Naši západní sousedé řeší řadu problémů. Od protestů zemědělců, přes stávku železničářů, až po churavějící ekonomiku. Jenže vedle toho Němce i dál trápí vysoké počty nových žádostí o azyl. I dnes jich je měsíčně 19 494. Informoval o tom server nejčtenějšího německého listu Bild. A přidal k tomu 2 zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou.
„Počet nových žádostí o azyl v Německu v únoru výrazně klesl. S 19 494 počátečními žádostmi je toto číslo o 18,9 procenta nižší než v únoru 2023 a o 26,1 procenta nižší než v lednu. … Podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) podalo v lednu a únoru 2023 v Německu první žádost o azyl celkem 54 333 lidí. V lednu a únoru letošního roku jich bylo 47 090, tedy o 7 243 méně než v předchozím roce. Únorový počet prvních žádostí je nejnižší za měsíc od září 2022,“ vyložil server dobrou zprávu.
A hned přidal špatnou.
„Pokud tato čísla zůstanou v průběhu roku takto, do konce roku 2024 by do Německa opět přišlo přes 200 000 migrantů. Města a obce již dosáhly svých limitů příjmů.“
Ve středu se prý kancléř Olaf Scholz sešel s 16 předsedy vlád spolkových zemí. Prý měli rozebrat jak postupovat dál v otázce azylové politiky. Podle deníku Bild dávají nespokojenost s dosavadními postupy najevo především koaliční partneři z liberální FDP.
„Je to neuspokojivý výsledek federálního jednání. Pokud je minimálním konsensem implementace koaliční smlouvy, pak se nabízí otázka, proč ministryni vnitra trvalo hodně přes dva roky a požadavek premiéra, aby konečně prověřil možnost azylového řízení ve třetích zemích,“ řekl Místopředseda strany FDP Wolfgang Kubicki.
Politici opoziční CDU jsou ještě důraznější.
„V migrační krizi semaforová koalice (koalice sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených) sleduje strategii zdržování a zdržování. Scholz a Faeserová opět vyvolávají v občanech dojem, že nejsou připraveni provést zásadní korekce uprchlické politiky,“ řekl serveru deníku Bild Thorsten Frei, šéf parlamentní frakce CDU.
Fotogalerie: - Vůně guláše a hnoje před vládou
Server magazínu Der Spiegel upozornil, že obce výsledky jednání kancléře Scholze se zemskými premiéry kritizují. „Je jasné, že „nemůžeme zvládnout objem v současné době hodně přes 300 000 lidí ročně,“ zaznívá. Prý nepadla žádná zásadní rozhodnutí, která by německou migrační politiku posunula dál.
„V dokumentu zveřejněném po schůzce (starostové) požádali vládu semaforů, aby předložila první výsledky na příští federální konferenci 20. června. Podle přání států by mělo být brzy jasné, kdy dorazí dohodnutá platební karta pro žadatele o azyl. Předsedové vlád spolkových zemí ve svém dokumentu vyzývají federální vládu, aby zajistila, že Bundestag rychle schválí odpovídající návrh,“ napsal Der Spiegel.
Výsledky jednání považuje za neadekvátní i německý svaz měst a obcí. Generální ředitel André Berghegger navrhl jeden z kroků.
„Tady by mělo být možné, aby jazykové a integrační kurzy probíhaly souběžně s nástupem do zaměstnání. Musíme rychle podniknout účinné kroky v migrační politice, abychom odlehčili obcím. To znamená kontrolovat, objednávat a omezovat,“ prohlásil.
Sárská premiérka a sociální demokratka Anke Rehlinger se postavila na stranu svého kancléře Scholze.
„Jsem velmi pro to, aby se věci zjednodušovaly, místo aby se neustále kladly nové požadavky, o kterých každý ví, že je nelze realizovat.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
HonzaSouček
