Podle někdejšího českého diplomata v Rusku a na Ukrajině se v podstatě vracíme do roku 2003. Tehdy jen málokdo na Západě pochyboval, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Byla rozpoutána válka, na jejímž konci byl Saddám popraven, ale ukázalo se, že zbraně hromadného ničení nemá. S případem ruského agenta žijícího ve Velké Británii Sergeje Skripala to prý může být stejné.

„Dnes už by nikdo po úspěšné invazi po nějakých důkazech nepátral. Svět se duchovně vrátil někam do padesátých let, takže k odsouzení stačí pouhé podezření a následné obvinění. Jakoby se tento princip z hnutí MeToo přenesl do mezinárodní politiky. V ní sice už dlouho převládalo právo silnějšího nad zásadami mezinárodního práva, ale zlom přišel před rokem, kdy americký raketový útok na syrské letiště přišel dříve, než se vyšetřil údajný chemický útok v Idlíbu. Nejdříve se střílelo, pak se teprve vyšetřovalo,“ napsal Bašta v komentáři pro První zprávy.cz

• Celý komentář naleznete zde

„Stejný scénář (zatím bez raket) měla i britská reakce na otrávení Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Ještě než se pořádně rozeběhlo vyšetřování, britská vláda věděla, kdo to nařídil (dle pana ministra Johnsona přímo Vladimír Putin), o jakou látku šlo (prý o bojovou otravnou látku „novičok“), takže mohla přistoupit k odvetným akcím, protože na základě zpravodajských informací měli jistotu o viníkovi. Ovšem poznatky, které přinášejí postupně zveřejňované výsledky vyšetřování, se s vládní verzí incidentu poněkud rozcházejí. Hlavně nevíme, jaká otravná látka byla při atentátu použita. Bojový plyn vyvinutý v Sovětském svazu, který otráví během několika vteřin a způsobí smrt, to asi nebyl,“ pokračoval někdejší diplomat.