Když se shodou náhod dostaneš do čela rezortu, o němž toho víš pramálo, soustřeď se na okrajové věci, protože do hloubky mu během funkčního období neporozumíš. Tuto radu ctí ministr Marian Jurečka a po úvaze o snížení podpory v nezaměstnanosti zaperlil znovu. „Na svém webu vedu už třetím rokem rubriku Zprávy ze cvokhauzu. Vybírám si z produkce našich médií nejokatější nesmysly a bizarnosti a opatřuji je krátkými glosami. Vesměs jde o zprávy jdoucí mimo nejvyšší politiku, ačkoli právě v ní se absurdit odehrává dnes asi vůbec nejvíc. Jednu z nich předvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka svým, dnes již Sněmovnou schváleným, zákonem o tom, že prominentům komunistického režimu budou sníženy důchody,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Ti, kdo v nějakých vyšších funkcích pracovali pro komunistický režim,“ řekl Jurečka, „mají dnes velmi slušné důchody. Beru to jako částečné narovnání“. Poslankyně opozičního ANO Berenika Peštová návrh kritizovala. Řekla mj.: „Pokud se k něčemu takovému mělo přistoupit, tak v roce 1990,“ a ptala se Jurečky, proč s tím nepřišel už tehdy. „V roce 1991 mi bylo deset let,“ odpověděl Jurečka. „Mimoděk tak vyjádřil jednu z podstatných příčin mnoha dnešních problémů. K moci se dostala velká řada lidí, kteří de facto nezažili minulý režim a znají ho jen z čítanek, jako starší generace třeba druhou světovou válku. Z toho pak plynou obdobně absurdní nápady,“ poukazuje mediální analytik.
Fotogalerie: - Válečná daň ve sněmovně
Pár desítek tisíc miliardy na Ukrajinu nevykompenzují
Jurečka, narozen v roce 1981, teď ukazuje svaly a touží se mstít – není jasné, za co právě on – sociální a materiální degradací lidí, kterým je dnes vesměs kolem devadesátky. „Kromě samé podstaty celé věci, totiž že bojujeme dávno minulé bitvy, je zarážející, proč právě nyní Jurečka s něčím takovým přišel. On to zdůvodňuje tím, že jednak se odčiňují nějaké staré věci, ale hlavně, že se na těch pár důchodcích ušetří peníze chybějící ve státní kase. Což je samozřejmě nesmysl jako dům. Těch pár desítek tisíc, které se seberou bývalým tajemníkům či lampasákům, rozhodně nevykompenzují ty nekonečné miliardy, které transferujeme na Ukrajinu,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Jezdíte nakupovat do blízkého zahraničí?Anketa
Na vojenského prokurátora se ve výčtu zapomnělo
Je asi zbytečné dodávat, že celé to Jurečkovo – a parlamentní – gesto je provázeno aplausem prorežimních médií typu Forum 24. „Mimochodem, soupis funkcionářů, jichž se má zákon týkat, zahrnuje skutečné vysoké funkcionáře KSČ, ale i docela obyčejné předsedy například Okresních národních výborů. Zahrnuje též funkcionáře soudů a prokuratur. Důvodně se lze ptát, proč byli z jurisdikce vypuštěni lidé jako někdejší vojenský prokurátor, dnes sluha nového režimu Igor Stříž. Nebo proč nebyli zahrnuti takoví lidé, kteří se nějakou formou podíleli nebo se školili pro podílení se na špionáži, jako například prezidentský kandidát Petr Pavel. Inu, jako obvykle se měří dvojím metrem,“ míní Petr Žantovský.
Psali jsme:
Považuje za příznačné, že pachatelem tohoto legislativního zmetku je lidovec. „O těch se přece odedávna říká pěkný bonmot: ‚My neříkáme tak ani tak, ale na naše slova dojde‘. Svého času, když ještě expředseda KDU/ČSL Pavel Bělobrádek nebyl ředitelem zeměkoule, nýbrž sympatickým a inteligentním mladým mužem se smyslem pro sebeironii, s nímž bylo možné v jeho kanceláři v paláci Charitas popít sklenku dobré whisky, a to mluvím z vlastní zkušenosti, říkával podobnou větu: ‚To je to naše zásadní a jednoznačné lidovecké možná‘,“ připomíná mediální analytik, čím je strana ambiciózního dvojministra – práce a sociálních věcí i životního prostředí – tolik typická.
