiky na světě, a to je prosím pěkně Dánsko, Švýcarsko a Singapur – víte, co mají shodné? Všechny tyto tři ekonomiky vzaly udržitelnost jako obrovskou příležitost – a vzaly ji jako obrovskou příležitost k inovacím. Nikdo tu transformaci zelenou z těchto zemí nevnímal jako hrozbu, ale jako příležitost. Přestaňme se strašit, že když budeme přecházet na zelenou ekonomiku, že se nám zhroutí ekonomika, že bude vysoká nezaměstnanost. Není to pravda. My jsme talentovaná společnost, a i ten přechod na zelenou ekonomiku vytvoří další pracovní místa. Je to příležitost k inovacím a k růstu celé společnosti. A to je to, co by měl dělat prezident. Přestat strašit lidi a nazývat věci správnými jmény,“ zmínila Nerudová.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

22:30 Velcí kluci za Evropskou unií. Naštvaný Orbán už byl konkrétní

Víte, že konferenci konzervativců Viktora Orbána nebo Nigela Farage zakázal v Bruselu komunální star…