Kroupa uvádí, že Babiš informacím od skupiny rád naslouchal, neznaje její skutečné pozadí. Jak dodává, jeho vášeň shromažďovat informace z útrob policie se nyní otočila proti němu.
Jméno Julius Šuman je jménem důstojníka Státní bezpečnosti, jenž v osmdesátých letech měl být řídícím orgánem agenta Bureše, což mělo být krycí jméno právě pro Babiše. Babiš se spolupráci s StB brání, u slovenského soudu dokonce v této věci vyhrál soudní spor. Nelze tedy skutečně říci, že byl vědomým agentem.)
Kroupa pak popisuje, jak se bavil s dnes již bývalým novinářem MF Dnes Markem Přibilem, jenž na nahrávkách rovněž vystupuje. Ty se odehrávaly na dvou místech – v průhonické Sokolovně a v jedné z pražských restaurací. Nahrávky zachytily prý tři schůzky mezi létem a podzimem
„Zajímavé bylo, že Přibil sice tvrdil, že nahrávky nepořídil, věděl však, kolik schůzek bylo nahraných. Mimochodem také říkal, že se ve skutečnosti s Babišem sešel vícekrát, další jednání už ale podle něj nahraná nejsou. Verzí, kdo záznam pořídil, předkládal několik. Nejprve tvrdil, že tak učinila policejní ochranka, která vicepremiéra hlídala. Pak přišel s tím, že by v pozadí nahrávek měla stát civilní rozvědka. Poslední verze, pravdě podle všeho nejbližší, je ta, že záznamy byly pořízeny na Přibilův telefon,“ popsal Kroupa.
Uvádí také to, že nahrávky byly nahrány mikrofonem s takzvanou kulovou charakteristikou, které jsou právě v mobilních telefonech. Leckdy je podle něj Přibil slyšet lépe než Babiš. „Když se pohne, mikrofon zachytí šustnutí, jako by byl v Přibilově kapse a nahrával jeho gesta. Zvuk samotný nikdo pořádně neupravoval, což lze poznat podle stálé hladiny ruchů a šumu v pozadí,“ dodal Kroupa s tím, že v záznamu se podle jeho názoru určitě stříhalo, nikoliv však dramaticky.
„Zveřejnění na twitterovém účtu je jistě chytré (potíže dostat se k identitě uživatelů Twitteru má i americká vláda), ale nejde o nikterak sofistikovanou operaci,“ zmiňuje pak Kroupa.
Dále už se zaměřuje na postavu samotného Přibila, jenž na jedné z nahrávek s Babišem konzultuje, na koho se má kdy a co vydat tak, aby se to tehdejšímu šéfovi rezortu financí a vlastníkovi MF Dnes, kde Přibil pracoval, hodilo. „Babiš tedy Přibila, shodují se oba, do novin přivedl sám, sám se s ním pak potkával a sám si jej úkoloval. Z toho samozřejmě plynou dvě zásadní otázky: K čemu Babiš Přibila využíval? K čemu využíval Přibil Babiše?“ zeptal se Kroupa a následně si i odpovídá.
„Důležité pro pátrání o tom, kdo by se mohl za účtem Julius Šuman skrývat, je dokument, o němž se Babiš s Přibilem bavili. Jde o výslech bývalého náměstka Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Dušana Brunclíka,“ poznamenal Kroupa. Kvůli tomuto dokumentu pak dokonce vznikla komise na půdě Poslanecké sněmovny, aby zjistila, jak je to s úniky z vyšetřovacích spisů. Výslech se měl totiž uskutečnit v rámci šetření kauzy Beretta, v níž jde, paradoxně, o úniky informací ze spisů a ovlivňování policejních aktivit.
Kroupa si pak však následně všímá jedné nesrovnalosti, kdy mu Brunclík měl potvrdit, že na výslechu byl skutečně 8. února 2016. „Inkriminované schůzky se totiž měly odehrát o půl roku dříve, než se výslech konal. To by znamenalo, že buď Přibil neříká pravdu a s Babišem se stýkal mnohem déle, nebo to, co drží před sebou a čím listují, není výslech,“ poznamenal Kroupa a spekuluje, zda tedy nešlo „jen“ o podání vysvětlení, která by se však neměla na veřejnost dostat nikdy.