Zpravodajství ČT dělá chyby, za něž není nikdo odpovědný
Při projednávání novely zákona o ČT, která mění způsob volby členů Rady ČT, zazněl jeden velice pronikavý a skrz naskrz pravdivý příspěvek. Přednesla ho Margita Balaštíková z ANO a pro Týden v médiích z něj Petr Žantovský vybral některé opravdu výstižné pasáže: „Rada České televize by podle zákona měla být orgánem, který má jménem veřejnosti kontrolovat činnost. Dlouhá léta se ovšem tento paragraf vykládá tak, že rada má kontrolovat hlavně hospodaření. Já se domnívám, že by měla však především kontrolovat to, co veřejnost od České televize čeká, tedy obsah vysílání. Dramaturgie je ale to poslední, co rada kontroluje nebo dokonce ovlivňuje. Co se bude natáčet, co se bude vysílat a proč, kdo bude placen za tvorbu – to zůstává v rukách managementu, který je prakticky nekontrolovatelný. Nejvíc na očích je zpravodajství, které dělá spoustu chyb a nikdo za ně není odpovědný. Nevyvozují se žádné důsledky a chyby se stále opakují dokola...
Dle názoru mnohých odborníků, kteří se zabývají mediální legislativou mnoho let, je způsob volby mediálních rad úplně to poslední, co je třeba měnit. A čím by se mělo začít? V první řadě vynucením dodržování zákona tam, kde to lidé nejvíce kritizují, dodržováním nestrannosti a objektivity zpravodajství, a to i v tak obtížných situacích, jaké nastávají nyní v souvislosti s válkou. Jednozdrojová informace je jednozdrojová, i když ji vypráví mluvčí napadené Ukrajiny. A válka znemožňuje podávání objektivních zpráv, pokud nestojíme na bojišti sami, ale vezeme se na něčím tanku. Neustále je třeba odkazovat na primární zdroje a nevydávat názory za informace. Zpravodajství je a musí být bezpříznakové. Nesmí být zřetelné, na jaké straně redaktor a hlasatel stojí, i kdyby stál na okraji masového hrobu.
Fotogalerie: - Pytel na ministerstvu
Redaktor by měl zapomenout na nálepky i na vlastní názory
Nepřijatelná jsou přídavná jména a příslovce hodnotící cokoliv a kohokoliv, včetně slůvek demokratický nebo totalitní. Na klasifikaci by měl redaktor zapomenout, zejména na nálepky o hybridních hrozbách, Putinových trollech či dezinformacích tam, kde nejde o informaci, ale o odlišnou interpretaci skutečnosti a názoru. Říkat dnes kategoricky, co je a co není pravda, může jen ten, kdo na tom bojišti stojí, což není ani jeden z novinářů. Otázky je třeba klást otevřené, nikoliv konfrontační. Redaktor zprostředkovává názor hosta, nikoho nezajímá názor jeho nebo jedné paní, anebo kdo co povídal. Dále je nutné dodržovat nestrannost a vyváženost…
Ing. Marian Jurečka
…Jak moc se dnešní zpravodajství, zvláště v České televizi, odchýlilo od původního úmyslu, což bezpochyby byl jediný a správný úmysl, a to předání co nejpřesnější informace, jak se něco událo, kdo nebo co to způsobil. Rozhodně to nemá být zamlčování a nemá to být ani manipulace s informacemi…
ČT musí sloužit všem, kdo platí koncesionářské poplatky
Dáváme na tento účet 7 miliard. A pak se Rada České televize patlá v tom, zda generální ředitel nejezdí příliš často taxíkem, místo aby se tito reprezentanti veřejnosti ptali a ptali se managementu a tvůrců, proč vyrábějí a vysílají nesmyslné filmy, proč kopírují komerční stanice a proč je navíc kopírují dost špatně, proč se do České televize nedostávají naši noví čeští tvůrci, proč nevidíme původní české nové formáty a jaká opatření se vyvozují z chyb ve zpravodajství a publicistice? Pokud nepochopíte, že toto naši občané chtějí, možná to i víc potřebují, a hlavně tomuto účelu má Česká televize sloužit, budete i nadále vystavování kritice z řad všech, kterých se to týká, protože Česká televize je televize financovaná z peněz daňových poplatníků.
