„V Pekingu se dveře netrhnou, a vedení Čínské lidové republiky tak rozhodně nemá nouzi o významné hosty. V poslední době se s nimi doslova roztrhl pytel. A Fialo, div se. Jsou to zejména američtí politici a podnikatelé, kteří usilují o přijetí na nejvyšší úrovni. A tak po šéfovi Applu Timu Cookovi či šéfovi Amazonu Jeffu Bezosovi byl nedávno čínským prezidentem přijat i zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. Pak přišly na řadu těžké kalibry politické. Ministr zahraničí Antony Blinken. Ministryně financí Janet Yellenová. Či nestor světové diplomacie, bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger. Všichni přitom deklarovali nutnost pokračování spolupráce. Neboť v opačném případě by utrpěly škodu USA, Čína i zbytek světa. Potvrzuje se i princip jedné Číny. Podobné závěry vyplynuly taktéž z evropského turné čínského premiéra. A v Číně teď přednášel a čerstvé dojmy si přivezl bývalý diplomat a první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák,“ představil svého hosta Stanislav Novotný.
Ten následně odpověděl na otázku, co říká na to, že my stále vedeme protičínskou politiku, i když USA již obracejí. „To, co se dnes odehrává v české zahraniční politice, není neobvyklé. Nám se často stává, že jsme papežštější než papež. To znamená, že my děláme něco, co jako bychom viděli Američanům na očích, i když Američané dělají něco úplně jiného. A je to určitá taková setrvačnost, je to určité podlézání, ono když před těmi lety se mluvilo o tom radaru v Brdech, tak Američané ten projekt vlastně v určité chvíli odepsali, a tady se pořád jela kampaň za ten projekt. Až když Obama zavolal do Prahy, že to nebude, tak jsme si uvědomili, že ne. Myslím si, že je to celkem obvyklé v tom smyslu, že my prostě si myslíme, že se takhle zavděčíme, děláme věci, které jsou proti našemu zájmu. V té Číně to je naprosto evidentní. A pak to těm Američanům nevadí, protože oni aspoň vidí někoho, kdo dělá jakoby ten tlak, kdo vyvíjí tlak na Čínu, kdy můžou říct: podívejte se, jak jsou s vámi v Evropě nespokojeni, ale nás to zase tak netrápí, my se s vámi můžeme dohodnout a pak třeba těm Čechům domluvíme. Takže je to do určité míry česká setrvačnost a do určité míry tam může být i nějaká americká hra, že to Američanům nevadí, když někdo takhle Číně okopává kotníky,“ poznamenal Drulák.
Fotogalerie: - Vládní tiskovka
„A hlavně česká hloupost a je to potupné pro nás pro všechny,“ dodal Novotný.
„Samozřejmě, je to potupné a je to trochu legrační. Je to legrační pro zbytek světa. Pro nás, kteří bychom chtěli, aby se uskutečňoval nějaký národní zájem, tak to není legrační není,“ odvětil Drulák.
Řeč byla také o projektu Nová hedvábná stezka. „To je projekt, ke kterému přistoupil Západ relativně odpovědně, protože všichni chtějí být obchodně napojení na Čínu, ale my jsme poněkud vlažní. Opět se snažíme odezírat sice ze rtů Západu, ale asi zase špatně,“ poznamenal Novotný.
Má ruská pěvkyně Anna Netrebko vystoupit v Obecním domě v Praze?Anketa
„Před natáčením jsi mi říkal, že Čína nezavrhuje žádné období, ale snaží se naopak vždycky to pozitivní, co se v tom historickém období stalo, použít i pro současnost. Poněkud to také kontrastuje s tím, jak my jsme černobílí často vůči své minulosti. A možná že tomu odpovídá i ten výrok kdysi Kunderův v roce 1974, když on říká: v Čechách nebude nikdy nic odpuštěno, všechno bude zapomenuto. Takže mě docela zajímá prostě toto srovnání,“ zkonstatoval Novotný.
„Já myslím, že Kundera měl vždy dar nějakou krátkou větou vystihnout podstatu poměrně složitého problému. A tenhle výrok chápu tím způsobem, že my se vlastně z té minulosti nejsme schopni poučit. My jsme schopni ji zavrhnout, zapomenout, ale to pak znamená, že o několik let později zopakujeme tytéž chyby. Viz to naše zvláštní podlézavé jednání, kdy ten náš velký bratr už ani o to nestojí, třeba, a my vlastně pořád jedeme v té linii. V Číně je to trochu jinak. Oni k té historii, která je pro ně někdy velmi bolestivá a velmi složitá, přistupují tak, že to je součást jejich historie, odmítají to, čemu říkají historický nihilismus, tedy popírání té historie, a když se podíváte na to období Mao ce-tunga, jehož součástí byla i kulturní revoluce, která byla nesmírně bolestná i pro významnou část současné čínské elity, kdy skutečně trpěli ti lidé a jejich rodiče trpěli, tak oni neříkají, že to celé bylo černé. Oni říkají: ano, došlo k určitým chybám, taky došlo k dobrým věcem a my se snažíme teď navazovat na ty dobré věci. Myslím si, že kdybychom takhle přistupovali třeba k tomu minulému režimu, že by i ta devadesátá léta a ta současnost možná byla z hlediska české prosperity a českých zájmů příznivější, než je tomu dnes,“ dodal Drulák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