„Kde tedy Přibil onen dokument vzal, proč ho Babišovi nosil – a jak už bylo řečeno – proč se o něj Babiš tak zajímal? Pro odpovědi se musíme vrátit o několik let zpět k případu, který se nakonec s Brunclíkem propojí – a to ovšem přes skupinu tvořenou policistou, byznysmenem a přítelkyní předsedy vlády,“ popisuje Kroupa a vrací se až do roku 2012, kdy českolipský soud odsoudil k podmínce bývalého policistu Mariana Hudce a bývalého detektiva ÚOOZ Michala Kondlu. Ti se dostali před soud kvůli tomu, že si opatřovali výpisy mobilních telefonů, mimo jiné i hradního kancléře Jiřího Weigla či předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.
„Pozoruhodné bylo, že některé výpisy skončily v detektivní agentuře ABL Víta Bárty, jenž byl po roce 2010 předsedou koaliční strany Věci veřejné a ministrem dopravy,“ popsal Kroupa, jehož výpis z mobilu byl rovněž mezi sledovanými. Vlivným policistou, který byl blízko detektivu M. S. z agentury ABL, pak měl být Stanislav Hájek, jenž pracoval ve vedoucí funkci v policejním Útvaru zvláštních činností.
„Ve stejné době přitom probíhalo v utajení jiné policejní vyšetřování. Neméně důležité. Detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) sledovali úřad vlády. V rámci sledování se zjistilo, že ředitelka kanceláře a premiérova milenka Jana Nagyová hrála vysokou hru. Snažila se kupříkladu prosadit nového ředitele v už zmíněném policejním Útvaru zvláštních činností. A v roce 2012 se měl měnit ředitel tohoto klíčového úřadu,“ poznamenal Kroupa a všímá si v celé věci angažování se Jany Nagyové, která o tomto hovořila s šéfem ČEZu Danielem Benešem.
„Dušan Brunclík byl tehdy náměstkem ředitele inspekce, která dostala informace o tlacích na to, kdo by se měl stát šéfem onoho důležitého policejního Útvaru zvláštních činností. Vyšetřování zmíněného případu ovšem nikam nevedlo a skončilo. Existuje podezření, že se v tom angažoval tehdejší ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek; Brunclík coby jeho náměstek s ukončením nesouhlasil. Uniklý výslech Dušana Brunclíka v kauze Beretta, o němž mluvili na záznamech Přibil a Babiš, se přitom týkal právě policisty Stanislava Hájka, šéfa ČEZ Daniela Beneše, Jany Nagyové a ředitele inspekce Bílka,“ vypátral Kroupa.
Původní text ZDE
A spekuluje i o tom, že Babiš se mohl o toto zajímat i proto, že od začátku svého nástupu na Ministerstvo financí chtěl vyměnit vedení ČEZu. „Policista Stanislav Hájek, jehož Daniel Beneš podle policejního dokumentu prosazoval, se šéfem klíčového Útvaru zvláštních činností nestal. Ukázalo se totiž, že se kromě Beneše potkává také s Ivem Rittigem a dalšími problematickými lidmi. Na místo ředitele jmenovali Vladimíra Šibora; krátce po jeho příchodu se o něm začaly v novinách objevovat hanlivé texty,“ poznamenal Kroupa s tím, že autorem těchto textů nebyl nikdo jiný než Přibil, jenž se velmi dobře zná se Stanislavem Hájkem.
„Jak už jsem dříve popsal v Radiožurnálu, s Hájkem a Přibilem je propojena skupina dalších expolicistů a policistů. Spolupracují a vyměňují si informace. Kdo tuto strukturu řídí, je velmi obtížné odhadnout, pokud vůbec někdo. Zdají se být spíše jakousi neformální sítí vztahů, lidských a obchodních vazeb daných aktuálním společným zájmem,“ uzavřel Kroupa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