Ing. Berenika Peštová, Ph.D.
Musí sloužit nám všem, kteří platíme koncesionářské poplatky. Musí sloužit s péčí řádného hospodáře, naplňovat přání a potřeby občanů a dělat to zodpovědně se vší novinářskou etikou. Česká televize není vaše a nesmí sloužit politikům, ale občanům…“
„Co dodat? Poslankyně Balaštíková přehledně vyjmenovala hlavní zlořády, které se v ČT dlouhodobě vyskytují a kterým dnešní vládní koalice tleská a využívá je ke svým politickým účelům. Její slova by se měla vyučovat na všech novinářských fakultách,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Svět opustila jedna z výrazných osobností české reklamy
Často se zapomíná, že pojem média nezahrnuje jen tzv. média klasická (sdělovací prostředky), případně sociální (komunikační sítě), ale také komerční, zejména reklamu. „A přitom právě ona je už třiatřicet let nedílnou součástí našich životů, jakkoli si to mnozí nepřejí. ‚Hubatý‘ spisovatel Ludvík Vaculík reklamu nazýval ‚uměním hovna‘. Jenže u osobnosti jako byl právě Vaculík, se podobné kontrastní postoje čekají. Vaculíkův svět sestával z docela jiných hodnot, než je profánní podpora prodeje nějakých produktů, což je hlavní úkol reklamy, ať je konána ve prospěch iontových nápojů, nebo prezidentských kandidátů,“ podotýká mediální odborník.
Tento kratší úvod třetího tématu předchází smutné zprávě. „Před pár dny nás opustila v pouhých 50 letech jedna z nejvýraznějších osobností české reklamy Robert Peňažka. Narodil se bulharské matce a slovenskému otci, vyrůstal v Sofii a v New Yorku, usadil se v Praze. Původně studoval práva, ale nakonec skončil u reklamy, které se věnoval třicet let. Začínal v reklamní agentuře Mark BBDO, v roce 1993 angažmá změnil, odešel k Josefu Havelkovi a devět let zakotvil v Leo Burnett Praha. Jako uznávaný stratég a v posledním roce působení i výkonný ředitel dostal agenturu mezi 50 nejkreativnějších agentur na světě,“ konstatuje Petr Žantovský.
I reklama, jak ukázal vánoční spot Kofoly, se dá dělat s vtipem
V roce 2001 se Robert Peňažka rozhodl Leo Burnett opustit a se Zdeňkem Kašparem založil agenturu Kaspen. „Spolupracoval například se značkami Oskar, Budvar a Kofola, pro niž vytvořil mimo jiné legendární vánoční spot, který se v televizi pravidelně vysílá od roku 2003. Po sedmi letech v Kaspenu odešel, aby mohl založit studio Yianchi. Agentura se zaměřuje na značkový obsah a propojování byznysu s uměním, vzděláváním, zábavou a společenskou odpovědností. Spolupracuje například s Pivovary Staropramen, Zoot či J&T. Jak připomíná server Marketing&Media, pod hlavičkou Yianchi vzniklo také několik knih. Spolu s Vladimírem 518 vydali dnes už kultovní trilogii Kmeny, která mapovala předrevoluční i dnešní městské subkultury,“ rekapituluje mediální odborník úctyhodnou profesní dráhu.
Po trilogii Kmeny následovala v roce 2019 kniha Jedna čtvrť Letná. „Ta si dala za cíl představit sousedské osobnosti, které tvoří skutečnou Letnou jako provázanou síť osobních vztahů. Jako každá jiná práce, i reklama se dá dělat sterilně, nudně, mechanicky, nebo naopak kreativně, s vtipem, horou nápadů. Peňažka nepochybně patřil do té druhé jmenované skupiny. A připustíme-li si, že svět reklamy je tu s námi, nelze před ní utéct, modeluje mnohé hodnotové vzorce a někdy i osudy lidí, pak je důležité, aby se na tvorbě tohoto podstatného segmentu dnešního světa podílely právě osobnosti formátu Roberta Peňažky. Reklamní branže v něm ztratila jeden z pilířů a jistot,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
